Peking tomuto tlaku vzdoruje svou obvyklou strategií: přísnou kontrolou informací, píše agentura AP. V čínsky psaných médiích a na sociálních sítích nejsou o případu Lioua, který byl koncem června ze zdravotních důvodů podmínečně propuštěn z vězení, téměř žádné zprávy. Úřady nicméně umožnily zveřejnění videozáznamu z nemocnice, který zachycuje dva zahraniční lékaře nad disidentovým lůžkem, jak ujišťují Liouovu manželku, že lékařský tým sestavený čínskou vládou dělá v péči o jejího muže „maximum“.
Video mělo patrně ukázat, že Peking se snaží poskytnout pacientovi co nejlepší péči. Německá ambasáda ale prohlásila, že videonahrávka porušuje lékařské tajemství a že péči o Liou Siao-poa ve skutečnosti řídí čínská bezpečnostní služba. Čínská média také ignorovala následné prohlášení téhož německého a amerického lékaře, kteří mluvili u disidentova lůžka s jeho ženou, že Liouův zdravotní stav umožňuje jeho převoz do ciziny.
Podle agentury AP videonahrávka z nemocnice úmyslně publikovaná čínskými úřady připomíná dřívější video z června, kdy byla oznámena Liouova diagnóza. Liou je na ní ve věznici zachycen, jak hraje badminton s vězeňským dozorcem a povídá si při návštěvě se svou manželkou. Nahrávka měla očividně demonstrovat dobré podmínky v káznici, kde si Liou odpykával od roku 2009 jedenáctiletý trest vězení za podvracení státní moci.
Výzvy Spojených států, Evropské unie a dalších zemí, aby Peking nechal Lioua z humanitárních důvodů opustit zemi, čínská média rovněž opominula.
Podle analytiků má Čína v Liouově případu těžké rozhodování. Pokud by disident odjel do zahraničí, mohl by v posledních dnech svého života vystoupit s kritikou Pekingu a být v centru pozornosti světových médií. Jestliže Lioua čínské úřady ponechají nadále pod přísnou kontrolou a on v této situace zemře, poškodí to obraz čínské komunistické strany a může to vyvolat nežádoucí srovnání s nacistickým Německem.
Liouovi stoupenci totiž připodobnili jeho případ k osudu aktivisty Carla von Ossietzkého, který dostal Nobelovu cenu za mír v roce 1935, když byl držen v německém vězeňském táboře, a nakonec podlehl tuberkulóze pod dohledem tajné policie.
Čínský opoziční politik a přítel rodiny žijící v exilu Jü Ťie případ označil za selhání západní lidskoprávní diplomacie. „Si Ťin-pching (čínský prezident) vraždí Liou Siao-poa před zraky celého světa. Přesto ho žádný západní politik neodsuzuje,“ řekl.
„Dokud Liou dýchá a je při vědomí, budeme požadovat, aby ho propustili a povolili mu odjet společně s (manželkou) Liou Sia do zahraničí, i kdyby to byla poslední věc, kterou udělá,“ uvedl Chu Ťia, čínský disident a přítel rodiny.
K případu se vyjádřila i tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. „Žádám Peking, aby propustil Liou Siao-poa a umožnil mu vyhledat péči tam, kde si bude sám přát. Tchaj-wan je ochotný poskytnout jakoukoliv lékařskou asistenci,“ uvedla na svém twitteru.
V anglických vydáních čínských novin se objevilo několik strohých zpráv o Liouovi, které většinou kritizovaly „politizování případu“. „Lidé, kteří požadují léčbu Lioua v cizině, tak pravděpodobně činí z politických důvodů,“ napsal v úterý v úvodníku list Global Times. „Liouova rakovina nesmí být politizována,“ uvedl deník. „Dnešní Čína je silnější a sebevědomější a nepodlehne západnímu tlaku,“ píše se dále v úvodníku, který obviňuje nejmenované zahraniční síly, že „zneužívají Lioua ke svým politickým cílům“.
Mluvčí čínské diplomacie v úterý řekl, že Čína doufá, že ostatní země budou „respektovat její právní suverenitu a nebudou tohoto jednotlivého případu zneužívat k vměšování se do vnitřních záležitostí Číny“.
Při vyhledávání Liouova jména na největším čínském internetovém vyhledávači Baidu se uživatelům od února neobjevují žádné výsledky. Stejně je tomu při hledání na sociální síti WeChat.
poznámka