Plané neštovice jsou nejčastěji hlášenou infekční chorobou v Česku. Postiženy bývají hlavně děti

5. 12. 2023 7:58
přidejte názor
Autor: Depositphotos/pavsie

Zaznamenali jste na těle svého dítěte drobné pupínky, které si malý pacient neustále škrábe, protože ho pokožka v daném místě nepříjemně svědí? Na vině by mohly být plané neštovice, což je infekční onemocnění, které se velice rychle šíří ve větších kolektivech, jako jsou školky, školy nebo různé zájmové skupiny. Každoročně u nás potrápí až 50 tisíc jedinců.

Co jsou plané neštovice?

Pod názvem plané neštovice (latinsky varicella) se ukrývá virové infekční onemocnění, které je mezi lidmi známé hlavně pro svou vysokou nakažlivost. Postihuje především děti školního a předškolního věku, které se pohybují ve větších kolektivech, kde se nákaza šíří rychlostí blesku. Právě z toho důvodu dnes lékaři označují plané neštovice za nejčastěji hlášené infekční onemocnění v Česku.

Mezi nejrizikovější skupiny obyvatelstva tedy patří především malí pacienti ve věku od 3 do 10 let, u nichž k rozvoji nemoci typicky dochází v zimních měsících a na začátku jara. Děti se mohou nakazit třeba ve školce, ve škole nebo ve školní družině. Jakmile přinesou plané neštovice domů, většinou je od nich chytí také jejich sourozenci nebo případně rodiče, kteří se s nimi prozatím nesetkali.

Plané neštovice u dětí většinou nejsou nijak nebezpečné, protože jejich průběh bývá celkově mírný. Pokud se ovšem objeví plané neštovice u dospělých, není radno onemocnění podceňovat. Obecně platí, že čím později člověk plané neštovice prodělá, tím hůře je zvládá. Nákaza v pokročilejším věku mívá těžší průběh a pojí se s řadou zdravotních komplikací, které děti běžně neohrožují.

Kromě primoinfekce u adolescentů a dospělých pacientů je pak nebezpečný také rozvoj planých neštovic u osob s oslabenou imunitou nebo u těhotných žen. Pokud se nastávající matky nakazí těsně před porodem nebo po něm, u miminka se může objevit novorozenecká varicella. Kromě toho by pak rodiče nikdy neměli podceňovat ani plané neštovice u kojence. [12345]

Výskyt planých neštovic

Jakmile člověk jednou prodělá plané neštovice, virus Varicella zoster, který je za vznik onemocnění zodpovědný, z jeho organismu nevymizí. Zůstává naopak v senzorických gangliích míšních či hlavových nervů, a pokud dojde k oslabení pacientovy imunity, může se znovu aktivovat. V takovém případě se již ale neprojeví jako plané neštovice, ale manifestuje se jako pásový opar.

Plané neštovice jsou momentálně rozšířené po celém světě. Například roku 2013 bylo hlášeno dohromady zhruba 140 milionů případů, což zahrnovalo nejen toto onemocnění, ale i následný rozvoj pásového oparu. Počet úmrtí v důsledku planých neštovic se pak roku 2015 pohyboval kolem 6400 případů, což značí pokles oproti roku 1990, kdy šlo o 8900 mrtvých.

Epidemie planých neštovic se v našich končinách nejčastěji objevují v 2–4letých cyklech, což pravděpodobně souvisí se zvýšeným počtem nově vnímavých osob. Na území České republiky je každoročně hlášeno zhruba kolem 30–50 tisíc případů nákazy (například v roce 2018 to bylo 30 666 nemocných, v roce 2017 pak 39 424 jedinců). 

Kvůli protipandemickým opatřením, která na našem území panovala v letech 2020 a 2021 z důvodu rozšíření nemoci covid-19, došlo k omezení výskytu respiračních nemocí šířících se prostřednictvím kapének (smrkáním, kýcháním, kašláním). Sem samozřejmě patří i plané neštovice, u nichž počet případů tou dobou výrazně klesl. V první polovině roku 2022 ovšem bylo hlášeno více nemocných, než je obvyklé. [6789, 10, 11, 12]

Historický kontext

Anglický výraz chickenpox, který označuje plané neštovice, byl poprvé použit roku 1658. Do češtiny by se dal přeložit jako „kuřecí neštovice“, což pravděpodobně odkazuje ke skutečnosti, že dané onemocnění většinou mívá poměrně mírný průběh. Prvního detailního popisu planých neštovic jsme se pak dočkali teprve roku 1767, o což se zasloužil William Heberden.

Lidé dlouho považovali plané neštovice a pravé neštovice za stejné onemocnění. Že mezi nimi existuje výrazný rozdíl, se podařilo prokázat teprve během 19. století. Konkrétně roku 1875 zjistil Rudolf Steiner, že plané neštovice představují virové infekční onemocnění, a o něco později byla odhalena i souvislost mezi touto chorobou a pásovým oparem.

V průběhu 70. let 20. století se v Japonsku podařilo vyvinout první vakcínu proti planým neštovicím, která obsahovala živý oslabený virus. Později byla licencována pro všeobecné využití v Japonsku a Koreji, následně na území Spojených států amerických i v jiných zemích, a to pro pacienty starší 12 měsíců, což pomohlo výrazně snížit počet nových případů. Roku 2005 pak bylo schváleno kombinované očkování proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám a planým neštovicím (MMRV). [13, 14, 15, 16]

Rozdíl mezi planými a pravými neštovicemi

Zatímco plané neštovice (anglicky chickenpox, latinsky Varicella) v dětství prodělalo mnoho z nás, s pravými neštovicemi (anglicky smallpox, latinsky Variola) se již dnes naštěstí nesetkáte. Přestože mají tato dvě onemocnění podobné názvy a obě jsou zodpovědná za výsev nepříjemné vyrážky a puchýřů, v dalších ohledech se tyto choroby od sebe výrazně liší.

Spalničky trápí hlavně předškolní děti. Jaké jsou možnosti prevence?
Přečtěte si také:

Spalničky trápí hlavně předškolní děti. Jaké jsou možnosti prevence?

Plané neštovice dnes lékaři považují za poměrně běžnou nemoc, která postihuje především malé děti. Za jejich rozvoj je zodpovědný virus Varicella zoster, přičemž k přenosu dochází hlavně přímým kontaktem s infikovanou osobou. Hlavní projevy pak zahrnují svědivou vyrážku, jež se objevuje nejdříve na hlavě a trupu a později se šíří také na zbytek těla. Léčba bývá symptomatická a nemoc ve většině případů postupem času vymizí.

Pravé neštovice jsou na rozdíl od těch planých mnohem nebezpečnější. Jejich původcem je virus pravých neštovic, jenž napadá pouze člověka. Nemoc pak může mít dvě formy, což je variola minor (úmrtnost menší než 1 %) a variola major (úmrtnost 30 %). Obě dvě se manifestují výsevem kožních lézí, které zasahují také sliznici nosu a úst. K tomu se přidávají i jiné potíže, přičemž po několika dnech dochází buď k uzdravení, nebo pacient umírá vlivem oběhového selhání či dalších komplikací.

Pouze během 20. století v důsledku pravých neštovic údajně zemřelo 300–500 milionů lidí. Ještě roku 1967 toto nebezpečné onemocnění postihlo dohromady více než 15 milionů pacientů, přičemž zhruba 2 miliony z nich později nákaza zahubila. Pomocí soustředěného očkovacího programu se nicméně později podařilo nemoc eliminovat a Světová zdravotnická organizace (WHO) označila 8. května 1980 plané neštovice jako vymýcené. [17, 18, 19, 20, 21, 22]

Zdroje: wikiskripta.eu, szu.cz, vakciny.net, mayoclinic.org, my.clevelandclinic.org, nzip.cz, ncbi.nlm.nih.gov, cdc.gov, webmd.com, vesmir.cz, toxikology.cz

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?