Dieta při cukrovce má zásadní význam. Co jíst, a kterým potravinám se naopak vyhnout?

Co je diabetes mellitus?

Pod názvem diabetes mellitus (DM) se ukrývá chronické metabolické onemocnění, které je známější spíše jako cukrovka. Mezi hlavní projevy těchto zdravotních komplikací patří hyperglykémie (zvýšený cukr v krvi), jež vzniká v důsledku absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu. Příčinou cukrovky je neschopnost organismu produkovat nebo efektivně využívat inzulin, který se výrazně podílí na regulaci množství cukru v krvi pacienta.

Za běžných okolností se hladina cukru pohybuje v normálním rozmezí, přičemž po jídle výrazně stoupá a zvyšuje se i vylučované množství inzulinu. Díky tomu se cukr dostává do cílových tkání, kde slouží jako zdroj energie. U cukrovkářů je to však jiné. Buňky trpí nedostatkem energie, zvyšuje se uvolňování cukru z jater a dochází k poruše tvorby bílkovin, což může způsobit metabolický rozvrat.

Lékaři rozlišují dva základní druhy cukrovky. Cukrovka 1. typu se vyznačuje absolutním nedostatkem inzulinu v těle pacienta, což je způsobeno autoimunitním zánětem, jenž ve slinivce břišní poškozuje beta-buňky, které tento hormon produkují. Onemocnění typicky postihuje děti, dospívající osoby nebo mladé dospělé a pacienti bývají celoživotně odkázáni na umělou aplikaci inzulinu.

Cukrovka 2. typu trápí především starší pacienty (po 40. roce života) a bývá spojena s obezitou nebo vysokým krevním tlakem. Vyznačuje se rezistencí na inzulin, kdy slinivka břišní sice tento hormon vylučuje, ale vyplavování po jídle je opožděné a buňky na něj neodpovídají tak, jak by měly. U některých pacientů navíc dochází k vyčerpání slinivky, což se později projeví nedostatkem inzulinu.

Kromě výše zmíněných typů existuje také těhotenská cukrovka (gestační diabetes mellitus), kterou lékaři většinou objeví při testech prováděných mezi 24. a 28. týdnem těhotenství. Nejčastěji trápí prvorodičky starší 30 let, pacientky s genetickými predispozicemi či obézní ženy, přičemž na vině bývá zvýšená hladina těhotenských hormonů, která blokuje účinky inzulinu. Po porodu by ale potíže měly odeznít.

Strava při cukrovce

Pacienti trpící některou z forem diabetu by svou nemoc rozhodně neměli podceňovat. O vhodné terapii je nutné poradit se s ošetřujícím lékařem, který zvolí ten nejlepší způsob, jak zabránit rozvoji závažných komplikací. U všech zmíněných typů cukrovky je ovšem důležitou součástí léčby dieta, která pomáhá udržovat normální hladinu cukru v krvi.

Ačkoliv si mnoho lidí myslí, že cukrovkáři mohou jíst pouze dia potraviny a jejich dieta je velice přísná, ve skutečnosti se jedná spíše o racionální jídelníček, který lze doporučit prakticky každému. Obecně například platí, že jedním ze způsobů, jak snížit cukr v krvi, je omezená konzumace všech přímých cukrů. To znamená, že by diabetici neměli sladit cukrem ani medem a měli by se také vyhýbat sladkostem a dezertům, jako jsou dorty, zákusky, čokoláda nebo zmrzlina.

Kromě výše zmíněného doporučení je nutné myslet také na to, že by dieta pro cukrovkáře neměla obsahovat smažená nebo příliš tučná jídla. Špatný vztah pak má také cukrovka a alkohol, a proto by se diabetici ideálně měli vyhnout konzumaci lihovin, vína i piva. Také při návštěvě restauračních zařízení by pacienti měli pečlivě zkoumat, z čeho se jejich pokrm vlastně skládá a sledovat poměr sacharidů a bílkovin.

V malém množství si ovšem cukrovkáři mohou dopřát téměř cokoliv, pokud některé nevhodné potraviny vymění za ty, které jejich organismus tolik nezatíží. Místo sladké mléčné čokolády je tak lepší dát si dílek čokolády hořké a hladina glykémie se dá zároveň předem vykompenzovat odpovídající dávkou inzulinu. Stejně tak je možné nahradit tři piva za deci suchého vína.

Co jíst při cukrovce?

Přemýšlíte, jak se stravovat při cukrovce, aby hladina cukru v krvi po jídle nebyla příliš vysoká? Vzorový jídelníček při cukrovce může obsahovat některé z následujících potravin:

• zelenina (čerstvá, tepelně upravená, kvašená)
• ovoce s nízkým obsahem cukru,
• vaječné bílky,
• ořechy a semínka,
• ryby, mořské plody a bílé libové maso,
• čerstvé i zrající sýry s nízkým obsahem tuku,
• bílé jogurty, acidofilní mléka, neochucený kefír,
• kvalitní sádlo, zastudena lisované oleje, máslo,
• celozrnné těstoviny, brambory ve slupce a luštěniny,
• hnědá, parboiled a basmati rýže,
• pohanka, jáhly, bulgur, quinoa a ječné kroupy,
• celozrnné pečivo a kvalitní kvasové pečivo,
• hořká čokoláda (alespoň 70 %) v malém množství,
• domácí štrúdl nebo palačinky bez cukru.

Diabetiky velice často zajímá, jaké ovoce jíst při cukrovce, a kterým druhům se naopak zcela vyhnout. Většina ovoce má nízký až střední glykemický index a jejich konzumace tedy nezpůsobuje prudký nárůst hladiny glukózy v krvi. Je ovšem nutné věnovat pozornost velikosti porcí a dbát také na to, aby glykémie po konzumaci ovoce nebyla vyšší o více než 2 mmol/l v porovnání s lačnou glykémií.

Některé druhy ovoce obsahují méně cukru než jiné. Jedná se především o různé bobuloviny, jablka nebo jahody. Zároveň se doporučuje jíst ovoce společně s tuky a bílkovinami (například s jogurtem, tvarohem či kefírem) a konzumovat hlavně ovoce čerstvé spíše než kompoty a šťávy. Špatný vztah pak má cukrovka a banán, ananas, mango nebo hroznové víno, protože toto ovoce obsahuje velké množství cukru.

Co nejíst při cukrovce?

Pokud jde o to, co zvyšuje hladinu cukru v krvi, existuje celá řada potravin, kterým by se diabetici měli raději obloukem vyhýbat. Kromě cukrovinek jsou to především tučná a smažená jídla, ale i celá řada dalších pokrmů. Mezi nevhodné potraviny při cukrovce patří například:

• zelenina sterilovaná ve sladkokyselém nálevu,
• ovocné přesnídávky, marmelády, kompoty a sušené ovoce,
• polotovary, konzervy a průmyslově zpracované potraviny,
• hranolky, pečené brambory, knedlíky, bílá rýže a bílé těstoviny,
• bílé pečivo, hnědé dobarvené pečivo, rýžové chlebíčky a suchary,
• ovocné jogurty, rýže, tvarohy, pudinky a mléčné nápoje,
• tavené sýry a nízkotučné nebo odtučněné mléko a mléčné výrobky,
• tučné maso, uzeniny, masové konzervy a rybí prsty,
• rafinované oleje, částečně ztužené a ztužené tuky,
• sladkosti, zákusky, mléčná čokoláda, müsli,
• bílý a hnědý cukr, med, sirupy a některá umělá sladidla,
• slané pochutiny, kečup, majonéza a hořčice.

Co pít při cukrovce?

Mezi vhodné nápoje, s nimiž rozhodně nešlápnete vedle, patří samozřejmě voda nebo voda ochucená citrusovou šťávou. Kromě toho si pak můžete dopřát také hořké kakao, neslazený čaj a kávu nebo třeba meltu a Caro. A čemu se naopak zcela vyhnout? Pozor si dejte hlavně na konzumaci džusů, limonád, smoothie, nápojů s umělými sladidly a sladkého čaje, kakaa nebo kávy. To samé platí samozřejmě i pro alkohol.

Vhodné stravovací směry pro diabetiky

Vzorový jídelníček, který každému pacientovi zajistí ukázkové hodnoty glykémie, samozřejmě neexistuje. Svou roli totiž vždy hraje několik různých faktorů, kam patří celkový zdravotní stav, životní styl a specifické preference některých pacientů. Existuje však několik vhodných stravovacích směrů, které pomohou stabilizovat hladinu cukru v krvi.

Racionální strava

Rozhodnete-li se pro tento stravovací směr, váš jídelníček bude správně vyvážený. Tuky, sacharidy a bílkoviny jsou v rámci této diety totiž zastoupeny rovným dílem. Denní příjem sacharidů, který by cukrovkáři měli ideálně rozdělit do pěti nebo více jídel, se přitom pohybuje v rozmezí od 200 do 250 gramů.

A co tedy diabetici dodržující racionální stravování mohou konzumovat? Ideální je celozrnné pečivo se zeleninou a tvarohovými pomazánkami. K obědu je pak vhodná ryba, a to alespoň dvakrát týdně. Pokud máte chuť na něco sladšího, můžete do jídelníčku zařadit také bílý jogurt s ořechy, sezónním ovocem a semínky. Vyplatí se naopak omezit množství masa a vajec.

Vegetariánská dieta

Dalším stravovacím směrem, který je pro cukrovkáře vhodný, je vegetariánská dieta. Ta příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu, přičemž pacienti přijímají zhruba 320 gramů sacharidů během jednoho dne. Diabetici by ovšem toto množství nikdy neměli konzumovat najednou, ale spíše ho rozdělit do pěti až sedmi porcí.

Vegetariánská dieta je založená hlavně na rostlinných bílkovinách. Pokud jde o recepty pro cukrovkáře, které jsou v tomto případě vhodné, základem stravy jsou hlavně celozrnné obiloviny, luštěniny, zelenina, ořechy a semínka. Pacienti mohou konzumovat také vejce nebo mléčné výrobky, ale příjem bílkovin by si měli pečlivě hlídat.

Nízkosacharidová strava

Jak už je z názvu diety patrné, na rozdíl od předchozích případů se nízkosacharidová strava soustředí na omezení množství sacharidů, které člověk denně v potravě přijme. Jelikož je v rámci jednoho dne povoleno maximálně 130 gramů sacharidů, tento způsob stravování je ideální pro diabetiky. Po jídle totiž nezpůsobuje výkyvy glykémie.

Ještě o krok dál pak můžete zajít, pokud zvolíte keto dietu (ketogenní strava), která počítá maximálně se 30–50 gramy sacharidů každý den. Zatímco běžné přílohy jsou v tomto případě vyloučeny, pacient si může dopřávat velké množství zeleniny a navíc mu stačí pouze dvě nebo tři jídla denně, protože ho vyšší příjem bílkovin a tuků zasytí na delší dobu.

Základem nízkosacharidové diety je konzumace masa, mléčných výrobků, vajec, ořechů, semínek a zeleniny na různé způsoby. O tom, zda je pro vás tento způsob stravování vhodný, byste se však dopředu měli poradit se svým ošetřujícím lékařem a výživovým poradcem. Je totiž nutné upravit dávkování inzulinu, hlídat příjem bílkovin a zároveň dodat tělu dostatečné množství vitamínů, minerálů i stopových prvků.

Jak snížit hladinu cukru v krvi?

Pokud si chcete udržet svůj krevní cukr pod kontrolou, nestačí pouze vědět, jak se stravovat při cukrovce. Důležité je také nezapomínat na pravidla zdravého životního stylu a dbát na dodržování veškerých doporučení, které vám určí ošetřující lékař či nutriční terapeut. Sem obvykle patří tato režimová opatření:

• Naučte se sledovat složení potravin (především obsah sacharidů).
• Zařaďte do jídelníčku odpovídající příjem tuků.
• Vyvarujte se nadbytečnému příjmu bílkovin.
• Věnujte pozornost glykemickému indexu potravin.
• Jezte menší porce jídla zhruba 5× – 6× denně.
• Dodržujte doporučený pitný režim (asi 0,5 litru vody na každých 15 kilogramů váhy).
• Snažte se dopřát svému organismu dostatečné množství spánku (6–8 hodin denně).
• Alespoň 2× nebo 3× týdně se věnujte fyzické aktivitě (postačí i pravidelné procházky).
• Přestaňte s kouřením a omezte také konzumaci alkoholu.
• Pokuste se vyhýbat stresovým činitelům a nadměrnému psychickému vypětí.
• Vyvarujte se přejídání a neadekvátního zvyšování krevního cukru.

Důležité je ovšem myslet také na to, že u pacientů trpících diabetem 1. typu a u nemocných s diabetem 2. typu se dietní opatření mohou částečně lišit. Lidé léčení inzulinem by měli přijímat menší porce rozdělené zhruba do 6 jídel během dne a zajistit tělu pravidelný přísun sacharidů ve správném množství. Tento postup se aplikuje z toho důvodu, jelikož působení aplikovaného inzulinu bývá vícehodinové a po 2–3 hodinách může nastat hypoglykémie.

Problematická může být situace u obézních diabetiků. Lékaři totiž musí upravit nejen množství sacharidů přijímaných v potravě, ale i celkový energetický příjem těchto pacientů, což se obvykle řeší zařazením zeleninových a ovocných svačin. Diabetici 1. typu nicméně většinou nemívají sklony k obezitě a jejich energetický příjem proto není nutné příliš omezovat.

Co se týče cukrovkářů trpících diabetem 2. typu, je důležité, aby se pacienti do jídla příliš nenutili. Postupem času by však měli zařadit do jídelníčku také svačiny a druhou večeři, což způsobí, že nebudou mít tak výrazný pocit hladu před obědem a před večeří a zabrání to i nočnímu přejídání. Poslední jídlo by pak měl nemocný konzumovat zhruba v 18 až 21 hodin, alespoň hodinu před ulehnutím.

Jelikož mají diabetici 2. typu zvýšenou tendenci přibírat na hmotnosti (vzhledem k celoživotnímu vývoji metabolického syndromu), musí být jejich strava méně energeticky bohatá. Často se navíc jedná o starší pacienty s nižším energetickým výdejem a menší pohybovou aktivitou, což znamená, že by měl být jejich energetický příjem adekvátně snížený. Klíčové je omezení tuků a v případě nadváhy i redukce hmotnosti.

Kromě výše zmíněných doporučení je vhodná také pravidelná kontrola glykémie, aby měli pacienti i jejich lékaři dostatečný přehled o hladině krevního cukru. K tomu slouží například testační proužky, glukometry, kontinuální monitorace správné koncentrace glukózy (CGMS) nebo technologie označovaná jako FreeStyle Libre, což je senzor měřící hladinu glukózy každou minutu až po dobu 14 dnů, a to bez opakovaných vpichů.

Čím sladit při cukrovce?

Jelikož med a cukrovka nejdou dobře dohromady, spousta diabetiků hledá nějaké alternativní způsoby slazení nápojů a pokrmů. Právě z toho důvodu se používají náhradní sladidla, která napodobují sladkou chuť běžného cukru, ale neobsahují téměř žádné kalorie. Jejich úkolem je také zpomalit vstřebávání sacharidů a omezit výkyvy hladiny krevního cukru.

Náhradní sladidla se dají rozdělit na kalorická (fruktóza, sorbitol, manitol) a nekalorická (aspartam, acesulfam K, sacharin, steviosidy). Další klasifikace pak zohledňuje původ sladidel a na tomto základě rozeznáváme náhradní sladidla přírodní (glykosidy stévie, thaumatin), syntetická s přírodním ekvivalentem (cukerné alkoholy) a výhradně syntetická bez přírodního ekvivalentu (aspartam, sukralóza).

V České republice je momentálně povoleno 17 náhradních sladidel, přičemž každé z nich má přiřazenou značku E s trojmístným číslem, jelikož se jedná o potravinová aditiva. Diabetici si chválí především stévii, jejíž glykemický index je 0, ačkoliv sladivost 300× převyšuje řepný cukr. Dále se používá také březový sirup, sorbitol, rýžový sirup nebo třtinová melasa.

Zdroje: freestylelibre.cz, cukrovka.cz