Typy bradavic
Co se dozvíte v článku
V závislosti na konkrétním místě výskytu lékaři rozlišují pět různých druhů bradavic, které se mohou lišit svou velikostí, barvou, tvarem, bolestivostí a odolností. Patří sem bradavice pravé, bradavice plantární, bradavice ploché, bradavice nitkovité a bradavice genitální. Léčba by měla vždy odpovídat tomu, o jaký konkrétní typ bradavic se jedná.
Pravé bradavice
Zdaleka nejčastější formou jsou pravé či obecné bradavice, které lékaři označují také jako verrucae vulgares. Jde o hnědé či šedavé hrbolkovité výrůstky o velikosti špendlíkové hlavičky, s nimiž se potýkají hlavně pacienti mladší 30 let. Pokud jde o typická místa výskytu, objevují se především na horních končetinách (bradavice na hřbetech rukou, bradavice na dlaních, bradavice u nehtu).
Ačkoliv zpočátku bývají drobné, postupem času se mohou pravé bradavice zvětšovat. Začínají se vyklenovat nad pokožku, původně hladký povrch se mění na zrohovatělý a bradavice získává typický bradavičnatý vzhled. Kvůli keratinizaci (ztvrdnutí kůže na povrchu bradavice) může být výrůstek na první pohled rozpraskaný.
Tento typ bradavic se nejčastěji objevuje izolovaně, ale výjimkou nejsou ani větší skupinky nezhoubných útvarů, které se mohou objevit prakticky kdekoliv na těle nebo na sliznicích (například v ústech). Pravé bradavice většinou nebolí, ale pokud začnou zarůstat pod nehet, bývají podrážděné, infikované a mohou pacientům způsobit velké nepříjemnosti. [1, 2, 3, 4, 5, 6]
Plantární bradavice
Specifickou klinickou formou pravých bradavic jsou bradavice plantární neboli verrucae plantares. Tyto nezhoubné výrůstky, které lidé často pokládají za kuří oka nebo mozoly, trápí hlavně dospělé pacienty. Nejčastěji se objevují na ploskách nohou (na patě nebo na bříšku chodidel), kde je kůže ztluštělá a na nohu je kladen největší tlak.
Vlivem častého namáhání a tělesné hmotnosti nemohou tyto bradavice růst na povrch. Z toho důvodu se postupem času zanořují hlouběji do pokožky a může trvat delší dobu, než si jejich přítomnosti pacient všimne. Kromě toho jsou plantární bradavice známé také tím, že mají tendenci rychle se šířit do okolí a často recidivují.
Pokud jde o charakteristický vzhled, plantární bradavice na chodidle mívají kruhovitý tvar a hladký povrch, ale postupem času rostou, vystupují nad úroveň kůže a zatvrdnou. Jejich okraje jsou tvořeny bílým prstencem a ve střední části se někdy nachází drobná červená nebo černá tečka. Tu někteří považují za kořen bradavice, ale ve skutečnosti jde o krvácení z drobných kožních kapilár (petechie).
Když si pacient plantární bradavici rozškrábe, postižené místo může začít lehce krvácet. Tyto nezhoubné novotvary se navíc mohou shlukovat do skupinek (mozaiková bradavice) a často jsou velice bolestivé. Pacientům tak mohou způsobit velké problémy při chůzi či běhání. Čím jsou útvary starší a větší, tím více bolí i na dotek. Kromě toho jsou také rezistentní vůči léčbě. [7, 8, 9, 10, 11]
Ploché bradavice
Pokud zaznamenáte bradavice na ruce u dětí nebo si všimnete, že malého pacienta trápí bradavice na nohou, s největší pravděpodobností se bude jednat o verrucae planae juveniles, které jsou u nás známé jako ploché bradavice. Tento typ obtíží trápí hlavně děti, což je problematické, protože u nich obvykle hrozí největší riziko, že si postižené místo rozškrábou.
Plochá bradavice představuje drobný vystouplý útvar, který má většinou lehce růžovou barvu. Měří v průměru 2–4 milimetry, má hladký povrch a zpravidla se objevuje ve vícečetných skupinkách (mohou jich být až stovky). Mezi nejčastější místa výskytu se řadí hlava, krk a končetiny (typicky zápěstí a kotníky). Ačkoliv dětské bradavice většinou na pohmat nebolí, při rozškrábání se snadno šíří do okolí. [12, 13, 14, 15, 16]
Nitkovité bradavice
Jako nitkovité či střapcovité bradavice se označují nezhoubné novotvary, které jsou známé také pod názvem verrucae filliformes (digitatae). Ty se izolovaně vyskytují hlavně na místech, kde je pokožka velice jemná. Najdete je tedy třeba v oblasti rtů, ústních koutků a očních víček, dále se pak jedná o bradavice v nose či na krku a v neposlední řadě postihují také vlasatou část hlavy.
A jak vypadají bradavice nitkovitého typu? Obvykle mají pleťovou či růžovo-bělavou barvu a úzký, protáhlý tvar, čímž připomínají tenké nitky. Jelikož stopkovitě vystupují nad úroveň pokožky, člověk si je může velice snadno strhnout (například při holení), což následně vyvolá krvácení a usnadní jejich šíření. Povrch navíc může po čase zrohovatět, a pokud je kůže poraněná, bradavice se objevují ve větších skupinkách. [17, 18, 19, 20, 21]
Genitální bradavice
Posledním typem bradavic, se kterými se můžete setkat, jsou bradavice genitální. Ty jsou známé také jako kondylomata nebo odborně condylomata accuminata. Jak už bylo zmíněno výše, jde o jedno z nejrozšířenějších pohlavně přenosných onemocnění, které se šíří orálně, vaginálně i rektálně, přičemž ani kondom většinou nemusí představovat dostatečnou ochranu.
Genitální bradavice zpočátku vypadají jako narůžovělé útvary velikosti malého pupínku, ale postupem času se obvykle rozrůstají a splývají do velkých květákovitých útvarů. Nejčastěji se vyskytují v oblasti genitálií, a to jak na vnější, tak i na vnitřní straně. Pokud se neléčí, mohou se rozšířit na poměrně velkou plochu sliznice.
Co se týče výskytu obtíží, muže obvykle trápí bradavice na penisu, a to hlavně na žaludu, na šourku, na předkožce, ale i v okolí močové trubice nebo konečníku. Ženy do gynekologické ordinace často přivádějí vaginální bradavice, které se vyskytují na malých a velkých stydkých pyscích, na klitorisu, v ústí močové trubice, na hrázi, na čípku nebo přímo v pochvě. Kromě toho si pacienti stěžují také na:
- bradavice v ústech,
- bradavice na jazyku,
- bradavice na rtech.
Jelikož výrůstky v intimní oblasti většinou nezpůsobují pacientům žádné další obtíže, často jejich řešení odkládají. V některých případech se ale mohou dostavit nepříjemné příznaky, jako je například vaginální výtok nebo krvácení. Dále pak mohou pacienti zaznamenat problémy s močením, zvýšenou vlhkost genitálií, svědění a pálení v postižené oblasti nebo bolest při pohlavním styku. [22, 23, 24, 25, 26]
Zdroje: nemoci.vitalion.cz, farmaciepropraxi.cz, hpvinfo.cz, venerologie.cz, healthline.com, mayoclinic.org, betterhealth.vic.gov.au, nhsinform.scot, ncbi.nlm.nih.gov