Obecná charakteristika heřmánku
Co se dozvíte v článku
Heřmánky jsou jednoleté nebo ozimé kvetoucí byliny řadící se do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Lodyha těchto rostlin je vzpřímená a silně rozvětvená. Nachází se na ní dvakrát až třikrát peřenosečné listy, které jsou lehce členité a střídavé. Stopkaté heterogamní květy mívají průměr 10 až 30 mm a vyskytují se na rostlině odděleně.
Některé druhy heřmánku nacházejí široké uplatnění v lékařství, kosmetice i v potravinářském průmyslu, jelikož obsahují účinné látky, které pozitivně ovlivňují lidské zdraví. Rostliny heřmánku se však pěstují nejen pro jejich léčivé účinky, ale také k okrasným účelům v zahradách a parcích. Běžně se pak s těmito léčivkami setkáte také ve volné přírodě. [1, 2, 3]
Výskyt heřmánku
Rostliny heřmánku najdete prakticky po celém světě, avšak nejhojněji se vyskytují na území Evropy, v Malé Asii, v Jižní Americe nebo na Blízkém východě. S určitými druhy byste se pak v menší míře mohli setkat také v Severní Americe nebo u protinožců. Na území České republiky se však vyskytují pouze dva zástupci heřmánku, kterými jsou:
Heřmánek pravý
Heřmánek pravý je u nás možné nalézt na polích, úhorech, podél cest nebo na rumištích. Jedná se o zástupce rodu Matricaria, který dorůstá do výšky až 50 cm. Tento druh má vzpřímenou, lysou lodyhu a střídavé, přisedlé špičaté listy. Květní koruna rostliny láká opylovače svou zlatožlutou barvou a bílé jazykovité okvětní lístky heřmánku pravého jsou přibližně 6 až 9 mm dlouhé a asi 3 mm široké.
Heřmánek pravý se obvykle nachází v nížinách, ale narazíte na něj i v některých podhorských oblastech. Nejlépe se mu přitom daří v hlinitých a písčitohlinitých půdách. Aby bylina dobře prospívala, potřebuje také dostatek slunečního svitu. Jelikož je poměrně nenáročná na pěstování, najdete ji v okrasných a bylinkových zahradách nebo se využívá jako doběrná plodina v zemědělství.
Oblibě se heřmánek pravý těší zejména pro své pozitivní účinky na zdraví, přičemž jako léčivku jej používali léčitelé už ve starověku. Tato bylinka obsahuje například látky, které příznivě ovlivňují bariérovou funkci kůže a schopnost vázat vlhkost. Jedná se především o látku zvanou apigenin a proteiny filagrin a loricrin.
Kromě toho má bylina také protizánětlivé a antioxidační účinky, a to díky obsahu bioaktivního polyfenolu, který nese název quercetin. Nejvíce se pak heřmánek pravý v lidovém léčitelství využívá při zažívacích potížích, jelikož tlumí bolesti břicha a zmírňuje také nadýmání. Některé přípravky z heřmánku jsou přitom určeny k zevnímu použití, jiné se užívají vnitřně. Obvykle jej tak v lékárnách a obchodech naleznete v podobě čaje, tinktur nebo různých mastí či olejů. [6, 7, 8, 9]
Heřmánek terčovitý
Dalším druhem heřmánku, který můžete potkat v české přírodě, je Matricaria discoidea neboli heřmánek terčovitý. Tato rostlina je podobná heřmánku pravému, nicméně v jejím vzhledu jsou určité rozdíly, díky kterým lze od sebe tyto dva druhy poměrně jednoduše odlišit. Heřmánek terčovitý je nižší bylina dorůstající do výšky od 5 do 40 cm. Oproti heřmánku pravému má silnější lodyhu a celkově působí mohutněji.
Kromě toho se tento druh heřmánku výrazně více větví v jeho horní části. Lodyha je stejně jako u heřmánku pravého lysá a listy má tato bylina dvakrát až třikrát peřenosečné a široké maximálně 1 mm. Asi nejvýraznější rozdíl zaznamenáte u koruny květu, která je zelenožlutá a především u ní zcela chybí okvětní lístky.
Heřmánek terčovitý se používá například jako přírodní repelent proti hmyzu. Přesto, že jeho vůně je pro člověka obvykle přitažlivá, některé druhy bezobratlých může naopak odpuzovat. Ačkoliv jsou účinky této bylinky v podstatě stejné jako u heřmánku pravého, není pro lékařské účely většinou využíván, a tudíž ani pěstován. [10, 11, 12]
S čím se dá heřmánek splést?
V České republice se můžete setkat s dalšími rostlinami, jež mohou některým jedincům připomínat heřmánek pravý. Typicky se jedná například o rmen rolní, rmen sličný (označován někdy také jako heřmánek římský) či heřmánkovec nevonný. Všechny tyto druhy mají velmi podobný květ jako heřmánek pravý, nicméně spadají do odlišných rodů.
Rmen rolní je 10 až 60 cm vysoká planě rostoucí letnička, kterou najdete prakticky kdekoliv, jelikož tato rostlina dobře snáší půdy, které jsou chudší na živiny. Jedná se o druh, který původně pochází ze Středozemí, ale v současné době je rozšířený po celé Evropě. Rmen rolní je považován za plevel, avšak jeho příbuzný rmen sličný, který také někteří lidé zaměňují za heřmánek, patřil dříve k oblíbeným léčivkám.
Některé starší zdroje uvádí, že rmen sličný byl v dřívějších dobách používán v lidovém léčitelství například k léčbě migrény a dle anglosaské sbírky lékařských textů byl považován za jednu z devíti posvátných bylin starých Sasů. Kromě toho má mít díky své silné vůni také relaxační účinky, zmírňuje stres, zklidňuje podrážděnou pokožku a pomáhá likvidovat bakterie a houby.
S heřmánkem lze pak snadno zaměnit také heřmánkovec nevonný, který představuje plevelnou rostlinu, jež obvykle vyrůstá na synantropních stanovištích, jako jsou například vinice, pole nebo rumiště. Setkat se s ní ale můžete také při okrajích cest, na železniční trati a na mnoha dalších místech, jelikož jí nedělá potíže přežít prakticky na všech půdních typech. [13, 14, 15, 16]
Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, bylinkyprovsechny.cz, everydayhealth.com, plantura.garden, pladias.cz, kvetenacr.cz, botany.cz, atlasrostlin.cz, nccih.nih.gov, britannica.com,