Poslaneckou sněmovnu čeká 9. listopadu závěrečné projednávání novely zákona o léčivech. Cílem novely má být omezení reexportu a zajištění léků pro české pacienty. Na poslední chvíli však poslanci předložili pozměňovací návrhy, které jejich dostupnost paradoxně ohrožují a zásadně zvyšují riziko jejich paralelního vývozu z ČR.
Představitelé farma asociací společně považují za problematické návrhy poslanců Jiřího Běhounka (ČSSD) a Rostislava Vyzuly (ANO 2011), které byly předloženy těsně před druhým čtením, aniž by měly dotčené subjekty možnost se vyjádřit.
Výrobci varují před nedostupností
Pozměňovací návrh Jiřího Běhounka nově zavádí právo distributora požadovat dodávky léků v rozsahu svého tržního podílu a povinnost výrobců této žádosti vyhovět. Ten je definován jako podíl na distribuci všech léčivých přípravků za předminulé čtvrtletí. Ačkoliv proklamovaným cílem návrhu je zajistit dostupnost léků pro české pacienty, výsledek bude zcela opačný.
Podle výkonného ředitele ČAFF Martina Mátla může Běhounkův návrh dokonce vést i k vývozu léků za české hranice: „Navzdory obecnému přesvědčení pozměňovací návrh žádným způsobem nestanovuje, že léky dodané distributorovi musí být určeny pro české pacienty. Tím otevírá brány reexportu dokořán.“ Podle ředitele Mátla návrh jednostranně zajišťuje práva distributora a zapomíná na potřeby českých pacientů, kteří se tak mohou zvýšenou měrou potýkat s nedostatkem mnohdy životně důležitých léčiv.
Výkonný ředitel AIFP Jakub Dvořáček dále vysvětluje: „Problém může nastat v situaci, kdy se z trhu vyveze velké množství léků. Nejčastěji vyváženými léky byly v minulém roce přípravky k léčbě revmatické artritidy, Crohnovy choroby, epilepsie, léky proti srážlivosti krve nebo pálení žáhy. Velká část hojně vyvážených léčivých přípravků, až 25 %, spadá do oblasti onkologie. V některých případech se jedná o specializované přípravky, ke kterým neexistuje alternativa. Může tedy trvat několik dní nebo týdnů, než se podaří výpadek nahradit, což vystavuje naše pacienty riziku ohrožení života.“
Jak zástupci výrobců inovativních léčiv, tak představitelé generických společností se navíc shodují, že pozměňovací návrh je i z legislativně-technického hlediska nepropracovaný.
Distributoři a provozovatelé lékáren: také jsme proti
S pozměňovacím návrhem překvapivě nesouhlasí ani ti, kterým má údajně pomoci. „Navržené změny zcela opomíjí základní principy hospodářské soutěže. Navíc jsou vágní a technicky nesrozumitelné. Příkladem za všechny je metodika výpočtu tržního podílu distributora,“ vysvětluje výkonný ředitel AVEL Tomáš Votruba. Jediným subjektem, který těmito daty v ČR disponuje je totiž Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Ten je však podle stejného zákona nesmí nikomu poskytovat.
Tajemník AVEL PharmDr. Michal Krejsta, MBA dokonce namítá, že: „Návrh vůbec neřeší potřeby uspokojení trhu, pacientů, ani poskytovatelů, řeší pouze roli a postavení distributora a omezuje obchodní smluvní volnost. Zásadně ohrožuje schopnost plnit závazky z veřejných zakázek. To může zúžit počet uchazečů a přispět k vyšším vysoutěženým cenám.“
Zástupci distributorů jsou přesvědčeni, že na špatné zpracování v konečném důsledku doplatí hlavně pacienti. Předložení návrhu, který nikdo z hlavních distributorů nepodporuje, na poslední chvíli pak vyvolává otázku, komu má vlastně prospět.
Běhounkův návrh nepodporují ani všichni provozovatelé lékáren. Podle APLS je pozměňovací návrh jednostranný. Nejistota ohledně toho, komu mají být léky určeny, zvyšuje riziko reexportu a tím i nedostupnosti léků. „Případná úprava by měla zajistit, aby se lék dostal k českému pacientovi a výrobce dodával lékárnám za stejných podmínek. Pozměňovací návrh pana poslance Běhounka neřeší ani jedno, a proto ho ve stávající podobě nemůžeme podpořit,“ dodává předseda představenstva APLS Daniel Horák.
Nízké ceny, prázdné sklady
Ceny léků v České republice jsou dlouhodobě nejnižší mezi členskými státy EU. Dokonce jsou levnější než v některých balkánských státech. Jsou to však právě příliš nízké ceny, které podporují reexport a tím razantně zvyšují riziko nedostupnosti léčivých přípravků. Podle údajů z léta 2016 chybělo v ČR více než 300 léků a u téměř 70 z nich neexistovala buď žádná, nebo pouze jedna možná náhrada.
Pozměňovací návrh, který předložil předseda Výboru pro zdravotnictví Rostislav Vyzula, situaci ještě více komplikuje. „Navrhované snížení maximálních cen opět pouze zvyšuje riziko nedostupnosti léků na českém trhu a zvyšuje jejich atraktivitu pro přeprodej v zahraničí,“ zdůrazňuje ředitel Dvoráček.
Stejného názoru je i ředitel Mátl: „Snížení cen u biosimilars oddálí jejich vstup na trh.“ V konečném důsledku tak na navrhované úpravě bude podle zástupců průmyslu nejvíce tratit tuzemský pacient. „V prostředí, kde klíčovým zdrojem příjmu jak pro distributory, tak pro provozovatele lékáren je marže závislá na ceně léků, je další snižování již tak nízkých cen ekonomicky neudržitelné a zvyšuje riziko nedostupnosti léků pro české pacienty,“ dodává tajemník AVEL Krejsta.
Jak zástupci průmyslu upozorňují, byl, stejně jako v předešlém případě, i návrh poslance Vyzuly předložen až těsně před druhým čtením. „V tomto případě se navíc jedná o typický přílepek, který v zákoně o léčivech upravuje zákon o veřejném zdravotním pojištění. Podobný postup v legislativním procesu byl přitom již dříve Ústavním soudem označen za nepřípustný,“ dodávají.