Kapusta má specifickou nahořklou chuť, takže nemusí každému vyhovovat. Je to ale škoda, protože je nutričně hodnotná. Obsahuje dokonce více vitamínu C než pomeranče. Ve středověku platila za ceněnou plodinu, která se snadno pěstovala a odolávala mrazům. Kultivary, které jíme dnes, se začaly šlechtit až v novověku. Z kapusty si můžete uvařit třeba polévku nebo ji podusit a podávat jako přílohu.
Co se dozvíte v článku
Kapustová polévka recept
Ingredience
- 500 g kapusty,
- 150 g libové slaniny,
- 1 větší brambora,
- 1 menší cibule,
- 2 stroužky česneku,
- 1 l zeleninového vývaru,
- 1 lžíce vepřového sádla,
- 1 lžička mleté sladké papriky,
- 1 lžička majoránky,
- špetka kmínu,
- sůl a pepř podle chuti.
Postup
- Cibuli oloupejte a nakrájejte nadrobno. Slaninu nakrájejte na malé kostičky a dejte ji opéct do hrnce.
- Na vyškvařenou slaninu pak přijde cibule. Smažte ji, dokud nebude opečená dozlatova.
- Slaninu s cibulí zaprašte sladkou paprikou. Opékejte koření asi minutu, aby se rozpustilo v tuku a rozvonělo.
- Poté přidejte na kostičky nakrájené brambory. Základ na polévku zalijte vývarem, okmínujte a nechte vařit přibližně 10 minut do změknutí brambor.
- Kapustu nakrájejte na tenké nudličky a vložte ji do polévky. Pokračujte ve vaření dalších 15 minut, aby byla kapusta opravdu měkká.
- Uvařenou polévku odstavte z plamene a ochuťte ji prolisovaným česnekem, majoránkou, solí a pepřem. Kapustovou polévku podávejte, dokud je horká. Jako přílohu můžete použít čerstvý chléb.
Dušená kapusta recept
Ingredience
- 500 g kapusty,
- 1 velká cibule,
- 2 stroužky česneku,
- 1–2 lžíce rostlinného oleje,
- 150 ml vody,
- 1 lžička kmínu,
- 1 lžička majoránky,
- špetka muškátového oříšku,
- sůl a pepř podle chuti.
Postup
- Kapustu omyjte a nakrájejte na čtvrtky. Pak ji nastrouhejte na hrubém struhadle nebo ji nakrájejte na tenké nudličky.
- Dejte do hrnce vařit osolenou vodu, a až začne vřít, vložte do ní kapustu. Nechte ji vařit 3 minuty. Poté ji slijte a propláchněte studenou vodou.
- Cibuli oloupejte a nakrájejte nadrobno. Na pánev dejte rozehřát olej. Opečte na něm cibuli. K zezlátlé cibulce přidejte kapustu a pár minut je společně opékejte.
- Obsah pánve podlijte vodou, okmínujte a nechte dusit pod pokličkou 10 minut. Hotová kapusta by měla být krásně měkká.
- Nakonec je potřeba kapustu ochutit. Použijte k tomu majoránku, sůl, pepř a prolisovaný česnek.
- Dušenou kapustu můžete podávat jako přílohu k masu. Případně ji můžete zkusit jíst i bez masa – hodí se třeba k vařeným bramborám.
Původ a charakteristika kapusty
Kapusta je velice stará plodina, kterou pěstovali již staří Egypťané. Na evropské půdě se začala hojně pěstovat ve středověku. Je totiž schopná snášet mrazy a dá se skladovat hodně dlouho, takže představovala ideální základní potravinu. Postupně se rozšířila po celém světě.
Kapusta je označení pro několik druhů plodin. Nejčastěji se jím ale myslí hlávková kapusta, které se věnujeme v tomto článku. Existují ale i jiné druhy kapusty, například růžičková a kadeřavá. Kapusta patří do rodu známého jako Brassica (brukev). Mezi její příbuzné patří zelí, květák či třeba brokolice.
Na rozdíl od zelí má hlávková kapusta listy uspořádány volněji. Jsou světle až tmavě zelené, poseté mnoha žilkami a na okrajích zvlněné. Některé odrůdy mohou být až namodralé či nafialovělé.
Nutriční vlastnosti kapusty
Kapusta má opravdu velice nízký obsah kilokalorií, zato po stránce vitamínů a minerálů je mimořádně hodnotná. Vyznačuje se vysokým podílem vitamínu C, vitamínu K a kyseliny listové. Z minerálních látek stojí za zmínku především vápník, draslík, hořčík, mangan, měď a zinek.
Ačkoliv je kapusta známá jako vynikající zdroj vlákniny, může v nadměrném množství způsobovat nadýmání. Za to může rafinóza. Tento trisacharid se nachází i v luštěninách. Rafinózu rozkládají v tlustém střevě bakterie, které pak produkují plyny. To způsobuje plynatost.
V kapustě se nacházejí také karotenoidy, konkrétně lutein a zeaxanthin. Tyto rostlinné pigmenty patří mezi silné antioxidanty. V lidském těle hrají důležitou roli při ochraně zraku. Kumulují se totiž v oční sítnici a zabraňují její degeneraci.
Další zajímavou složkou kapusty jsou sirné sloučeniny označované jako glukosinoláty. Tyto látky slouží jako přirozená ochrana proti škůdcům a patogenům. Rostlina má díky nim nahořklou chuť a specifické zdravotní přínosy. Glukosinoláty mají totiž protizánětlivé, antioxidační a antimikrobiální účinky.
Jak zajistit, aby kapusta nenadýmala?
Kapusta spolu s jinými druhy brukvovité zeleniny může způsobovat nadýmání. Existuje několik tipů, jak tyto potíže zmírnit. Jedním z nich je blanšírování. To znamená, že byste měli kapustu před vařením spařit horkou vodou a poté zchladit studenou.
Při vaření můžete ke kapustě přidat kmín, fenykl, tymián, anýz nebo šalvěj. Tyto bylinky napomáhají trávení a patří mezi osvědčené babské rady proti nadýmání. Dopřát si je můžete i ve formě teplého čaje. Pozor byste si také měli dát na samotnou techniku vaření kapusty – měla by se vařit spíše krátce. Rozvařená kapusta se obtížněji tráví.
Chutná vám kapusta?
Pomoct může dále kombinace s potravinami, které zbytečně nezatěžují trávení. Proto se doporučuje jíst kapustu s vařenými bramborami nebo rýží. Pokud máte citlivější trávení, dejte si spíše menší porci. Zároveň místo mastného a tučného masa podávejte kapustu raději s libovým masem.
Zdroje: nzip.cz, sever.rozhlas.cz, healthline.com, eatingwell.com, tasteofhome.com
