Kognitivní funkce jsou souborem myšlenkových procesů. Patří mezi ně třeba paměť a pozornost

Každý den využíváme nespočet duševních dovedností, které bereme jako samozřejmost. Všimneme si jich teprve tehdy, když dojde k jejich oslabení nebo narušení. Kognitivní funkce zahrnují mnoho schopností, které společně formují naše vnímání, paměť, rozhodování či plánování.

Co jsou kognitivní funkce?

Kognitivní funkce označují komplexní soubor duševních schopností, které nám umožňují přijímat informace, zpracovávat je a využívat pro praktické účely. Jak už bylo částečně zmíněno, patří sem paměť, pozornost, jazykové schopnosti, zrakově-prostorová orientace, schopnost plánování a rozhodování či sociální kognice.

Fungování těchto schopností je výsledkem propojení různých částí mozku. Například oblast prefrontálního kortexu je důležitá pro plánování a rozhodování, zatímco hipokampus hraje zásadní roli při ukládání a vybavování vzpomínek. Vývoj těchto funkcí začíná v dětství a dosahuje vrcholu v dospělosti.

Mozek pracuje na základě přenosu elektrických impulsů mezi neurony. Každý neuron přitom komunikuje prostřednictvím takzvaných synapsí a neurotransmiterů, jako je dopamin nebo acetylcholin. Síla a kvalita těchto spojení určují, jak efektivně dokážeme myslet, učit se a pamatovat si.

Významnou roli hraje také plasticita mozku neboli jeho schopnost měnit svou strukturu a funkci v reakci na zkušenosti. Právě díky plasticitě je možné kompenzovat některé kognitivní ztráty, například v důsledku stárnutí nebo poranění mozku. [1, 2, 3, 4]

Jak se projevuje porucha kognitivních funkcí?

Porucha kognitivních funkcí se může projevit nenápadně a postupně. Často jde o potíže se zapamatováním si nových informací, problémy s koncentrací, narušení úsudku nebo dezorientaci v čase a prostoru. V počátečních fázích může být pro pacienta i jeho okolí obtížné si daný problém uvědomit.

Typickým příznakem je také ztráta schopnosti vykonávat běžné denní činnosti, například zapomínání důležitých schůzek, potíže při vaření nebo ztrácení věcí. Kognitivní poruchy mohou být spojeny i se změnami nálad, podrážděností či úzkostí.

Je důležité zmínit, že příznaky se mohou lišit v závislosti na příčině poruchy. Například u Alzheimerovy choroby jsou výraznější potíže s pamětí, zatímco u vaskulární demence mohou převažovat problémy s rozhodováním a plánováním.

Mírná kognitivní porucha

Mírná kognitivní porucha (angl. MCI – mild cognitive impairment) představuje mezistupeň mezi běžným stárnutím a demencí. Osoby s MCI si často uvědomují určité zhoršení paměti nebo jiných kognitivních funkcí, které však nezasahují významně do jejich každodenního života.

Diagnóza MCI je důležitá, protože u některých pacientů se může v budoucnu rozvinout demence, zejména pak Alzheimerova choroba. Přesto však není MCI vždy předzvěstí těžké poruchy. U části osob se stav může stabilizovat, nebo dokonce zlepšit.

Příčiny MCI jsou různorodé. Může jít o důsledek cévních onemocnění, depresí, poranění hlavy, ale i genetických predispozic. Vliv má rovněž životní styl, například fyzická nečinnost, špatná strava nebo nedostatek duševní stimulace.

Demence

Demence je závažná porucha kognitivních funkcí, která výrazně omezuje schopnost samostatného života. Nejde pouze o ztrátu paměti, ale i o poruchu řeči, motoriky, rozpoznávání známých osob a předmětů, narušení sociálních schopností či změnu osobnosti.

Existuje několik typů demencí. Nejčastější je Alzheimerova choroba, přičemž v závěsu za ní stojí vaskulární demence způsobená poškozením cév v mozku. Dalšími formami jsou například frontotemporální demence nebo korová demence s Lewyho tělísky.

Příznaky demence se obvykle vyvíjejí postupně. Nejprve se objevuje zapomnětlivost, poté dezorientace, potíže s řečí a nakonec i úplná závislost na péči druhých. Každý typ demence má však své specifické rysy.

Lékaři demenci zatím neumí zcela vyléčit. Cílem léčby je  tak alespoň zpomalit její průběh a zlepšit kvalitu života pacienta a jeho blízkých. Zásadní je přitom včasná diagnostika a následná  farmakoterapie, ale také nefarmakologické přístupy, jako je třeba kognitivní rehabilitace. [5, 6, 7, 8, 9, 10]

Test kognitivních funkcí

Vyšetření kognitivních funkcí se provádí pomocí specializovaných testů. Ty hodnotí paměť, pozornost, jazyk, prostorovou orientaci a další mentální schopnosti. Mezi nejčastěji používané nástroje patří Mini-Mental State Examination (MMSE) nebo Montrealský kognitivní test (MoCA).

Testy obvykle obsahují jednoduché úkoly, jako je opakování slov, kreslení geometrických obrazců, řešení logických problémů nebo orientace v čase a prostoru. Výsledky pomáhají odhalit i drobné odchylky od normy.

Je důležité, aby testování prováděl odborník, který výsledky správně interpretuje v kontextu věku, vzdělání a celkového zdravotního stavu pacienta. Samotné skóre ale nestačí k určení diagnózy, vždy je nutné provést komplexní vyšetření. 

V některých případech mohou být testy doplněny neuropsychologickým hodnocením nebo zobrazovacími metodami, jako je například magnetická rezonance, pro detailnější zmapování mozkových funkcí. [11, 12, 13, 14]

Trénink kognitivních funkcí

Trénink kognitivních funkcí je efektivní způsob, jak podpořit mozek v každém věku. Cílené aktivity mohou pomoci zlepšit paměť, pozornost i schopnost řešit problémy. Patří sem například luštění křížovek, logických úloh, učení se novým dovednostem nebo studium cizích jazyků.

Velmi důležitá je pak pravidelnost a pestrost tréninku. Mozek, stejně jako svaly, potřebuje neustálou stimulaci. Přínosné jsou také hry na paměť, čtení, hraní na hudební nástroje nebo společenské aktivity.

Moderní technologie nabízejí řadu aplikací a online programů zaměřených na kognitivní trénink. Výzkumy ukazují, že i relativně krátká cvičení několikrát týdně mohou mít pozitivní vliv na duševní výkonnost.

Kromě mentálního tréninku je však důležitá též fyzická aktivita, vyvážená strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny a dostatek kvalitního spánku, které podporují zdraví mozku a jeho odolnost vůči stárnutí. [15, 16, 17, 18]

Zdroje: nzip.cz, healthdirect.gov.au, alzheimers.gov, who.int, mayoclinic.org, my.clevelandclinic.org, verywellhealth.com, taylorandfrancis.com, wikiskripta.eu, medicalnewstoday.com, health.harvard.edu, healthline.com