Magnetická rezonance slouží k zobrazení tělesných orgánů a odhalení různých patologií. Jak funguje?

4. 11. 2021 7:30
2 nové názory
Autor: Depositphotos

Doporučil vám ošetřující lékař podstoupit magnetickou rezonanci? Tato zobrazovací metoda, která se používá hlavně při diagnostice onkologických, neurologických či kardiovaskulárních nemocí, dokáže rychle a bezbolestně odhalit různé patogenní procesy, jako je krvácení, zánět nebo nádor. Prozradíme, pro koho je toto vyšetření vhodné, jak se na něj připravit a jak probíhá.

Co se dozvíte v článku
  1. Co je magnetická rezonance?
  2. K čemu slouží magnetická rezonance?
  3. Jak funguje magnetická rezonance?
  4. Jak vypadá přístroj na magnetickou rezonanci?
  5. Kdy se magnetická rezonance používá?
  6. Kontraindikace vyšetření
  7. Příprava na magnetickou rezonanci
  8. Jak probíhá magnetická rezonance?
  9. Jak dlouho trvá magnetická rezonance?
  10. Co dělat po vyšetření?
  11. Magnetická rezonance výsledky
  12. Co zjistí magnetická rezonance?
  13. Kolik stojí magnetická rezonance?

Co je magnetická rezonance?

Pod názvem magnetická rezonance (také známá jako MR, MRI, magnetic resonance imaging nebo jednoduše „tunel“) se ukrývá moderní zobrazovací vyšetření, které se ve zdravotnictví hojně využívá k zobrazení vnitřních orgánů lidského těla. V současné době se řadí mezi nejsložitější, nejdražší, ale i nejúčinnější diagnostické metody

Do praxe byla magnetická rezonance uvedena roku 1982. Na vývoji tohoto zařízení se výrazně podílel americký chemik Paul Lauterbur společně s britským fyzikem Peterem Mansfieldem, kteří za svou práci roku 2003 získali Nobelovu cenu. Své uplatnění si pak dané vyšetření našlo při diagnostice neurologických, ortopedických, onkologických, ale i kardiovaskulárních onemocnění.

Jako synonymum pro magnetickou rezonanci se někdy využívá také termín jaderná tomografie, ale od toho se dnes spíše upouští, protože v lidech často vzbuzuje mylný dojem, že tato technika souvisí s jadernou energií. Setkat se ovšem můžete i s názvy nukleární magnetická rezonance nebo jaderná magnetická rezonance.

K čemu slouží magnetická rezonance?

Prostřednictvím magnetické rezonance jsou lékaři schopní získat řezy vybrané části lidského těla, které poté mohou dále zpracovat a spojit až do výsledného 3D obrazu vyšetřovaného orgánu. To jednoduše znamená, že magnetická rezonance dokáže zobrazit tělo v jednotlivých vrstvách, jako by bylo rozřezané na malá kolečka.

Díky tomu je možné odhalit různé procesy, jako jsou třeba záněty, nádory nebo krvácení, které by se jiným způsobem nedaly zjistit vůbec, nebo pouze s obtížemi. Pomocí magnetické rezonance se navíc tyto komplikace dají přesně lokalizovat a kromě jejich velikosti lékaři mohou určit také vztah daných procesů k ostatním orgánům.

Vedle klasických řezů pak magnetická rezonance umožňuje vytvořit také trojrozměrné modely vyšetřovaných orgánů a částí těla. To lékařům pomůže k lepší prostorové orientaci, což se hodí hlavně při plánování náročných operačních zákroků nebo během rekonstrukce poraněných kloubů. Velkou výhodou dané metody je pak i možnost zobrazit všechny drobné detaily, které jinak vidět nejsou.

Jak funguje magnetická rezonance?

Pokud vám lékař doporučil podstoupit toto vyšetření, jistě přemýšlíte, jaký má magnetická rezonance princip fungování a v čem tato diagnostická metoda vlastně spočívá. Magnetická rezonance využívá silné statické magnetické pole (řádově v jednotkách T, přičemž Tesla je jednotkou magnetické indukce) a elektromagnetické vlnění (desítky až stovky MHz).

Fyzikálním principem této metody je nukleární magnetická rezonance (NMR), která využívá skutečnosti, že protony i neutrony mají vlastní moment hybnosti (označovaný jako spin), díky čemuž pak může mít atomové jádro nenulový magnetický moment. Když se atomová jádra vystaví působení různých magnetických polí, spiny jader konají různé pohyby. Ty vytvářejí proměnlivé magnetické pole, které se detekuje pomocí okolních cívek.

Lidské tělo je z velké části složeno z vody a vodíkové ionty se tedy nacházejí prakticky v každé buňce. Vyšetření magnetickou rezonancí spočívá ve sledování a interpretaci signálů, které vysílají vodíkové ionty v magnetickém poli. Přístroj kolem pacienta vytvoří silné magnetické pole, které pohyb iontů ustálí, a poté vyšle konkrétní radiofrekvenční impulsy. Jejich působením dojde ke změně chování vodíkových iontů a k vyzáření dalších impulsů, které registrují speciální cívky.

Výkonné počítače následně převádějí signál na digitální obraz vnitřních orgánů. Změřené frekvence indukovaného napětí se pomocí výpočtu převádějí na polohu v obraze a amplituda napětí se zobrazí na škále šedé. Různé odstíny pak značí různé vlastnosti sledovaných tkání, přičemž k interpretaci získaných obrazů se používá hlavně sledování rozhraní, na nichž se mění intenzita signálu.

Jak vypadá přístroj na magnetickou rezonanci?

Jedná se o obrovský magnet, který má tvar tunelu a obsahuje také pohyblivé vyšetřovací lůžko. Jeho součástí je samozřejmě i vyhodnocovací systém a obslužný pult, který se nachází ve vedlejší místnosti. Vzhledem k poměrně velkým nárokům na energii, které jsou pro provoz magnetické rezonance typické, je nutná také instalace zařízení regulujícího výkyvy v průběhu spouštění.

Kdy se magnetická rezonance používá?

Obecně lze říci, že magnetická rezonance představuje jednu z nejcitlivějších metod, které slouží k posouzení morfologie a patologie měkkých tkání, kam patří mozek, mícha, svaly, šlachy a klouby. Je přitom vhodná hlavně k zobrazování tkání s vysokým obsahem vody, ale lékař s její pomocí může vyšetřit celé pacientovo tělo. Nejčastěji toto vyšetření předepisuje neurolog či ortoped.

Vzhledem k vysokým nákladům se ovšem magnetická rezonance používá pouze u některých indikací. Je vhodná hlavně pro zobrazení mozku a míchy, ale i dalších částí lidského těla, kam patří třeba srdeční sval nebo orgány dutiny břišní a malé pánve. Své uplatnění si pak magnetická rezonance našla také při zobrazování měkkých částí kloubů (vazy či meziobratlové ploténky) a velkých cév.

Velkou výhodou tohoto vyšetření je přesnost zobrazení, které je možné dosáhnout díky různým intenzitám signálu jednotlivých měkkých tkání, a samozřejmě také schopnost rozlišit patologické stavy, které jiným způsobem zobrazit nelze. Mezi nejčastější druhy MRI, na které lékaři své pacienty posílají, se přitom řadí:

  • magnetická rezonance mozku a míchy,
  • magnetická rezonance bederní páteře,
  • magnetická rezonance krční páteře,
  • magnetická rezonance kolene,
  • magnetická rezonance ramene,
  • magnetická rezonance kyčle,
  • magnetická rezonance břicha,
  • magnetická rezonance jater,
  • magnetická rezonance prostaty,
  • magnetická rezonance prsu,
  • magnetická rezonance srdce,
  • magnetická rezonance střev.

Důležité je také zmínit rozdíl mezi CT a magnetickou rezonancí, a sice to, že MRI nepoužívá rentgenové záření a nezatěžuje tak pacienty jeho ionizujícími účinky. Velkou výhodou oproti CT je pak i skutečnost, že lékaři mohou získat nejen příčný řez, ale i řez frontální nebo sagitální. Jelikož jde o neinvazivní metodu, někdy se používá i magnetická rezonance u dětí.

Vyšetření se navíc často provádí bez kontrastní látky, s jejímž využitím se u malého procenta lidí pojí riziko alergické reakce. Někdy ovšem mohou lékaři pomocí nitrožilní aplikace této látky (například gadolinium) dosáhnout lepšího obrazu, což odhalí přítomnost zánětů či nádorů.

MR mozku

Magnetická rezonance je v současné době nejcitlivější diagnostickou metodou, která se používá k posouzení patologických strukturálních změn v mozku. Slouží zejména k odhalení nádorových a zánětlivých onemocnění (roztroušená skleróza) a zároveň k posouzení efektů nasazené léčby. Kromě toho se aplikuje také v diagnostice vývojových vad, metabolických chorob, epilepsie, onemocnění cév a úrazů. Může také posloužit při diferenciální diagnostice bolestí hlavy.

Někdy se pak využívá také funkční magnetická rezonance (fMRI), která slouží k mapování mozkové odezvy na vnější nebo vnitřní podněty. Tato metoda se rozvíjí jako nástroj pro vizualizaci anatomických struktur mozku, které jsou zapojené do mechanismů vnímání, myšlení a řízení motoriky. Od běžné MR se liší schopností detekovat dynamické změny signálu, k nimž dochází vlivem lokálního kolísání poměru oxyhemoglobinu a deoxyhemoglobinu v závislosti na neuronální aktivitě.

MR páteře

Poměrně častým vyšetřením je také magnetická rezonance páteře, která dokáže posoudit morfologii míchy a zobrazit také další měkotkáňové komponenty, jako jsou ploténky, vazy a míšní nervy. Z toho důvodu se používá k diagnostice patologií v oblasti páteřního kanálu. Jedná se například o různá degenerativní onemocnění a traumatické změny, ale také o výhřez ploténky, metastázy nebo nádor v páteřním kanálu.

MR srdce

Magnetická rezonance se samozřejmě používá také pro vyšetření srdečního svalu, kdy je schopná lékařům odhalit jeho morfologii a funkci pomocí speciální kardiocívky. Mezi nejčastější indikace k tomuto vyšetření jsou stavy po infarktu myokardu, kardiomyopatie (degenerativní postižení) a myokarditidy (zánětlivé postižení).

MR muskuloskeletálního systému

Dalším poměrně častým výkonem je vyšetření svalů, kloubů a kostí. Dají se tak odhalit drobné léze způsobené poraněním menisků, chrupavek a vazů, ale i zlomeniny, které nejsou na běžných rentgenových snímcích dobře vidět. Kromě toho se magnetická rezonance používá také k diagnostice kostních a měkotkáňových tumorů, infekčních a degenerativních onemocnění kostí a kloubů nebo hematologických malignit.

MR břicha

V tomto případě hraje magnetická rezonance důležitou roli při diagnostice jaterních lézí (cysty, hemangiomy, hepatomy, metastázy…) a kromě toho umožňuje posoudit stav žlučových cest a pankreatického vývodu. Při vyšetření dalších orgánů břicha a retroperitonea (pankreas, ledviny, nadledviny) představuje magnetická rezonance doplňující metodu, která se používá k objasnění diagnostických nejasností.

MR pánve

Vyšetření magnetická rezonance se provádí hlavně při diagnostice a stagingu nádorů ženského pohlavního ústrojí, jako je karcinom děložního čípku nebo nádor endometria. Důležitou úlohu hraje také při diagnostice endometriózy a méně často ji lékaři využívají při vyšetření adnex (vejcovody a vaječníky). U mužů je pak magnetická rezonance metodou volby pro staging rakoviny konečníku, karcinomu prostaty a různých traumat penisu.

Kontraindikace vyšetření

Přemýšlíte, zda je pro vás magnetická rezonance vhodná? Vzhledem k tomu, že vyšetření probíhá v místnosti se silným magnetickým polem, je nutné každého člověka upozornit na to, že pokud má v těle nainstalované nějaké feromagnetické náhrady či implantáty, z bezpečnostních důvodů nesmí dané vyšetření podstoupit.

Absolutní kontraindikace:

  • kardiostimulátor,
  • kochleární implantát,
  • neurostimulátor,
  • kovové špony v oku.

Pokud jde o další kovové náhrady a předměty, pacient by měl jejich přítomnost vždy konzultovat s ošetřujícím lékařem, který mu pak vyšetření buď povolí, nebo zakáže. Jde především o různé kloubní náhrady a kovové svorky, střepiny, projektily, dlahy či šrouby. Kromě toho je nutné brát zřetel také na umělou srdeční chlopeň.

Chirurgem zavedené svorky, šrouby nebo dlahy představují relativní kontraindikace. Problematické jsou hlavně ve chvíli, kdy jsou nové, ale zhruba po šesti týdnech od jejich aplikace je možné magnetickou rezonanci podstoupit. Pokud jde o kovové zubní výplně, ty provedení vyšetření obvykle nebrání, ale mohou způsobit nepřesnosti obrazu. Fixní rovnátka většinou není nutné vyndávat.

Další možné kontraindikace:

  • Těhotenství – během prvního trimestru se MRI vůbec nedoporučuje. Ve vyšším stupni gravidity toto vyšetření lékař může doporučit, ale pouze nativně. Provádí-li se magnetická rezonance v těhotenství, absolutně kontraindikována je ovšem aplikace gadolinové kontrastní látky, jelikož se tato látka placentou dostává k plodu.
  • Kojení – nativně lze na magnetické rezonanci vyšetřovat bez omezení, ale pokud je pacientce podána gadolinová kontrastní látka, přechází také do mateřského mléka. Miminko ji obtížně vylučuje, a proto je dobré před vyšetřením mléko odstříkat do zásoby, po dobu 24 hodin nekojit a nechat prsní žlázy, aby se pročistily.
  • Renální insuficience – aplikaci kontrastní látky lze v tomto případě provést pouze v nezbytných případech a kromě toho je nutné dbát na dostatečnou hydrataci.
  • Těžké formy polyvalentní alergie – na vyšetření je možné pacienta předem připravit, a to například pomocí kortikoidů, jako je Prednison.
  • Klaustrofobie – pokud pacienta trápí strach z uzavřených či omezených prostor, vyšetření pro něj není příliš vhodné, jelikož probíhá v tunelu. Může ovšem dopředu přijít a vyzkoušet si pobyt v zařízení nanečisto nebo si před vyšetřením vzít anxiolytika. V nejhorším případě se pak magnetická rezonance provádí v celkové anestezii, což ale vyžaduje krátkodobou hospitalizaci.

Lidé se také často ptají, jak jde dohromady magnetická rezonance a tetování. Ačkoliv pacienti s tetováním běžně magnetickou rezonanci podstupují, větší obrázky ve vyšetřované oblasti by mohly způsobit člověku potíže (v minulosti došlo k rozvoji popálenin). Problematické jsou pak samozřejmě i piercingy, prstýnky, náušnice, řetízky, náramky, hodinky nebo různé kovové přezky.

Kromě toho lékaři doporučují nepoužívat před vyšetřením líčidla, jelikož v některých mohou být obsaženy sloučeniny železa, což by mohlo později způsobit artefakty. Pacientovo oblečení ani spodní prádlo by nemělo obsahovat žádné háčky či ozdobné nitě. Ženy by neměly na magnetickou rezonanci nosit podprsenky s kosticemi, ale místo toho zvolit sportovní variantu.

Příprava na magnetickou rezonanci

Chystáte se na vyšetření, ale nejste si jistí, zda je nutné před výkonem dodržovat nějaká speciální opatření? Magnetická rezonance ve skutečnosti nevyžaduje od pacientů žádnou přípravu. Jedinou podmínkou je, aby vyšetřovaný člověk dopředu s lékařem konzultoval veškeré kovové materiály, které se v jeho těle nachází, a zároveň před vyšetřením odložil všechny nebezpečné předměty.  

Užívá-li pacient jakékoliv léky, měl by si je před vyšetřením vzít v obvyklou hodinu a zapít je malým množstvím vody. Většina magnetických rezonancí se provádí bez aplikace kontrastní látky, a proto není nutné se na samotné vyšetření nijak zvlášť připravovat. U části pacientů je ovšem nutné nitrožilně kontrastní látku podat, a to buď v rámci zvoleného protokolu, nebo cíleně pro upřesnění konkrétního nálezu.

Před aplikací kontrastní látky by měl pacient přijít nalačno, ale příjem tekutin musí být zachován, protože vyšetření člověk nesmí podstoupit, pokud je dehydratovaný. Ačkoliv se antialergická příprava většinou neprovádí, jelikož jsou alergické reakce poměrně vzácné, pokud už byla u daného pacienta alergie zaznamenána při předchozím vyšetření, lze podat kortikoidy.

Jestliže se pacient chystá na MR enterografii (vyšetření tenkého střeva), v den před vyšetřením nesmí od odpoledne jíst a mezi 12. a 20. hodinou by měl vypít 1,5 až 2 litry čisté vody, aby se střevo dobře pročistilo. V den vyšetření nesmí člověk od půlnoci jíst, pít ani kouřit. Před zahájením magnetické rezonance pak musí vypít rozředěný Mannitol, což pomůže lépe zobrazit celé tenké střevo.

Pokud se pacient chystá na magnetickou rezonanci dutiny břišní (tedy vyšetření jater, ledvin, žlučových cest nebo třeba slinivky), v ideálním případě by neměl 6 hodin před výkonem jíst, pít ani kouřit. Připravuje-li se na MRI diabetik, obvykle se může nasnídat (2 hodiny před vyšetřením) a aplikovat potřebnou dávku inzulínu nebo tablety snižující hladinu cukru v krvi.

Podstoupili jste někdy magnetickou rezonanci?

Jak probíhá magnetická rezonance?

Na příslušné oddělení pacient přichází s vyplněnou žádankou od indikujícího lékaře, kde by měly být uvedeny jeho osobní údaje a specifikace požadovaného vyšetření. Pokud byl již v minulosti vyšetřován na jiném pracovišti, měl by s sebou přinést také obrazovou dokumentaci nebo požádat, aby byla lékařům zaslána elektronicky.

Každý pacient musí před podstoupením magnetické rezonance vyplnit a podepsat informovaný souhlas. Ideálním oblečením pro vyšetření jsou většinou legíny nebo tepláky a bavlněné tričko, tedy věci bez zipů, kovových spon a dalších kovových komponent. Jelikož v přístroji probíhá také chlazení, doporučuje se vzít si teplé ponožky.

Před samotnou magnetickou rezonancí pacient dle laborantových pokynů v kabince odloží veškeré kovové předměty, svůj mobilní telefon, peněženku i další věci, které by mohly vyšetření ohrozit a zkreslit výsledný obraz. Může se také převléknout do jednorázového nemocničního pláště. Poté již bude uložen na lůžko, které se zasune do „tunelu“.

Během vyšetření by se člověk neměl vůbec hýbat, a proto je důležité hned na začátku zaujmout co nejpohodlnější polohu a dostatečně se uvolnit. Vyšetřovaná oblast těla se musí nacházet uprostřed tunelu, a pokud tedy lékař zkoumá některé klouby, může se část těla nacházet zcela mimo daný přístroj.

Samotné vyšetření je bezbolestné, ale některým pacientům může být nepříjemný silný hluk, který přístroj během vyšetření vydává. Tyto zvuky obvykle připomínají kompresor nebo bušení na dveře, ale není nutné se jimi znepokojovat. Personál zařízení, kde se magnetická rezonance provádí, může ovšem pacientovi nabídnout sluchátka.

Z důvodu bezpečnosti má pacient navíc po celou dobu v ruce signalizační zařízení, pomocí kterého může přivolat obsluhu a požádat o pomoc, kdyby měl pocit, že je cokoliv v nepořádku. Pracovníci jsou s ním samozřejmě celou dobu v kontaktu prostřednictvím kamery a mikrofonu, takže objeví-li se nějaký problém, urychleně zasáhnou.

Podle rozhodnutí vyšetřujícího lékaře může být pacientovi nitrožilně aplikována také kontrastní látka, pomocí které je možné zvýraznit některé tělní struktury. Po ukončení vyšetření laboranti vyvezou pacienta z tunelu. V případě, že se vyskytnou nějaké komplikace (nevolnost, motání hlavy nebo slabost), měl by okamžitě informovat pracovníky magnetické rezonance.

Jak dlouho trvá magnetická rezonance?

Délka výkonu se v tomto případě samozřejmě odvíjí od toho, kterou část pacientova těla je nutné vyšetřit a zda se používá také kontrastní látka. Nejčastěji se jedná o dobu 20–30 minut, ale v některých případech může vyšetření trvat klidně i celou hodinu. Po celý čas by měl pacient ležet v klidu a vyvarovat se jakýchkoliv pohybů, protože neklid při vyšetření zhoršuje kvalitu obrazu.

Co dělat po vyšetření?

Vzhledem k tomu, že magnetická rezonance nemá na pacientův organismus žádný výraznější vliv, může ihned po vyšetření odejít domů a vykonávat běžné činnosti (za předpokladu, že mu lékař nedoporučí nějaký speciální režim). Pokud byla pacientovi nitrožilně podána kontrastní látka, nějaký čas by měl zůstat v čekárně pod dohledem zdravotníků. Jako prevence poškození ledvin se také doporučuje zvýšený příjem tekutin po celý zbytek dne.

Magnetická rezonance výsledky

Průběh vyšetření se v aktuálním čase zobrazuje na monitoru, který sleduje obsluha magnetické rezonance, a výsledky později hodnotí zkušený radiolog. Ošetřující lékař obvykle získá výsledky v intervalu několika dnů (obvykle 1–5 dnů) a později o nich informuje také samotného pacienta.

Co zjistí magnetická rezonance?

Pacienti se často ptají nejen na to, kdy budou znát výsledky vyšetření, ale také se zajímají, co odhalí magnetická rezonance, na kterou je lékař odeslal. Toto vyšetření poskytuje přesnější obraz měkkých tkání než CT a pomáhá tedy potvrdit, vyvrátit nebo upřesnit nějakou konkrétní diagnózu.

MR snímky představují sérii průřezů konkrétní částí pacientova těla, ukazují jednotlivé roviny a zobrazují uvnitř uložené orgány. Díky tomu lékař může posoudit jejich tvar, velikost i strukturu, a zároveň odhalit přítomnost novotvarů.

Kolik stojí magnetická rezonance?

Magnetická rezonance má poměrně velké pořizovací náklady a finančně náročný je samozřejmě i její provoz. Tyto přístroje proto vlastní především větší nemocnice. Pokud chce člověk podstoupit dané vyšetření jako samoplátce, cena magnetické rezonance se bude odvíjet od vyšetřované oblasti a konkrétního pracoviště. Obvykle se však jedná o rozmezí od 5000 do 15 000 korun.

Zdroje: homolka.cz, kntb.cz, nemlib.cz, vfn.cz

Lucie (neregistrovaný)
Dobrý den,nevím,zda se to hodí nebo ne,ale v posledních pár měsících trpím,že se mě šíleně motá hlava. Když to zazní a než odezní,trvá to i tři dny kolikrát, mírná bolest hlavy. Chci znát jen názor,ale docela mě to vadí,protože doma jsem pak k ničemu
MUDr. Thai Bao Han (neregistrovaný)
Dobrý den, určitě doporučuji neurologické vyšetření. Dále by bylo vhodné i kardiologické vyšetření.
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?