Vědci provedli studii na základě dat z genomů lidí a myší. Zjistili, že určité buňky v zadní části nosu obsahují specificky tvarované proteiny, na které koronavirus cílí při vpádu do organismu. Infikování těchto buněk by mohlo přímo či nepřímo vést ke změně citlivosti čichu, uvedli vědci ve studii zveřejněné o víkendu.
Lékaři na celém světě hovořili o dosud neověřených případech pacientů s nemocí COVID-19, kteří se náhle a nevysvětlitelně zcela nebo částečně přišli o čich a chuť. Tento stav, známý v lékařství jako anosmie, potažmo dysgeusie, jsou významnými příznaky spojovanými s pandemií, uvedla Americká akademie otolaryngologie.
Organizace se sídlem v Alexandrii ve státě Virginie navrhuje, aby byly tyto příznaky zařazeny na seznam sledovaných projevů možné koronavirové nákazy. Lidé, kteří mají tyto příznaky, aniž by je dokázali vysvětlit jinými příčinami, by měli uvažovat o své izolaci a nechat se otestovat, doporučují američtí experti. Totéž radí i někteří čeští lékaři.
Ke ztrátě čichu může vést zánět nosní dutiny vyvolaný infekcí, domnívají se David Brann a Sandeep Robert Datta z katedry neurobiologie lékařské fakulty (Harvard Medical School, HMS) Harvardovy univerzity. Podle vědců ale je také možné, že virus napadá a poškozuje buňky v nosní epitelové tkáni, která je důležitá pro normální funkčnost čichu.
Odhalování příčiny ztráty smyslů má významné důsledky pro podpůrnou diagnostiku a určování účinků nemoci, zdůrazňují vědci. „Kromě toho pacienti s nepolevující čichovou dysfunkcí jsou vystaveni riziku výživových nedostatků nebo zranění v důsledku neschopnosti cítit ‚nebezpečné‘ pachy jako kouř, plyn a zkažené jídlo a mohou se u nich rozvinout duševní poruchy, zejména deprese,“ varují američtí odborníci.