Laparoskopie patří k nejšetrnějším operačním metodám. Jak výkon probíhá?

Laparoskopie je endoskopická operativní metoda, která se dnes běžně využívá v chirurgii, gynekologii i urologii. Momentálně se tímto způsobem provádí operace téměř všech orgánů dutiny břišní, přičemž k nejčastějším zákrokům patří:

• Operace žlučníku
• Operace břišní kýly
• Operace červovitého přívěsku slepého střeva
• Široké spektrum gynekologických zákroků

Tato metoda je ale vhodná i u složitějších výkonů, jakými může být třeba bandáž žaludku při obezitě, operace přechodu jícnu v žaludek při refluxu žaludečních šťáv, při operaci žaludku a střev, dále při operaci nitrobřišních mízních uzlin, jater, slinivky břišní a sleziny. Co se týče urologie, nejčastěji se tato forma zákroku volí při:

• Odstranění ledvin
• Odstranění prostaty
• Odstranění močového měchýře

Kromě laparoskopie jako takové se provádějí také výkony takzvaně laparoskopicky asistované. Jedná se o rozsáhlejší operace v dutině břišní, kdy se část zákroku provádí laparoskopicky, ale zároveň se provádí i malý řez do břišní stěny, který je ale výrazně menší než při běžné operaci. Tímto způsobem lze provést například odstranění dělohy či části střeva. Operovat tak lze i břišní aortu.

Jaké jsou výhody laparoskopie?

K laparoskopii mnoho lékařů přistupuje z toho důvodu, že se jedná o méně invazivní a zatěžující zákrok s výrazně kratší dobou rekonvalescence, a tedy i pracovní neschopnosti. Během operace dochází k menšímu poškození tkáně a rovněž i menším ztrátám krve. Méně viditelné jsou navíc i kosmetické následky v podobě jizev.

Kromě operativních zákroků se laparoskopie využívá i k diagnostice, a to například:

• U bolestí břicha neznámého původu
• Pro vyšetření příčin sterility
• Při podezření na mimoděložní těhotenství
• Pro odlišení zánětu gynekologických a jiných orgánů
• Při podezření na onkologické onemocnění

Co dělat před laparoskopií?

Přestože jde o šetrnou metodu, stále se jedná o invazivní zákrok, je proto nutné dodržet určité postupy. Před plánovanou operací je nutné podstoupit předoperační vyšetření, které zpravidla provádí obvodní lékař, který pomocí rozboru krve a moči zhodnotí pacientův celkový stav. Na závěr pak nemocný obdrží zprávu, kterou vezme s sebou k přijetí do nemocnice. Kromě výsledků rozborů dokument obsahuje shrnutí dosavadních onemocnění, úrazů, užívaných léků, alergií a posouzení možných rizik vyplývajících z plánované anestezie.

U akutních případů, kdy je nutné operativní zákrok provést co nejrychleji, je interní vyšetření včetně odběrů krve zajištěno přímo ve zdravotnickém zařízení s tím, že anamnéza se získává přímo od pacienta a rodinných příslušníků.

Nástup na plánovaný výkon se u jednotlivých zařízeních liší. Obvykle to ale bývá den předem, anebo častěji ráno přímo v den zákroku. Pacient by se měl dostavit na lačno a od půlnoci také nic nepít a nekouřit. Po domluvě s lékaři lze ráno užít potřebné léky, které by měl ale zapít pouze malým množstvím vody. Těsně před zákrokem by měl pacient sundat veškeré šperky, vyjmout si kontaktní čočky, popřípadě zubní náhrady. Ženy musejí být nenalíčené a mít odlakované nehty.

Průběh laparoskopie

Laparoskopie se vždy provádí v celkové anestezií a délka operace závisí na obtížnosti prováděného výkonu. Běžně se ale pohybuje mezi 30 a 60 minutami. Po důkladné dezinfekci okolí zákroku lékaři provádí první mini řez o velikosti 1 až 2 centimetrů nad nebo pod pupíkem, kudy se zavádí jehla, kterou se do dutiny břišní aplikuje oxid uhličitý. Tím se břicho nafoukne, čímž se zvětší prostor, který je potřeba pro snadnější manipulaci s nástroji a přístroji používanými při zákroku.

Stejným řezem je pak do těla zaveden trokar, což je plastová nebo kovová trubička, která pomocí zpětného ventilku zabraňuje úniku plynu ven z dutiny břišní. Trokarem se rovněž zavádí tubus s optikou, která umožňuje přenášet obraz vyšetřovaných orgánů na monitor.

Lékař následně provádí další (většinou dva) pomocné vpichy o velikosti 0,5 až 1 centimetr, který slouží pro zavedení speciálních laparoskopických nástrojů, pomocí kterých lze provádět širokou škálu úkonů, například:

• Stříhat
• Řezat
• Zastavovat krvácení
• Oplachovat
• Odsávat
• Používat laser

Po dokončení zákroku pak lékař z dutiny břišní odsaje plyn, odstraní trokary a řezy zašije.

Komplikace a rizika laparoskopie

Je nutné si uvědomit, že žádný operativní zákrok není bez rizika, ať už je sebešetrnější. V oblasti dutiny břišní se koneckonců nachází velké množství orgánů, které by ve velmi vzácných případech mohly být poraněny. Nejčastěji (ale přesto jen velmi vzácně) dochází k poranění močových cest, cév v malé pánvi, tenkého či tlustého střeva.

Objevit se rovněž může slabé pooperační krvácení, a to typicky jako následek manipulace nástroji uvnitř dělohy. Pokud dojde ke krvácení v důsledku poranění velkých cév, je navíc nutné počítat s krevní transfuzí a riziky, která jsou s ní spojena. Stejně jako u jiné operace může rovněž dojít k infekci, která se řeší podáním antibiotik, a ve velmi vzácných případech také k neprůchodnosti střev, žilní trombóze. Někdy může rovněž dojít ke špatnému zhojení jizvy po laparoskopii. Tento problém lze ale vyřešit plastickou operací.

Rekonvalescence po laparoskopii

Bezprostředně po operaci je pacient zavezen zpět na oddělení nebo, pokud je to nutné, tak na jednotku intenzivní péče. V některých případech je nemocnému nutné po zákroku zavést tenkou gumovou hadičku, takzvaný drén, který z dutiny břišní odvádí zbylou tekutinu, při jejímž hromadění by mohlo dojít k zánětlivým komplikacím. Lékaři jí zpravidla odstraňují pár dní po operaci.

Pít může pacient po zákroku až v momentě, kdy mu to zdravotnický personál dovolí. Stravu zpravidla dostane nejdříve večer, někdy ráno. V případě operace střev dokonce až s odstupem několika dnů. Je nutné si uvědomit, že přesto, že má dotyčný na těle jen pár kožních řezů, v dutině břišní byl proveden výkon, který je srovnatelný s klasickou operací.

Po zákroku v dutině břišní zůstává malé množství plynů, který někdy může vyvolat bolesti v ramenou a nepříjemný pocit nafouklého břicha. Jedná se o přirozený jev, který obvykle sám vymizí do jednoho či dvou dnů po operaci. Co se týče odstranění stehů, ty se odstraňují v rozmezí 7. až 10. dne po zákroku. Pokud byla během laparoskopie odebrána tkáň, výsledky mikroskopického vyšetření budou k dispozici zhruba ve stejnou dobu.

Kdy do práce po laparoskopii?

Ačkoli běžná pracovní neschopnost obvykle činí kolem 4 týdnů ode dne operace, je nutné délku jejího trvání přizpůsobit:

• Závažnosti každého zákroku
• Charakteru onemocnění
• Pacientově kondici
• Fyzické náročnosti vykonávané práce

Obecně platí, že je nutné se alespoň po dobu tří měsíců od výkonu vyhnout zvedání těžkých břemen. To samé platí i v případě některých jiných fyzicky náročných činnostech. Jejich provádění je proto dobré vždy konzultovat s praktickým lékařem.

Po operacích zažívacího traktu je nutné dodržovat dietní opatření. Všeobecně se během prvních dnů po zákroku doporučuje vyhnout čerstvému ovoci, luštěninám a tučnému jídlu. Jídelníček se ale samozřejmě liší v závislosti na každém onemocnění.

Zdroje: lepsipece.cz, vitalion.cz