Léčiva Praha a Slovakofarma Hlohovec zmizí z krabiček léků a stanou se pouhými výrobci. To je jeden z důsledků skutečnosti, že většinový podíl ve slovenském podniku přebírá Zentiva B. V., dceřiná firma amerického fondu Warburg Pincus. Majoritním vlastníkem Léčiv byla už od roku 1998.
Pod označením Zentiva tak vzniká mezinárodní farmaceutická skupina. Slovenský i český antimonopolní úřad už spojení povolily a Léčiva se Slovakofarmou okamžitě zahájily integrační kroky. Společná prodejní organizace začne fungovat v září.
„Zůstanou dosavadní jména jednotlivých léků, jako například Paralen a Ibalgin, které se vyrábějí v Praze, nebo Acylpyrin v případě Slovakofarmy,“ řekl Ekonomu Petr Polievka, ředitel pro správu a řízení společnosti Léčiva. Vyrábět se bude v Praze i v Hlohovci.
Diakritika a spojení s jedinou zemí
Jména Léčiva ani Slovakofarma podle něj nejsou příliš vhodná pro používání v cizině. Léčiva kvůli diakritice, Slovakofarma příliš evokuje spojení s jedinou zemí. Rozhodnutí, že Léčiva změní obchodní jméno na Zentiva, padlo již před čtyřmi roky. Majetkové spojení se Slovakofarmou je jen vhodným okamžikem pro chystanou změnu.
Američtí vlastníci usilují o co největší zhodnocení investice. Léčiva jsou vysoce zisková, vyplácejí možná nejvyšší dividendy v Česku. Podnik se pravidelně umísťuje na předních místech žebříčku českých firem podle ekonomické přidané hodnoty (EVA).
Horší to bylo z hlediska velikosti, neboť tam se pohyboval podle Polievky pod kritickou hranicí. Spojená firma se zařadí mezi pět největších farmaceutických firem ve střední a východní Evropě.
„Finanční investoři, kteří jsou v Zentivě, pověřili řízením celého podniku ředitele společnosti Léčiva Jiřího Michala. Centrála firmy Zentiva bude v ČR,“ zdůraznil Polievka.
Portfolio zákazníků Léčiv i Slovakofarmy se dost překrývá. Léčiva prodávají asi 64 % ze své produkce v ČR a asi 23 % v SR. Z produkce Slovakofarmy je téměř polovina určena pro české pacienty a v SR zůstává třetina. I ostatní důležité trhy jsou shodné - Polsko, Rusko, pobaltské republiky a Ukrajina.
Teritoriální zaměření zřejmě zůstane stejné jako dosud. Budování výkonné prodejní sítě v západní Evropě by bylo drahé. Někdejší plán Léčiv na proniknutí do Gruzie, kde se měla část léků i vyrábět, byl prakticky odpískán, protože narazil na místní neutěšenou hospodářskou a bezpečnostní situaci.
Také Výrobní zařízení v Praze a Hlohovci se zásadně neliší a lze využít silných stránek obou partnerů.
„Léčiva na rozdíl od Slovakofarmy vyrábějí antibiotika penicilinového typu a mají velmi dobře vybudovanou výrobu náplní do injekcí,“ podotkl Polievka. Slovakofarma na rozdíl od Léčiv umí šumivé tablety, měkké želatinové kapsle a antibiotika cefalosporinového typu.
Léčiva mají kolem 1500 zaměstnanců, Slovakofarma asi 1600. Tržby Léčiv za loňský rok přesáhly šest miliard Kč, Slovakofarma dosáhla zhruba pěti miliard slovenských korun. |
„Slovenský podnik má i dobře rozvinutou chemickou velkovýrobu - produkci aktivních farmaceutických ingrediencí, z nichž se pak vyrábějí léky,“ doplnil Polievka.
Fúzí by měly skončit některé nevýhodné duplicity
Obě společnosti se řadí mezi firmy vyrábějící převážně takzvané terapeutické ekvivalenty, neboli generické léky - prostředky, jimž skončila patentová ochrana. Základní ochrana trvá 20 let a vlastník patentu má možnost získat dalších pět let, pokud prokáže, že lék měl zásadní význam pro zlepšení terapie. V okamžiku, kdy končí monopol, dochází k výraznému snížení ceny přípravku a zároveň jej lékaři začnou mnohem více předepisovat.
„Když končí patentová ochrana nějakého výrobku, je zapotřebí přijít na trh s ekvivalentem co nejdřív,“ zdůrazňuje Polievka. Léků, u nichž ochrana končí, ovšem není mnoho. Často se tak stává, že se řada výrobců zaměřuje na stejnou molekulu.
Vývoj přitom trvá kolem tří let. Nejde totiž jen o aktivní substanci, ale také o příměsi -výsledná tableta musí mít stejné složení jako originál, což přísně sledují příslušné orgány, u nás Státní úřad pro kontrolu léčiv. Jen tehdy, prokáže-li se zásadní podobnost s originálním lékem, povolí používání přípravku.
„Cílem firmy je, aby se v ČR ani v SR příliš nezvýšily ceny léků, přestože v západní Evropě jsou mnohem vyšší. Udržet ceny je možné jen tehdy, když zde bude silná domácí výroba.“ Petr Polievka, ředitel pro správu a řízení společnosti Léčiva. |
Firma tedy musí být tři roky dopředu rozhodnuta, že k nějakému datu chce přijít s určitým produktem. Stávalo se, že Léčiva i Slovakofarma investovaly do přípravy výroby stejného produktu, zatímco jiným se nezabývaly. „Když se odstraní takové duplicity, v součtu budeme moci vyvíjet více léků,“ podotkl Polievka.
I v tomto okamžiku je několik molekul zároveň vyvíjeno v Léčivech i ve Slovakofarmě. Někdy jsou dále v jedné, jindy v druhé firmě. Vývoj je přitom velmi drahý. Podle Polievky je cílem spojené firmy pokračovat v těchto případech jen v jednom vývoji, a to tam, kde pokročili dál.
Základního výzkumu se firma nevzdává
Léčiva například spolupracují s Akademií věd na vývoji molekul pomáhajících při směřování cytostatik (látek pro léčbu rakoviny). Jde o takzvané nosiče, jejichž smyslem je, aby se molekuly bojující se zhoubným bujením dostaly do nádorů a uvolňovaly se jen v nich, jinak totiž tyto aktivní látky mají nežádoucí vedlejší účinky.
Podnik nejde cestou nízkých mezd (průměrný plat v Léčivech je asi 28 000 korun). Místo toho se zaměřuje na zvyšování efektivity práce, úspory při nákupu surovin, zdokonalování finančních a obchodních procesů.
Polievka se domnívá, že prvořadým záměrem amerických vlastníků je, aby úspěšně proběhla integrace Léčiv se Slovakofarmou. Tvrzení, že spojenou firmu co nejdříve prodají, jsou podle něj zatím jen spekulací.
PETR KORBEL, Ekonom, 4.9.2003