Kuřáci také častěji než nekuřáci přecházejí od kouření k dalším nelegálním drogám, řekla lékařka ČTK. V Česku kouří 30 procent dospělých, mezi dospívajícími polovina. Narůstá zejména kuřáctví dívek.
„Kouření dlouhodobě zhoršuje psychický stav, i když závislému aktuálně pomůže,“ uvedla s tím, že špatná nálada a deprese sice mohou být jedním z přechodných abstinenčních příznaků, celkový průběh psychického onemocnění ale bude příznivější. Kuřáci by podle lékařky také měli vědět, že kouření ovlivní účinek některých psychiatrických léků, většinou ho snižují.
Pro psychiatrického pacienta, který kouří, je podle lékařky důležité, aby se návyku zbavil s pomocí školeného lékaře a léčil se dlouhodobě. Aby tedy bral i několik měsíců léky, které jeho abstinenční příznaky zmírní.
V Česku je v nemocnicích zakázáno kouřit. Kouří se ale ve venkovních areálech a běžně i na psychiatriích, kde se léčí také lidé závislí na alkoholu či nelegálních drogách.
Podle Štěpánkové by se mělo zakázat kouření všude ve zdravotnictví. Je podle ní mýtus, že kouření v psychiatrických nemocnicích nelze zakázat, že psychiatričtí pacienti si nepřejí přestat kouřit. „V USA, Kanadě či Austrálii kouření v místech, kde se léčí lidé závislí, zakázali a prošlo to tam bez komplikací. Samozřejmě pacienti po zákazu kouření dostávali náhradní nikotinovou léčbu,“ řekla.
Na kouření je podle ní psychicky závislý v různé míře každý kuřák. Naučil se zapalovat v určitých situacích, například při odpočinku nebo po jídle, při určité činnosti, třeba při pití kávy, nebo v určité společnosti, zejména s kuřáky a v restauracích.
I proto by se měl kuřák předem připravit na to, jak situace, kdy ho dosud provázela cigareta, zvládne i bez ní - měl by se naučit relaxovat, po jídle si vyčistit zuby nebo vypít sklenici vody. Pokud to jde, měl by se pokušení vůbec vyhnout, tedy nechodit do kuřáckých restaurací a místo kávy pít čaj.