Největší podíl měly tržby od zdravotních pojišťoven. Činily 35 miliard korun proti 32,5 miliardám v roce 2014.
Za léky bez lékařského předpisu Češi loni v lékárnách zaplatili 8,2 miliardy korun, o 12,3 procenta více než předloni. Výše tržeb z doplatků od pacientů za částečně hrazené léčivé přípravky a zdravotnické pomůcky klesla o tři procenta na 7,8 miliardy korun.
Výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Martin Mátl ČTK řekl, že trh s léčivými přípravky v Česku sice roste, ale ne rovnoměrně. „Hlavním motorem růstu jsou léky používané při takzvané centrové léčbě, tedy například biologické léky, které se nevydávají na předpis v lékárnách, ale jsou pacientům aplikovány ve specializovaných centrech. Nikoliv přípravky běžně vydávané na recept v lékárnách,“ uvedl.
Podle údajů Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL) bylo na konci loňského roku v Česku 2562 lékáren, meziročně o 39 méně. Fungují také výdejny léčiv, kterých bylo 245. Nejvíce lékáren, přes 390, má síť Dr.Max, která patří investiční skupině Penta. Dr.Max loni v Česku utržil 13,8 miliardy korun, meziročně o 14 procent víc.
Mluvčí společnosti Michal Petrov ČTK řekl, že s ohledem na zrušení třicetikorunových regulačních poplatků v lékárnách od začátku roku 2015 jde o velmi dobrý výsledek. „Zrušení poplatků pro naši síť znamenalo ztrátu příjmů ve výši asi 40 milionů korun,“ uvedl. Marže lékárníků podle něj stagnují, jejich přesnou výši ale neuvedl. Lékárenský trh v ČR je podle něj konsolidovaný.
Zřizovatelem ÚZIS je ministerstvo zdravotnictví. Ústav je správcem Národního zdravotnického informačního systému, spolupracuje například s nemocnicemi, sdruženími lékařů, odbornými lékařskými společnostmi a zdravotními pojišťovnami. Na mezinárodní úrovni spolupracuje s organizacemi jako jsou WHO (Světová zdravotnická organizace), OECD, OSN a Eurostat.