Zalehnutí a bolest ucha
To nejnáročnější pasažéry zpravidla čeká hned na začátku a následně i na konci letu. Během vzletu a přistání totiž dochází k největším výkyvům tlaku. Ty se obvykle projevují zalehnutím uší, které v některých případech vyúsťuje ve velmi nepříjemnou bolest. Proč se tak děje?
Na takzvané barotrauma ušního bubínku má zásadní vliv Eustachova trubice, která spojuje nosohltan a dutinu středního ucha. Její hlavní funkcí je vyrovnávání tlaku. Jeho změny se přenáší na elastický bubínek a přetlačují ho směrem dovnitř či ven. Problém nastává hlavně při přistání, kdy se „ventil“ na Eustachově trubici sám neotevře a dochází k natažení bubínku. To lidé nejprve pociťují jako zalehnutí, postupně se však začíná projevovat také bolest.
Jak nepříjemnostem předejít? Ideálně tak, že budete Eustachovu trubici během přistávání otevírat vlastním úsilím, tedy polykáním, zíváním či žvýkáním. Velmi spolehlivě funguje také takzvaný Valsalvův manévr, který pracuje na podobném principu jako smrkání. Stačí zacpat nos a snažit se smrkat. V tom momentě se nám nafouknou tváře a pocítíme tlak v uších. Tato preventivní opatření je třeba provádět hned po zahájení klesání, klidně i několikrát v průběhu letu.
Nadýmání
Měli jste v letadle někdy pocit, že vám pro samé křeče snad prasknou střeva? To se o vás nepokoušela střevní chřipka, silnou bolest břicha měla na svědomí rovněž změna tlaku. V momentě, kdy klesne, dostává vzduch více prostoru pro expanzi. Plyny ve střevech se tak roztáhnou až o 30 %, což má za následek pocit plynatosti.
Plyny se pasažéři buď mohou snažit zadržet a způsobit si nepříjemné bolesti břicha nebo je jednoduše vypustit ven. Nebojte, určitě nebudete sami. Frekvence „větrů“ je ve vzduchu oproti zemi daleko vyšší. Většina letadel je na tuto situaci navíc připravena. Nejen že se vzduch v kabině obměňuje každých několik minut, některá letadla obsahují také speciální filtr, který nepříjemné pachy z velké části zachytí.
Trombóza
O poznání závažnější problém představuje hluboká žilní trombóza, která se zpravidla objevuje u letů nad 5 hodin. U pasažérů, kteří patří do rizikové skupiny, často i dříve. Co za krevními sraženinami stojí? Kromě samotné predispozice také imobilizace dolních končetin ve strnulé poloze, nedostatečný pitný režim i nižší vlhkost a tlak vzduchu. Při poklesu tlaku navíc roste hustota krve.
Vznikem trombózy jsou nejvíce ohroženi:
- Lidé starší 40 let
- Jedinci trpící rakovinou, chronickým srdečním selháním, plicními chorobami, zvýšenou srážlivostí krve a křečovými žilami
- Cestující s obezitou
- Lidé po operačním zákroku nebo po zranění dolní končetiny
- Těhotné ženy, matky v šestinedělí
- Uživatelky hormonální antikoncepce
Jak krevním sraženinám předejít? Lidem, kteří mají mírné až střední riziko trombózy, jako prevence postačí kompresní punčochy. Více ohrožení pacienti by měli před odletem navštívit svého lékaře. Ten jim velmi pravděpodobně předepíše léky na ředění krve. Preventivní opatření pak mohou lidé provádět i přímo na letišti a na palubě letadla. Konkrétně mohou:
- Pravidelně doplňovat tekutiny, ideální je neperlivá a nízce mineralizovaná voda
- Udělat si svižnou procházku po letišti během mezipřistání
- V kabině letadla provádět cviky proti žilní trombóze – zvedat nohy, protahovat je a kroužit jimi
- Nespat v letadle déle než 30 minut vkuse
Nachlazení
Skolilo vás pár dní po příletu na dovolenou nachlazení nebo dokonce chřipka? Pravděpodobně jste nastydli v letadle, kde jste rovněž mohli chytit i chřipkový virus. Část vzduchu v kabině je totiž recyklována, takže je vás imunitní systém po celou dobu letu nepřetržitě vystaven bakteriím a virům, které se v letadle nacházejí. Někteří odborníci tvrdí, že je při letu asi stonásobně vyšší pravděpodobnost nákazy než na zemi.
A jak případné nákaze předejít? V tomto případě uděláte nejlépe, když budete před odletem posilovat imunitní systém. To znamená, že budete konzumovat vyváženou stravu, pít hodně tekutin, dostatečně spát a pravidelně se hýbat. Na palubě se nepřátelským mikroorganismům můžete bránit pravidelným mytím rukou.
Kinetóza
Kinetóza neboli také nemoc z pohybu je nepříjemný stav, který vzniká jako následek podráždění rovnovážného ústrojí ve vnitřním uchu. Vestibulární systém v uchu, který je zodpovědný za prostorovou orientaci, totiž dostává informace, které jsou v rozporu s tím, co člověk vidí. Jednoduše řečeno, zatímco tělo vnímá, že se hýbe, oči vidí, že sedadlo před ním je v klidu.
Tyto rozporuplné vjemy způsobí, nevolnost a často i zvracení. Neméně častými příznaky jsou také:
- Bledost
- Studený pot
- Slinění
- Pocit závrati
- Zrychlení srdeční a dechové činnosti
Pokud nemáte jinou možnost než cestovat způsobem, který vám kinetózu způsobuje (v tomto případě letecky), zaujměte alespoň místo v přední části dopravního prostředku a snažte se pozornost odvést jinam (povídejte si, poslouchejte hudbu). Ideální je mít během cesty mírně zakloněnou hlavu a zavřené oči.
Neměli byste navíc cestovat s prázdným ani s úplně plným žaludkem. Vyvarujte se koukání do obrazovek, čtení nebo otáčení těla do protisměru jízdy (letu). Můžete také užít některý z volně prodejných léků (Kinedryl), a to ideálně nejpozději 15 minut před nasednutím do letadla.
