Chřipka versus nachlazení

Chřipka zůstala až do dnešních dnů trochu tajemná a zákeřná svou prudkostí, šíří výskytu i možnými komplikacemi. Její viry provádějí každoročně svůj útok světem bez ohledu na věk a národnost „obětí“. Poznáte bezpečně její příznaky?

Ani pro lékaře není úplně jednoduché u pacienta vždy správně rozlišit nemoc z nachlazení a skutečnou chřipku. Přesná diagnostika však v tomto případě pro přístup k léčbě a režimu zpravidla nemívá vliv. Nicméně není na škodu vědět, jak se skutečná chřipka liší svými projevy od virových nemocí z nachlazení, co máme dělat, abychom se onemocnění vyhnuli, i čeho se vyvarovat, pokud nás přece jenom v plné síle jedna či druhá zdravotní potíž přepadne.

Co říká „kolmý start“

Nástup skutečné chřipky je většinou prudký a dominuje při něm rychle stoupající horečka a bolesti svalů, přepadne nás zchvácenost. U virových nemocí z nachlazení takto „kolmý start“ nebývá, většinou napřed přicházejí tzv. prodromy, tedy příznaky signalizující nástup virózy. Patří mezi ně celková nevůle, pálení v krku, pobolívání hlavy, pokašlávání, ucpaný nos. Chřipka má tedy rychlý nástup, inkubace je od pouhých hodin do dvou dnů. Po prudkém nástupu se zchváceností přicházejí doprovodné příznaky zánětů sliznic způsobené postižením sliznic horních cest dýchacích. Objevují se dráždivý suchý kašel, bolest v krku, ucpaný nos, pobolívání uší a někdy i další nepříjemné problémy.

Co objeví laboratoř

Pro stanovení diagnózy využívá lékař samozřejmě svoji zkušenost, v úvahu bere i příslušné roční období a epidemiologickou situaci. Přesná laboratorní diagnostika je sice možná, ale drahá a pro primární péči její využití není efektivní. Použít jde kultivaci biologického materiálu z dýchacích cest (lékař ho získá výtěrem), ale aby tato metoda mohla být použita, je nutné mít k dispozici speciální kulturu pro kultivaci. Nezbytný je také rychlý transport odebraného vzorku do laboratoře, a to při jeho zchlazení na asi 4 °C. To je dost obtížné v podmínkách lékařů v první linii dodržet.

Lékař se může rozhodnout také pro expresní pomocné metody, které stanovují stoupající specifické bílkoviny při bakteriálním zánětu (CRP), a jejich nízká hladina pomáhá ke stanovení diagnózy virového onemocnění, tedy i chřipky. Metoda je jednoduchá, rychlá, dobře použitelná v primární péči. Závěry pro diagnózu se dělají z vyšetření pouhých několika kapek kapilární krve (odebere se z bříška prstu). Tento způsob odběru nevadí ani dětem.

Nejen klid a nohy v teple

Jak už jsme se zmínili na začátku, chřipka se léčí symptomaticky, ale léčíme její příznaky. Velmi důležitý je klid na lůžku a dostatečné zavodnění. Užíváme léky na snížení horečky a při bolestivých příznacích léky proti bolesti. Speciálními léky tlumíme suchý kašel a při oteklých nosních sliznicích přinesou lokálně okamžitou úlevu a uvolnění kapky do nosu.

Všeobecně oblíbené léky se salicyláty, tedy u nás zejména acylpyrin a aspirin, pro riziko tzv. Reyova syndromu s postižením mozku a jater lékaři nepodávají dětem. Používají pro ně paracetamol a ibuprofen v přesném dávkování podle váhy dítěte.
Specifická léčba chřipky, která má blokovat odchod nových virů z postižené buňky, je používána méně často. Je účinná u virů chřipky A i B a vznik rezistence na léčbu není pravděpodobný.

Ne vždy hladký průběh

Zmiňovaná zákeřnost chřipkových onemocnění je v možných prvotních či druhotných komplikacích. Primární komplikace jsou přímo vyvolané virem. Bývá to nejčastěji zápal (zánět) plic, zánět hrtanu a průdušnice, zánět středního ucha. Zánět středního ucha bývá častější u dětí. Není to všeobecně známé, ale komplikace přímo vyvolané chřipkovým virem mohou být i zcela mimo respirační systém: bývá to zánět svalů, například i zánět srdečního svalu.
Sekundární komplikace jsou vyvolané bakteriální infekcí, bývá to například zánět průdušek a plic nebo zánět středního ucha u dětí.

Celková odolnost

Je to prevence nespecifická, tedy obecná pro všechna onemocnění. Lépe se proniknutí viru do sliznic ubrání sliznice nekuřáka – tedy vřele doporučujeme nekouřit a nepobývat dlouhodobě v zakouřeném prostředí. Osvědčenou obranou jsou otužování a dostatečný, pravidelný přísun vitaminu C. Důležité je celkové chování v době výskytu chřipky: nepobývat zbytečně v přeplněných prostorách, omezit cestování hromadnými dopravními prostředky, mýt si často ruce teplou vodou a mýdlem. I s ohledem na ostatní je lépe používat papírové kapesníky na jedno použití, při kašli kašlat spíše „do rukávu“ než do ruky (nejlépe ovšem samozřejmě do kapesníku!). Je dobře být odpočatý, omezit stresové situace, dostatečně spát.

Je očkování riskantní?

Specifickou prevencí proti chřipce je očkování. Je běžně dostupné a látky jsou každý rok připravované podle aktuálního výskytu podtypů chřipkových virů. Očkování proti chřipce upravuje také vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR, jež doporučuje očkovat zejména rizikové skupiny obyvatelstva a obyvatele nad 65 let věku. Očkovací látka se může použít jen v tom daném roce. Nesmí se očkovat již při propuknutí virové infekce, tedy při horečce. Očkování proti chřipce je pro chronicky nemocné a seniory významnou prevencí. Není nutné se ho obávat, je prakticky bez rizika. Děti je možné očkovat od dvou let věku.

Alarmující příznaky

Většinou první tři dny, není-li situace opravdu dramatická, nejsou-li jiné závažné příznaky onemocnění, je nejlépe zůstat v posteli. K alarmujícím příznakům, pro které je nutno vyhledat lékaře urychleně, patří: opakované zvracení, porucha vědomí či kontaktu, krvavé skvrnky na kůži, u dětí nápadná změna v chování a neklesající horečka (ani o půl stupně) po lécích podávaných 24 hodin ve stanovených dávkách.

Na závěr je třeba zdůraznit, že ani běžnou chřipku nesmíme podcenit, a jsme-li na pochybách, lékaře raději vyhledejme. Dobrá prevence a informovanost pacientů však může snížit jak počet zbytečných návštěv v ordinaci praktických lékařů, tak i komplikace při chřipkovém onemocnění a v neposlední řadě také náklady na léky.

Rozdíl mezi chřipkou a angínou

Chřipku způsobují viry, kdežto angínu vyvolávají bakterie. Mezi viry a bakteriemi je zásadní rozdíl. Bakterie jsou poměrně složité organismy a jsou schopny vlastního množení. Bakterie lze likvidovat širokou škálou léčiv, nejčastěji antibiotik. Viry jsou mnohem jednodušší, ale svým způsobem zákeřnější, ačkoli nejsou schopny vlastního množení ani dlouhodobé existence mimo hostitelskou buňku. Na antibiotika viry prakticky nereagují, ale dříve byla na chřipku často předepisována. Léčebný efekt se nedostavil a nemocné to oslabovalo. Důsledkem nesprávné medikace bylo i získání značné rezistence bakterií na široké spektrum antibiotik.

Chřipka versus nachlazení
Ohodnoťte tento článek!
4 (80%) 1 hlas/ů