Co je měkký vřed?
Co se dozvíte v článku
Jako měkký vřed, ulcus mole nebo také chankroid se označuje pohlavně přenosná choroba, kterou má na svědomí bakterie s názvem Haemophilus ducreyi. Mezi charakteristické projevy tohoto onemocnění patří výsev bolestivých vřídků v anogenitální oblasti, které pacientům výrazně znepříjemňují život.
Původce onemocnění
Za rozvoj měkkého vředu je zodpovědná gramnegativní, anaerobní bakterie známá jako Haemophilus ducreyi. Jedná se o striktně lidský patogen, který má podobu tyčky a je citlivý na zvýšenou teplotu či vyschnutí. Jeho přítomnost byla poprvé prokázána roku 1889, o což se postaral italský vědec Augusto Ducreyi. Podle něj je dnes patogen také pojmenovaný.
Bakterie Haemophilus ducreyi se přenáší pohlavním stykem, a to ve chvíli, kdy tělesné tekutiny proniknou skrze drobná poranění pokožky a sliznic. Mnohem větší riziko, že se pacient nakazí, tak mají osoby, které často střídají sexuální partnery a oddávají se nahodilým vztahům s neznámými lidmi. Součástí prevence je tedy především bezpečné sexuální chování.
Epidemiologie
Z historického hlediska byl měkký vřed rozšířený prakticky po celém světě, přičemž prvotní záznamy o tomto onemocnění pocházejí již ze starověkého Řecka. Spolu s rozvojem lékařské péče a také s rozšiřováním povědomí o bezpečném sexuálním chování se nicméně četnost případů v rozvinutých zemích výrazně snížila.
V současné době se nemoc známá jako ulcus molle vyskytuje hlavně v tropických a subtropických oblastech Afriky či Asie, kde se jedná o nejrozšířenější vředovou chorobu genitálu. Nejčastěji přitom bývají postiženi homosexuální muži, zatímco u žen chankroid tak obvyklý není. V Evropě se pak na rozdíl od rozvojových zemí s touto chorobou prakticky nesetkáte.
Výskyt měkkého vředu na našem území dnes podléhá ohlašovací povinnosti. V České republice se podobně jako v dalších evropských zemích toto onemocnění již několik let neobjevilo. Vzhledem k vysoké migraci obyvatelstva a častým návštěvám tropů či subtropů to tak ovšem nemusí zůstat. Ohroženi jsou přitom hlavně lidé, kteří často střídají sexuální partnery, nebo třeba prostitutky.
Inkubační doba
Pokud jde o to, za jak dlouho se měkký vřed u pacienta objeví, inkubační doba tohoto onemocnění může být proměnlivá. Pohybuje se však v rozmezí od 3 do 7 dnů, přičemž někteří lékaři uvádějí spíše interval 2 až 10 dnů a ve výjimečných případech to může být klidně i pouhých několik hodin.
Jaké má měkký vřed příznaky?
V místě průniku bakterie do pacientova organismu se na pokožce nejprve vytvoří bolestivá bulka nebo větší množství nenápadných pupínků se zarudlým lemem (bez tuhé spodiny). Ty se pak velice rychle mění v pustulu, což je puchýř naplněný hnisem, a později také v měkký vřed o velikosti 1 milimetr až 2 centimetry, který je na dotyk velice bolestivý.
Vzhledem k tomu, že se bakterie šíří pohlavním stykem a způsobují komplikace hlavně na místě, kudy do těla vnikly, puchýřky nejčastěji najdete právě na genitáliích. U mužů se vyskytují hlavně na žaludu, předkožce a uzdičce, u žen pak na stydkých pyscích. Jiné oblasti bývají postiženy pouze výjimečně. Pokud se tak stane, jedná se hlavně o prsty, rty nebo mandle.
Pokud pacient včas nezahájí léčbu, vřídky se začnou spojovat do větších ložisek a současně nastane zduření mízních uzlin v oblasti třísel (lymfadenitida). Objeví se boule označovaná jako bubo, místo zarudne a bude na pohmat bolestivé. V pokročilé fázi onemocnění pak navíc dochází k provalení na povrch kůže a k vytvoření abscesu či píštěle. Odtud vytéká žlutozelený hnis s příměsí krve.
Nemoc mohou doprovázet také mírné celkové příznaky, jako je například zvýšená únava. Nevyvolává však celkovou nákazu a na vzdálenější místa se většinou nerozšiřuje. V rámci jednotlivých pohlaví se pak průběh onemocnění může částečně lišit. Zatímco u mužů se v mnoha případech objevuje pouze jeden vřed, ženy se spíše potýkají s větším množstvím puchýřů, jelikož se jejich stydké pysky dotýkají.
Trápil vás někdy měkký vřed?
Diagnostika
Mezi rizikové faktory, které mohou k rozvoji měkkého vředu přispět, patří cestování do rozvojových zemí v tropických či subtropických oblastech a samozřejmě také nechráněný pohlavní styk. Při sebemenších příznacích daného onemocnění je nutné co nejrychleji vyhledat pomoc lékaře (ideálně venerologa). Přítomnost bakterie lze prokázat pomocí laboratorních metod, jako je sérologické vyšetření nebo PCR test na přítomnost bakteriální DNA.
V rámci diferenciální diagnostiky je nutné odlišit měkký vřed především od výrůstků, které se objevují u pacientů trpících syfilidou nebo onemocněním známým jako herpes simplex. Jedná-li se však o syfilis, vřed je na rozdíl od chankroidu tvrdý a většinou nebolestivý.
Léčba měkkého vředu
Základem léčby jsou v tomto případě antibiotika, která při včasném nasazení vykazují skvělé účinky. Aby se pak infekce přestala šířit, je nutné přeléčit nejen postiženého jedince, ale i všechny jeho sexuální partnery. Dojde-li k rozvoji komplikací, jako jsou abscesy, doporučuje se jejich chirurgické otevření a následné vypuštění. Po provalení uzliny se dutina hojí vtaženou jizvou.
Zdroje: pediatriepropraxi.cz, wikiskripta.eu, venerologie.cz, szu.cz