Syfilis se může přenést i z matky na dítě. Jak tuto nemoc včas léčit?

Syfilis je pohlavně přenosná infekce způsobená bakterií s názvem Treponema pallidum. Česky se toto onemocnění, které postihuje muže, ženy i děti, označuje také jako příjice nebo lues. Nejčastějším způsobem přenosu je pohlavní styk, nemocná matka však může v průběhu těhotenství nebo při porodu nakazit také svůj plod.

Co je syfilis?

Syfilis je celosvětově se vyskytující chronické systémové onemocnění. Projevuje se pestrou škálou příznaků především na pohlavních orgánech, postižen však bývá také kardiovaskulární systém a projevy se nevyhýbají ani pohybové nebo centrální nervové soustavě. Charakteristické je střídání příznakového a bezpříznakového období, kdy se pacient cítí lépe.

Před zavedením antibiotik trápila syfilida údajně až 10 % populace. Penicilin však později výskyt tohoto onemocnění dramaticky snížil a nové případy se většinou objevovaly v rozvojových zemích. Postupem času se však nemoc znovu dostala do povědomí široké veřejnosti, a to hlavně kvůli zvýšené promiskuitě, rizikovým sexuálním praktikám či provozování pohlavního styku bez jakékoliv bariérové ochrany.

Syfilis a historie

Co se týče historie, syfilis mohl být podle jedné z nejrozšířenějších teorií do Evropy zanesen až koncem 15. století, kdy námořníci Kryštofa Kolumba připlouvali z nově objeveného kontinentu. První evropská epidemie proběhla v roce 1495 v okolí Neapole.

Do francouzské armády, která tehdy táhla do Itálie, se nechalo naverbovat i několik Kolumbových námořníků. Jelikož vojáci nenechali žádnou sukni na pokoji, vzájemně si nemoc předávali a propukla epidemie. Z té doby pochází označení „francouzská nemoc“, které se pro syfilis tenkrát hojně užívalo.

V letech 1494-1514 se lékaři začali na postižení syfilidou více soustředit, snažili se pochopit mechanismus vzniku tohoto onemocnění a popsat jeho průběh. Za nebezpečný byl v této době označen například styk s prostitutkou. Jméno syfilis pak poprvé použil básník Girolamo Fracastoro, který tak označil zkázu, kterou nemoc vyvolala v Itálii.

Příčina onemocnění

Původcem syfilidy je bakterie Treponema pallidum, konkrétně poddruh pallidum z kmene spirochét. Další poddruhy této bakterie jsou zodpovědné za vznik onemocnění, jako je například frambezie nebo endemická syfilis. Oproti poddruhu pallidum však nezpůsobují neurologická onemocnění.

Jak se přenáší syfilis?

Syfilis se přenáší hlavně sexuálním kontaktem, a to bez ohledu na to, zda se jedná pouze o líbání nebo přímo o pohlavní styk. Vysoký počet infikovaných se v dnešní době přisuzuje především prostituci, zvýšené promiskuitě, rizikovým sexuálním praktikám a poklesu používání bariérových metod ochrany.

Bakterie Treponema pallidum proniká do pacientova organismu skrze kůži a sliznice. Při pobytu mimo lidské tělo nicméně velmi rychle umírá, a to vlivem okolního kyslíku, dezinfekčních prostředků, ale i teploty vyšší než 39 °C. Právě proto je přenos onemocnění prostřednictvím toaletních prkének, sdíleného nádobí, příborů nebo oblečení velice nepravděpodobný.

Onemocnění se však může přenášet také z těhotné ženy na její plod, a to buď transplacentárně přímo v průběhu gravidity, nebo během porodu. Lékaři pak hovoří o takzvané kongenitální syfilis, což je nemoc, která může u malých dětí vyvolat různé vývojové vady. Pozor by si ovšem měly dát i čerstvé matky, protože je možný i přenos syfilidy skrze mateřské mléko.

Dalším způsobem, jak se syfilis může v populaci rozšířit, je přenos krevní cestou. Nejohroženější skupinu v tomto případě představují narkomani, kteří se často nebojí sdílet mezi sebou injekční jehly. Pokud ovšem máte strach, že by se k vám nákaza mohla podobně dostat skrze krevní transfuzi, žádné obavy nejsou na místě. Krev dárců je dnes totiž na syfilis přísně testována.

Syfilis: inkubační doba

Ačkoliv se údaje v některých lékařských publikacích mohou různit, většinou se udává, že inkubační doba syfilis je 9‒90 dnů. Prvotní příznaky syfilidy se pak většinou objeví zhruba 21 dnů poté, kdy byl organismus vystaven infekci.

Jaké má syfilis příznaky?

Pacienty obvykle nejvíce zajímá, jak se projevuje syfilis a jaké symptomy je možné v průběhu let očekávat. Příznaky syfilidy se přitom liší v závislosti na tom, v jakém vývojovém stádiu se infekce zrovna nachází. Jednotlivé projevy se pak objevují vždy v určitém časovém rozestupu od vypuknutí nemoci.

Jaké má syfilis stádia?

  • primární,
  • sekundární,
  • latentní,
  • terciární.

PRIMÁRNÍ FÁZE

Zatímco zpočátku obvykle probíhá syfilis bez příznaků, později dochází k rozvoji prvotních zdravotních komplikací, které jsou patrné na první pohled. Nejprve vzniká v rámci syfilis vřed, který se označuje jako šankr. Jedná se o tvrdý červený útvar, který nebolí ani nesvědí. Typické je jeho zřetelné ohraničení, přičemž velikostně se tyto vředy pohybují od nepatrných skvrn až po několik centimetrů.

Postižená osoba většinou objeví šankr v oblasti genitálií a konečníku. Nejčastěji se totiž vyskytují na místech, jako je děložní hrdlo, penis nebo řitní otvor. V ojedinělých případech se ale vředy mohou nalézat také mimo genitálie, konkrétně na rtech, v krku nebo na mandlích. U pacientů souběžně trpících infekcí HIV pak dokonce mohou být léze vícečetné.

Kromě kožních lézí je pro primární stádium syfilidy typické i nebolestivé zduření spádových uzlin. Vřed pak během několika týdnů zmizí a onemocnění postupně pokračuje do dalšího stádia. U některých pacientů nicméně místo klasického šankru vzniká jakási drobná oděrka, která většinou unikne jejich pozornosti, což diagnostiku nemoci výrazně ztěžuje.

Měli jste někdy pohlavní nemoc?

SEKUNDÁRNÍ FÁZE

Zhruba po týdnu od prvotních projevů syfilidy dochází ke zduření mízních uzlin a vřed postupně mizí. Nemoc po 4-10 týdnech přechází do druhé fáze, kdy se infekce šíří do celého těla a organismus je zaplaven bakteriemi. Komplikace se však mohou projevit prakticky kdykoliv v průběhu dvou let od primoinfekce.

Sekundární stádium syfilis je typické rozptýlenou červenou vyrážkou, která postihuje trup, dlaně, chodidla i ústa. Pokud se navíc tyto nesvědící puchýřky objeví ve vlasech, mohou začít vypadávat. Na sliznicích někdy vznikají také léze podobné bradavicím, které jsou vysoce infekční. Kromě toho mohou pacienti zaznamenat také doprovodné projevy, kam patří například:

  • malátnost,
  • zvýšená teplota,
  • bolest v krku,
  • bolest kloubů,
  • nechutenství,
  • úbytek váhy,
  • celková únava.

Ve vzácných případech může být druhá fáze syfilis spojena také s rozvojem dalších závažných zdravotních problémů, jako je žloutenka, artritida, zánět optického nervu nebo zánět okostice. Také kožní projevy mohou být velice rozmanité včetně mokvavých puchýřků, odlupování pokožky nebo tmavých skvrn.

LATENTNÍ FÁZE

V případě, že se syfilis v prvních dvou stádiích neléčí, do dvou let zmizí viditelné příznaky a nemoc postoupí do latentní fáze. Ta je charakteristická pouze mírnými projevy, případně je zcela bez symptomů. Nakažlivost nemocného je pro okolí mnohem nižší než v ostatních stádiích onemocnění, syfilis však poškozuje jeho organismus. Latentní období končí zhruba po 10‒20 letech.

TERCIÁRNÍ FÁZE

Pokud nemoc postoupí až do terciárního stádia, dochází opět k aktivním projevům, ačkoliv nemocní již nejsou pro své okolí v této době infekční. Za jak dlouho se to stane, je však velice individuální. Zatímco u některých pacientů může takový přerod trvat 5 let, u jiných to může být klidně o deset let více.

Treponemy se touto dobou již v organismu pacienta nenachází a poškození orgánů souvisí čistě s reakcí vlastního imunitního systému. Lékaři přitom v závislosti na konkrétních symptomech hovoří o třech různých formách syfilidy, což je gumatózní syfilis, neurosyfilis a kardiovaskulární syfilis. Záleží tedy na tom, zda je primárně postižena pokožka, nervová soustava nebo kardiovaskulární systém.

U pacientů se typicky objevují gummata (červenofialová ložiska na postižených místech) způsobená zvláštním typem chronického zánětu. Nejvíce postihují kůži, kosti a játra, mohou vředovatět nebo vylučovat hnis a jejich výskyt ve spojení s poškozením nervových tkání a orgánů často vyústí v psychologické problémy (poruchy řeči nebo demence).

Jedná-li se o neurosyfilis, nejvíce postižená bývá centrální nervová soustava. V takovém případě může mít nemoc mnoho podob, a to od asymptomatické formy přes syfilitickou meningitidu až po komplikace, jako je vysychání míchy, obliterující endarteritida či progresivní paralýza. Kardiovaskulární syfilida se pak objevuje v rozmezí 10-30 let od prvotní infekce a mezi její typické příznaky patří syfilitická aortitida, která může způsobit rozvoj aneurysmatu.

Z celkového hlediska se syfilis projevuje pestrou škálou příznaků. Díky schopnosti napodobit celou řadu dalších nemocí je toto onemocnění známé také jako „velký imitátor“. Pokud pacient včas nezahájí léčbu, v pozdním stádiu syfilis může způsobit smrt nebo invaliditu pacienta.

Kongenitální syfilis

Nakazí-li se syfilidou těhotná žena, může dojít k přenosu onemocnění na její dítě, což se pak označuje jako kongenitální syfilis (vrozená syfilida). Miminko se přitom může nakazit již v průběhu gravidity (transplacentárně), nebo později během probíhajícího porodu. Vlivem nákazy pak hrozí zvýšené riziko předčasného porodu, ale může dojít i k rozvoji těžkých zdravotních komplikací a ke smrti pacienta.

Infekce ještě před početím dítěte většinou způsobí smrt plodu během 5. nebo 6. měsíce těhotenství. Pokud se matka nakazí v průběhu 1. trimestru a podstoupí vhodnou léčbu, dítě obvykle není nijak ohroženo. Nákaza v období početí bez jakékoliv terapie však vede k potratu, a to zhruba kolem 7. až 8. měsíce těhotenství.

Jestliže se nastávající matka nakazí během 2. trimestru nebo v průběhu 3. trimestru, porodí nemocné dítě, u nějž se projeví komplikace souhrnně označované jako syfilis congenita tarda nebo syfilis congenita praecox (v takovém případě malý pacient často umírá již během prvního roku života). Pokud pak dojde k nákaze pouze několik týdnů před porodem, existuje šance, že se miminko narodí zcela zdravé.

Příznaky syfilis congenita tarda:

  • Hutchinsonova triáda,
  • Cluttonovy klouby,
  • Higoumenakisův příznak,
  • gotické patro,
  • sedlový nos,
  • progresivní paralýza,
  • tabes dorsalis,
  • šavlovitá deformace holeně.

Dvě třetiny dětí se v případě syfilis congenita tarda (pozdní vrozená syfilis) rodí bez jakýchkoliv viditelných symptomů. Projevy se většinou objeví až ve chvíli, kdy děti dosáhnou školního věku. Typická je pak především Hutchinsonova triáda, která zahrnuje poškození zraku, sluchové problémy a soudkovité řezáky.

Příznaky syfilis congenita praecox:

  • předčasný porod,
  • deformace kostí,
  • hydrocefalus,
  • anémie,
  • zduření sleziny,
  • zduření jater,
  • postižení hlasivek,
  • postižení sliznic,
  • zánětlivé poškození orgánů.

Objeví-li se syfilis v těhotenství, je nutné přeléčit již v průběhu gravidity. Při odběru pupečníkové krve je pak možné určit i to, zda je nakažený také novorozenec. Pokud jsou testy pozitivní, lékaři okamžitě zahájí vhodnou léčbu.

Syfilis a diagnostika

Pokud člověk podle svých příznaků pojme jakékoliv podezření, že by se mohlo jednat o syfilis, je nutné co nejrychleji vyhledat lékaře. Kvůli vysoké infekčnosti je nakažený totiž ze zákona povinen podrobit se vyšetření, nahlásit se na příslušném hygienickém úřadu a absolvovat léčbu.

Aby mohl lékař potvrdit, nebo naopak vyvrátit, že se skutečně jedná o syfilis, je nutné provést krevní testy nebo přímou vizuální kontrolu za využití mikroskopického testování. Pokud jde o sérologické vyšetření, může se jednat o treponemový test na syfilis, který zjišťuje přítomnost nespecifických kardiolipinových protilátek, nebo o netreponemový test, který zkoumá specifické protilátky proti antigenům Treponema pallidum.

V přímé laboratorní diagnostice se využívá zástinová mikroskopie, přímý fluorescenční test na přítomnost protilátek nebo třeba test amplifikace nukleových kyselin. Každá žena v České republice je navíc v průběhu gravidity na syfilis také vyšetřena, k čemuž se používá tzv. BWR neboli Bordetova-Wassermannova reakce.

Vyšetření a léčbě syfilidy se pak musí podrobit i všichni současní a předchozí sexuální partneři nakaženého, kteří s ním byli během posledního půl roku v kontaktu. Dále je toto testování součástí obligátních schémat:

  • při hospitalizaci,
  • v rámci předoperační přípravy,
  • u dárců krve, tkání a orgánů.

Léčba syfilidy

Jaká existuje pro syfilis léčba a kdo se o pacienty s tímto onemocněním stará? Nemocné mají na starosti lékaři z dermatovenerologického oddělení. Délka léčby pak vždy závisí na tom, v jaké fázi onemocnění se pacient právě nachází a jaké zdravotní komplikace se u něj projeví. Někdy pak může být nakažený dokonce hospitalizován na infekčním oddělení.

Pokud se jedná o rané stádium, syfilis lze účinně léčit pomocí antibiotik. Do svalu se aplikuje jedna dávka penicilinu G, ale u osob se silnou alergií na penicilin to může být také orální azitromycin, tetracyklin nebo doxycyklin. Jejich podávání se nicméně nedoporučuje u těhotných žen, protože zde hrozí riziko poškození plodu.

Penicilin představuje vhodný způsob léčby pro všechna tři příznaková stádia syfilidy. Liší se ovšem doba jeho podávání. V případě primární a sekundární fáze terapie trvá zhruba dva týdny, u skryté syfilidy pak asi tři týdny. Terapie v pozdním stádiu pak může zamezit dalšímu postupu syfilidy, ale většinou nedokáže zvrátit poškození, které již nemoc napáchala.

Pokud se jedná o neurosyfilidu, která v terciárním stádiu postihuje centrální nervovou soustavu, lékaři musí zvolit jiný druh léčby. V důsledku špatného pronikání penicilinu G do CNS se nakaženým osobám podávají vysoké dávky nitrožilního penicilinu po dobu nejméně 10 dnů. Další projevy lze léčit intramuskulárním podáváním penicilinu G. Léčba v tomto stádiu může zamezit dalšímu šíření nemoci. Poškození organismu, které vzniklo do té doby, už však nevyléčí.

Cílem léčby je vždy dosáhnout neinfekčního stavu a zmírnit zdravotní obtíže, které tuto nemoc provázejí. Pacient je během celé léčby a také v následujících dvou letech bedlivě sledován a musí docházet na pravidelné odběry krve, kde se zjišťuje přítomnost bakterií a také množství protilátek.

Během prvního půlroku se kontroly provádějí jednou za dva měsíce, v druhém půlroce stačí návštěva lékaře po třech měsících. Další dvě kontroly jsou nutné ještě v průběhu druhého roku od nakažení. Jsou-li v časných stádiích výsledky vyšetření negativní, pacient může být vyřazen z evidence nemocných. Pokud jsou ovšem stále pozitivní, musí být pravidelně sledován ještě po dobu následujících 20 let.

Syfilis a prevence

U všech pohlavních nemocí je hlavní prevencí bezpečné sexuální chování, což znamená vyhnout se promiskuitě a sexu bez ochrany. Důležitá je také ostražitost, co se týče nákazy krví při běžných zraněních. Ženy by v průběhu těhotenství měly podstoupit všechna povinná vyšetření.

Syfilis se může přenést i z matky na dítě. Jak tuto nemoc včas léčit?
4.9 (97.73%) 44 hlasování

Napsat komentář

Your email address will not be published.

top