Informace o novém typu koronaviru, který způsobuje
onemocnění zvané COVID-19, už nějakou dobu zahlcují internet. Rozebírají ho na
zpravodajských webech, sociálních sítích i osobních blozích. Prostoru pro
šíření falešných či dokonce poplašných zpráv je tedy víc než dost. Připravili
jsme pro vás přehled nejčastějších hoaxů, které kolují po internetu. Pojďme si
je společně uvést na pravou míru.
COVID-19 je jen lehčí verze chřipky. Nakazit vás mohou i
balíčky ze zahraničí. Mladí lidé onemocnět nemohou. Nepravdivých zpráv
týkajících se nového typu koronaviru koluje na internetu celá řada. Ve sněti
informací, které na nás dennodenně valí média, přestává být jednoduché tyto
hoaxy odhalit, zvláště pokud dané problematice nerozumíte. Dali jsme proto
dohromady 9 nejčastějších mýtů a nepravd, na které můžete v online světě
narazit.
Když nemám příznaky, nejsem infekční
Jeden z nečastějších a nejnebezpečnějších omylů, které
se po internetu a mezi lidmi šíří. Jak už jsme psali v dřívějších
článcích, koronavirus SARS-CoV-2 se oproti předchozím virům MERS-CoV a SARS-CoV šíří
podstatně rychleji, postihuje navíc mnohem více obyvatel.
Jedním z důvodů, proč se tak děje, je skutečnost, že nakažený člověk je nejvíce infekční během inkubační doby, tedy v období mezi vniknutím viru do lidského organismu a projevením prvních příznaků nemoci. Až 14 dní (ve výjimečných případech až 21 dní) dlouhá inkubační doba je totiž zpravidla asymptomatická, což znamená, že během ní pacient nemusí pociťovat vůbec žádné příznaky. Pro své okolí ale představuje vysoké riziko.
Podobně je to i se samotným průběhem nemoci. Ta až u 80 %
populace probíhá asymptomaticky či jen s mírnými příznaky, které
připomínají nachlazení. Lidé, u kterých se horečka, dušnost ani kašel neobjeví,
často mívají za to, že jsou zdraví, někteří z nich proto nemají potřebu
striktně dodržovat preventivní opatření, jakými je důkladné mytí rukou,
omezení vycházení a návštěv přátel i příbuzných a v neposlední řadě nošení
zakrytých úst a nosu na veřejnosti. Výjimkou není ani porušování nařízené
karantény.
Tímto nezodpovědným chováním někteří jedinci přispívají
k rychlejšímu šíření viru a ohrožují rizikové skupiny, kterými jsou
senioři a lidé s oslabenou imunitou.
Rouška mě před koronavirem ochrání
Neochrání. Jediná pomůcka, která dokáže poskytnout
stoprocentní ochranu, je respirátor FFP3, který je vyrobený z materiálu,
jenž nepropouští viry ani bakterie. Těch je ale v České republice momentálně
akutní nedostatek, chybí proto i zdravotníkům, kteří se při boji
s koronavirem ocitají v první linii, čímž riskují nákazu. Bezpečí nedokáží
zajistit ani jednorázové chirurgické roušky či po domácku vyrobené roušky
z bavlny. Mezery mezi vlákny jsou příliš široké na to, aby částice viru
zachytili. Přesto je jejich nošení velice důležité.
Jejich největší předností totiž je, že dokáží zachytit
kapénky z úst a nosu nemocného, které obsahují virus. Tím, že budu nosit
roušku (nebo alespoň šátek či šálu), tedy mnohonásobně snížím
pravděpodobnost, že infikuji své okolí. Tuto prevenci je nutné aplikovat i
u asymptomatické části populace, právě mezi těmito jedinci se totiž nachází
nejvíce potenciálních přenašečů. Pokud tedy bude mít roušku nasazenou úplně
každý, přenos viru a s ním spojený výskyt onemocnění COVID-19 se výrazně
sníží.
Když jdu po ulici sám, je zbytečné mít nasazenou roušku
Povinnost neopouštět domov bez zakrytých úst a nosu je momentálně daná ze zákona. Jak se ale ukázalo, každý člověk si ji vykládá po svém. Zatímco někteří lidé nosí roušku od momentu, co za sebou zavřou vchodové dveře a sundávají ji až po opětovném příchodu domů, jiní si tuto povinnost poupravují dle vlastního úsudku. Na veřejnosti tak můžete narazit například na takové jedince, kteří ochranu obličeje sundávají v momentě, kdy se nenacházejí v přítomnosti jiných lidí, běhají v parku anebo jdou po ulici v „dostatečném“ odstupu od ostatních.
Nosíte roušku po celou dobu, co se nacházíte mimo domov?
Pravděpodobně vůbec netuší, že tímto chování pro své okolí
představují nebezpečí. Kapénky, které by z velké části zachytila nasazená
rouška, se bez ochrany úst a nosu snadno dostanou do vzduchu, a to nejen
ve chvíli, kdy infikovaný zakašle, ale také během dýchání. Ve vzduchu následně
vydrží až dlouhé tři hodiny. Po tuto dobu pak přetrvává i riziko, že infikují
jiného člověka.
Koronavirus je jen lehčí forma chřipky
Ačkoli mají
chřipka a onemocnění COVID-19 mnoho společných příznaků, v mnohém se
naopak liší. Tvrzení, že nový typ koronaviru způsobuje nemoc, která je méně
nebezpečná než chřipka, tak rozhodně nelze pokládat za doložený fakt. To
koneckonců dokazují i čísla, podle kterých je pravděpodobnost úmrtí na
COVID-19 mnohonásobně vyšší. Zatímco na chřipku zemře 0,1 % nakažených,
v případě koronaviru jsou to 4 %, a to průměrně u všech věkových
kategorií. Pacienti starší 80 let dokonce umírají až v 8 % případů. Konečné
výsledky ale samozřejmě budeme znát po skončení epidemie či po protestování
významné části populace.
Závažnější je rovněž i průběh u symptomatických pacientů, vážných případů je totiž až 20 %, z nichž se zhruba 5 % neobejde bez umělé plicní ventilace. Podstatnou roli hraje rovněž fakt, že u rizikové skupiny pacientů může COVID-19 vyústit až v oboustranný zápal plic.
V neposlední řadě je nutné zmínit, že zatímco chřipce
se dá předcházet pomocí očkování, na COVID-19 zatím neexistuje preventivní
vakcína ani žádný lék. Více informací k tomu, jak poznat rozdíl mezi
koronavirem a chřipkou, najdete ZDE.
Pokud mám horečku nebo kašel, měl bych se nechat otestovat
Pokud kašlete a máte teplotu, nemusí to automaticky znamenat, že máte COVID-19. Vzhledem k tomu, že až 80 % infikovaných nemá žádné anebo jen velmi mírné příznaky, pravděpodobnější je, že jste jen nachlazení anebo jste chytili klasickou chřipku. Vaše obava by proto rozhodně neměla být jediným důvodem k tomu, abyste se šli nechat testovat.
Určitá pravděpodobnost, že jste se koronavirem nakazili
přesto existuje, neměli byste proto opouštět domov a místo toho telefonicky
kontaktovat svého lékaře, který vám s následným postupem poradí.
K podobným účelům pak slouží také speciální linka 1212, na kterou
můžete v případě dotazů týkajících se onemocnění COVID-19 rovněž volat.
Pakliže máte důvodné podezření, že jste se koronavirem
infikovali, to znamená,
- přišli jste do kontaktu s někým, u koho se
nákaza potvrdila, - vrátili jste se z rizikových zemí,
- byli jste v kontaktu s někým, kdo se
vrátil z rizikových zemí,
kontaktujte krajskou
hygienickou stanici. V případě, že máte další otázky ke koronaviru, můžete
využít nonstop linky Státního zdravotního ústavu – 725 191 370, 724 810 106 nebo 725 191 367.
Aktuální informace si můžete najít i na stránkách Státního zdravotnického ústavu nebo ministerstva
zdravotnictví.
Na koronavirus existuje lék
Žádný lék, který by byl dostupný lidem, zatím neexistuje.
Momentálně se tak léčí jen samostatné příznaky nemoci, s onemocněním jako takovým
si ale každý lidský organismus musí poradit sám. U specifických případů, může Česko
aplikovat experimentální léčbu pomocí Remdesiviru od americké firmy
Gilead, který byl původně vyvinut na boj s ebolou.
Momentálně se ale přesně neví, jaké výsledky lze od této léčby očekávat.
Co se týče vakcíny proti onemocnění, ta prozatím k dispozici není. Na její výrobě se ale neustále pracuje minimálně 40 společností. Klinické testování už spustila například americká společnost Moderna, která vakcínu testuje na skupině zdravých dobrovolníků. Výsledky se očekávají do 3 měsíců. Začít s testováním na lidech v Evropě, v Číně i USA chce v dubnu i německá biotechnologická společnost Biontech.
Další vakcínou, která je již v testovací fázi na lidech, je ta s označením Ad5-nCoV, kterou vyvíjí Pekingský institut biotechnologie a čínská biofarmaceutická společnost CanSino Biologic. Testování probíhá na 108 zdravých dobrovolnících a mělo by být dokončeno v prosinci tohoto roku. Zcela dokončené a připravené pro aplikaci na širokou veřejnost by pak očkování mělo být v roce 2022.
Jako poslední zatím zahajuje fázi testování na lidech tým vědců z Oxfordské univerzity. Bezpečnost a účinnost vakcíny CHAdOxl vyzkouší celkem 510 dobrovolníků. Výsledky by měly být k dispozici v květnu 2021.
Vakcína by lidskému organismu umožnila bránit se viru
vlastními silami, a to tak, že by lidské buňky „naučila“ si vyrábět vlastní
verzi neškodných částí koronaviru a zároveň se jich zbavovat. Kdyby pak na
očkovaného člověka zaútočil skutečný vir, jeho organismus by ho byl schopný sám
zneškodnit.
Na internetu lidé píší o celé řadě (mnohdy až absurdních) přípravků a činností, které mají údajně moc virus zlikvidovat. Jedná se například o:
- Nosní kapky
- Česnek
- Pití horké vody
- Antibiotika
- Kouření
- Konzumace toniku
Ani u jedné ze zmíněných činností, potravin či přípravků nebyl
prokázán vůbec žádný pozitivní účinek, který by nějakým způsobem souvisel s
léčbou koronaviru.
Proti koronaviru zabírá alkohol a drogy
Další nesmysl, s kterým se na internetu můžete setkat,
je informace, že alkohol a některé druhy drog mohou virus zlikvidovat. Alkohol
skutečně dokáže koronavirus zneškodnit, ale pouze ve formě dezinfekce o
minimální koncentraci 70 %. Tento roztok se podobně jako chlor používá
k dezinfekci kontaminovaných povrchů, ale i například rukou a dalších
předmětů. Pití alkoholu za prevenci rozhodně považovat nelze. Ve vysoké
koncentraci by sliznice naopak mohl vážně poškodit. To samé platí i pro užívání
drog.
Na površích virus dlouho nepřežije
O koronaviru SARS-CoV-2 se už s jistotou ví, že se šíří
dvěma způsoby, a to přímo, tedy kontaktem s nemocným, anebo nepřímo skrze
kontaminované předměty, kterých se tento člověk dotkl nebo na ně dopadly jeho
kapénky. Virus má totiž vlastnost na těchto površích přežívat, přičemž na
každém materiálu vydrží různě dlouhou dobu. Ta se může pohybovat
v rozmezí hodin až dnů.
Například na měděných klikách vydrží koronavirus až 8 hodin,
na železných materiálech i třikrát déle a na plastech dokonce až 48 hodin.
Co se týče papíru, tedy i bankovek, na nich se organismus udrží zhruba jeden
den. Konečný čas samozřejmě ovlivňuje celá řada faktorů, mezi nimiž je například
teplota povrchu a kmen viru.
Právě z tohoto důvodu je nutné povrchy pravidelně
dezinfikovat, a to nejen v městské hromadné dopravě či supermarketech, ale
také v našich domácnostech, kam si nebezpečný virus můžeme přinést zvenku.
Ideální je k tomu dezinfekce na bázi alkoholu, s klidným
svědomím však můžete použít i roztok chlornanu sodného, který znáte pod názvem
SAVO, mýdlový saponát či přípravky typu Sanytol.
Koronavirus se šíří balíčky ze zahraničí: vydezinfikovat
Žádný případ takto infikovaného pacienta neexistuje. Ačkoli
virus na některých površích skutečně dokáže přežít i po dobu několika dní, je opravdu
extrémně nepravděpodobné, že by došlo k takové kombinaci faktorů,
které by způsobily vaší nákazu – tedy aby vámi objednaný balík některý ze
zaměstnanců infikoval, virus přežil několikadenní cestu ze zahraničí a ještě se
dostal na vaši sliznici.
Pokud se i přesto bojíte, nechte doručené zboží
v původním obalu odložené na místě, kde se jej nebude nikdo dotýkat.
Zhruba po čtyřech dnech bude 100% bezpečné zásilku rozbalit a používat.
