COVID-19 versus chřipka: čím jsou si nemoci podobné a v čem se liší?

covid vs chřipka

Ačkoli se na první pohled může zdát, že je onemocnění COVID-19, které způsobuje nový koronavirus SARS-CoV-2, totožné s běžnou chřipkou, ve skutečnosti tomu tak není. I když mají obě nemoci mnohé společné, ve spoustě věcí se od sebe liší. Rozdílná je délka inkubační doby, smrtnost i rychlost šíření.

Necítíte se dobře a váháte, jestli se o vás pokouší klasická chřipka, anebo se u vás projevují příznaky infekce novým koronavirem, který způsobuje respirační onemocnění COVID-19? Přestože si jsou obě nemoci v mnohém podobné, existuje celá řada rozdílů. Ne všechny jsou však viditelné na první pohled. Pojďme si je probrat pěkně popořadě.

Čím se nemoci liší?

Pravděpodobnost úmrtí

Balamutí vás vaše okolí, že nemoc způsobená koronavirem je jen lehčí forma chřipky? Kdepak. Zřejmě nejpodstatnějším rozdílem mezi chřipkou a onemocněním COVID-19 je pravděpodobnost úmrtí. Ta je momentálně v případě nákazy novým koronavirem SARS-CoV-2 oproti klasické chřipce až čtyřicetkrát větší, a to u všech věkových kategorií.

Zatímco u běžné chřipky se obecná smrtnost udává na 0,1 %, v případě koronaviru průměrná hodnota šplhá mnohonásobně výš. Podle odborníků se pohybuje mezi 3 až 4 %. Konečné číslo však bude k dispozici až po překonání pandemie. K ověření výsledků bude totiž třeba otestovat co nejvíce pacientů. Je také možné, že se konečné číslo vlivem asymptomatických jedinců sníží.

V tomto ohledu navíc výrazně záleží na věkových skupinách pacientů. Zatímco lidé ve věku 70 až 79 let umírají zhruba ve 4 % případů, pacienti nad 80 let mají pravděpodobnost úmrtí dvakrát vyšší. U těch, kteří se pohybují pod hranicí 50 let věku, je smrtnost naopak výrazně pod 1 %.

Ohrožené skupiny

S věkem samozřejmě souvisí i skupiny, které jsou nemocemi ohroženy nejvíce. V obou případech jsou mezi rizikovými obyvateli senioři. U chřipky ale výrazně větší náchylnost projevují rovněž těhotné ženy a také děti. Co se týče nemoci COVID-19, tady přístupná data zatím ukazují, že děti proti infekci virem SARS-CoV-2 naopak vykazují poměrně silnou rezistenci. A pokud k jejich nákaze přeci jen dojde, míra jejich obtíží je nízká, častokrát nevykazují vůbec žádné symptomy. Z toho důvodu se rodičům důrazně nedoporučuje, aby dávali děti na hlídaní k jejich prarodičům, u kterých by průběh nemoci mohl být mnohem drastičtější.

Průběh nemoci

Ačkoli jsou příznaky nemocí velice podobné (COVID-19 se navíc vyznačuje dušností), jejich průběh se v mnohém liší. Důležitým rozdílem je už samotná rychlost přenosu. Chřipka má oproti koronaviru kratší inkubační dobu, tedy období mezi vniknutím viru do organismu a prvními projevy nemoci. Její délka se průměrně pohybuje mezi 1 až 4 dny. V případě koronaviru to může být až 14 dní (ve výjimečných případech až 21 dní). Během těch pacient nevykazuje žádné příznaky, pro své okolí je v tuto dobu ale nejvíce infekční. První projevy onemocnění se však mohou u pacientů projevit třeba už po 5 dnech. Pokud bychom se bavili o rychlosti šíření, tady je vítězem naopak chřipka.

Měli jste někdy chřipku?

Obě nemoci se od sebe liší rovněž podílem pacientů se závažným průběhem. COVID-19 probíhá až u 80 % nakažených bez přítomnosti symptomů anebo jako lehké nachlazení. Závažný průběh pak má zhruba 15 % nakažených, kteří potřebují lékařskou pomoc. Zbylých 5 % se neobejde bez plicní ventilace. Počet závažných a kritických průběhů je tedy vyšší než u chřipky. Podstatnou roli hraje rovněž fakt, že u rizikové skupiny pacientů může COVID-19 vyústit až v oboustranný zápal plic.

Problém nového typu koronaviru je také fakt, že na něj zatím neexistuje žádný lék. Lékaři se proto soustředí jen na mírnění jednotlivých symptomů a čekají, až si s virem imunita pacientů sama poradí. Hledají rovněž různé alternativy v experimentální léčbě. Jako nápomocné se ukázaly například léky proti ebole, HIV nebo revmatoidní artritidě. Proti chřipce se oproti tomu dá i očkovat.

Co mají nemoci společného? 

V první řadě to, že chřipka i COVID-19 jsou nemoci virového původu, mají navíc téměř totožné příznaky. Obě onemocnění se také přenáší jak kapénkovou infekcí, tak skrze kontaminované předměty, kterých se nemocný dotkl. Z toho důvodu se při prevenci v obou případech uplatňují téměř identická opatření, a to hlavně zvýšená hygiena – především mytí rukou a kašlání do kapesníků (případně do rukávu), nikoli do dlaní. Vzhledem k zvyšujícímu se počtu infikovaných koronavirem se momentálně apeluje rovněž na:

  • Nošení roušek kdekoli mimo domov (ideálně i rukavic a brýlí)
  • Odstup od ostatních alespoň dva metry
  • Vyhýbání se větším skupinám lidí
  • Vycházení z domu jen v nejnutnějších případech

Důležitá čísla

V případě, že máte další otázky ke koronaviru, můžete využít nonstop linky Státního zdravotního ústavu – 725 191 370, 724 810 106 nebo 725 191 367. Aktuální informace si můžete najít i na stránkách Státního zdravotnického ústavu nebo ministerstva zdravotnictví. Pokud máte důvodné podezření, že jste se koronavirem nakazili, volejte příslušné krajské hygienické stanice.

Zdroje: szu.cz., mzcr.cz, okoronaviru.cz

COVID-19 versus chřipka: čím jsou si nemoci podobné a v čem se liší?
2 (40%) 3 hlasování

Napsat komentář

Your email address will not be published.

top