Tisková zpráva ministerstva zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví je šokováno postojem Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR. Odbory jednak neoprávněně napadají restrukturalizaci sítě zdravotnických zařízení a podporují tím další prohlubování nehospodárnosti v systému, ale bohužel tak zároveň upírají pacientům možnost rozšiřování té nejšpičkovější zdravotní péče.
Navíc zcela neoprávněně na úkor měst a krajů osočují ministra zdravotnictví z neplnění slibů v oblasti zvyšování platů. Je tak více než zřejmé, že odbory nejenže si neuvědomují ekonomickou situaci České republiky i celé Evropy, ale požadují, aby na úkor jejich mezd byli pacienti kráceni na péči.
Za naprosto absurdní lze v ekonomicky velmi nejistých dobách považovat stížnosti zdravotnických odborů na neplnění slibů v oblasti zvyšování platů ve zdravotnictví. Průměrné platy lékařů se totiž v průběhu ani ne dvanácti měsíců zvýšily z původních cca. 50 000 Kč na, cca. 60 000 Kč.
Zdravotníci jsou tak jednoznačnými vítězi uplynulých dvou let. Navíc, vezmeme-li v úvahu i letošní rok, tak za poslední dva roky stouply platy celkem o 16,2 procenta a průměrný plat lékaře se za rok 2012 zvýší až na 65 000 Kč. K takové valorizaci platů nedošlo nikde a nikdy v historii České republiky.
Zdravotníci se však mohou považovat za vítěze i v kontextu celého polistopadového vývoje. Dle analýzy ČSÚ z 31. 5. 2012 jsou lékaři čtvrtou neúspěšnější profesní skupinou (z 58 sledovaných) co se nárůstu platu od revoluce týče. Lékař dnes v průměru bere o 20 000 Kč více než vědeckopedagogický pracovník. I všeobecné sestry si významně polepšily a berou teď v průměru pouze o 2-3 tisíce Kč méně než učitelé.
V případě boje o platy navíc odbory buší na nesprávné dveře. Tam, kde mohl zvýšení platů ministr přímo nařídit, se tak stalo. Zhruba 40% lékařů a téměř 40% zdravotních sester v nemocnicích tedy přidáno dostalo. Odboráři by se měli tedy obrátit na kraje, které platy odmítly zvednout i přesto, že mají možnost získat více finančních prostředků než nemocnice fakultní.
První náměstek ministra zdravotnictví Marek Ženíšek k tomu uvedl: „Mrzí mne, že z odborů se stávají politické nátlakové skupiny. Odboroví předáci zjevně žijí zcela mimo ekonomickou realitu. Měli by se rozhodnout, zda se chtějí setkávat u jednoho stolu a věcně diskutovat o případných rozdílech v názorech, nebo zda se hodlají aktivně zapojit na straně KSČM a ČSSD do předvolební kampaně ke krajským volbám.“
Zároveň dodává: „Je klíčovou otázkou, kde a za co jsou peníze navíc v krajích vynakládány, když ne na zvyšování mezd. Na tuto oblast by se měly odbory zaměřit a aktivně se zapojit do procesu pomoci celému zdravotnictví jak se v memorandu jednoznačně zavázali a nikoli na vymýšlení plánů, jak si opět brát pacienty za rukojmí.“
„Je s podivem, že odbory odmítly provedení analýz efektivity krajských nemocnic (které na mzdách nepřidaly) navrhovaných ministerstvem zdravotnictví,“, uvedl Petr Nosek, náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní pojištění a dodává, „Ve světle událostí posledního měsíce lze jen stěží argumentovat, že všechny krajské nemocnice hospodaří maximálně efektivně. Je proto otázkou, proč odbory netlačí na zaměstnavatele a hlavně zda odborovým předákům nejsou mnohem přednější různé vztahy se sociálnědemokratickými hejtmany, než zvýšení efektivity a potažmo i nárůst mezd zdravotníků.“
Snahou ministerstva je proto zdravotní systém proměnit tak, aby všichni pacienti měli přístup k moderní špičkové péči a zároveň aby nedocházelo k jejímu nadužívání. V nejnovějším průzkumu HealthCare Institute totiž i samotní ředitelé nemocnic hromadně přiznávají, že dnes „se léčí zbytečně moc.“
Dvaadevadesát procent z nich zmínilo nadužívání péče na prvním místě, když měli uvést, kde tkví rezervy systému.
Ministerstvo zdravotnictví i jeho ministr Leoš Heger naproti tomu chápou, že pro dlouhodobou stabilitu českého zdravotnictví je nezbytné, abychom dále pokračovali v reformách i v restrukturalizaci sítě zdravotnických zařízení. Jen těmito kroky bude možné zabránit destabilizaci zdravotnictví a následnému ohrožení pacientů.