Polovinu růstu nákladů spotřebují nemocnice akutní a následné péče. Na moderní léčiva, která předepisují specializovaná centra v nemocnicích, bude příští rok vyhrazeno o 2,5 miliardy korun více než letos. Loni stály asi 16,5 miliardy korun. Používají se například pro léčbu autoimunitních chorob, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida a roztroušená skleróza, nebo rakoviny. S asi miliardou korun navíc pojišťovny počítají na provoz nových urgentních příjmů nemocnic. Půl miliardy půjde na změnu organizace primární péče zajišťované praktickými lékaři, stomatology a gynekology.
Asi 12 miliard korun, které bude mít systém veřejného zdravotního pojištění navíc proti letošnímu roku, pokryje nárůst úhrad o čtyři procenta ve všech segmentech. "Z pohledu ministerstva zdravotnictví je naprosto neudržitelné, aby veškeré nárůsty úhrad za poskytnuté zdravotní služby byly alokovány na krytí nákladů vyplývající z navýšení platu," uvedl resort v dokumentu.
U poskytovatelů zdravotní péče, kteří mají na odměny zaměstnanců vysoký podíl nákladů a kteří mají vysoký vnitřní dluh nebo podíl dotací od zřizovatele, neumožní podle materiálu čtyřprocentní nárůst téměř žádný růst platů a mezd. V posledních letech rostly odměny více, mezi roky 2018 a 2019 o 8,8 miliardy korun.
Peníze do systému zdravotního pojištění přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu, měsíčně je to letos 1018 korun za asi 5,9 milionu lidí. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří zhruba čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu.
U živnostníků minimální měsíční záloha na zdravotní pojištění činí letos 2024 korun. Pro pracující bez zdanitelných příjmů je to 1647 korun. V roce 2020 je částka odvodu za státní pojištěnce naposledy fixována na 1067 korun měsíčně, letos stát dává v součtu asi o 3,5 miliardy méně. Ministerstvo zdravotnictví jedná s resortem financí o automatické valorizaci. Mohla by být navázaný buď na průměrnou mzdu nebo na HDP.
Letos stát platí asi 72 miliard korun, příští rok to bude 75,5 miliardy. Pokud by ministerstvo zdravotnictví prosadilo valorizaci podle 22,5 procenta průměrné mzdy, v roce 2030 by stát přispíval 123 miliard korun.
Odhady vývoje ekonomiky a výběru pojistného jsou zásadní pro dohodu zdravotních pojišťoven se zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče. Na konci května bylo uzavřeno deset ze 14 dohod, chyběla shoda na úhradách nemocniční akutní a následné péče, domácí péče, laboratoří a lékáren. Dohody musí být hotové v červnu, v případě nedohody některého segmentu upraví ministerstvo úhrady pro příští rok ve vyhlášce. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) ale opakovaně deklaroval, že nebude výhodnější než návrh pojišťoven.