Hypertenze je bezpochyby jednou z nejčastějších chorob, zcela jistě můžeme hovořit o celosvětové epidemii. Statistiky říkají, že se s vysokým krevním tlakem léčí zhruba každý pátý dospělý člověk. Skutečný počet nemocných bude ale o hodně vyšší, protože v tomto počtu nejsou zahrnuti lidé, kteří jsou nemocní, ale neléčí se.
Podle odhadů je asi čtvrtina úmrtí ve skupině lidí starších 40 let zapříčiněna právě tímto onemocněním. Vysoký tlak v počátečních stadiích nebolí, nemá vlastně žádné příznaky a postižení o něm prostě vůbec nemusejí vědět. Tento stav je ale pouze dočasný.
První příznaky mohou být nenápadné
Hlavními rizikovými faktory vzniku hypertenze jsou, kromě dědičnosti, nadměrná konzumace soli a alkoholu, obezita, nedostatek pohybu, dále dlouhodobá stresová zátěž a kouření.
Rozlišujeme dva základní typy hypertenze.
Takzvaná esenciální se vyskytuje u většiny hypertoniků (asi u 90 procent) a její příčiny ještě nejsou úplně známy. Druhým typem je hypertenze sekundární, kterou způsobuje nějaké jiné onemocnění.
Prvními, neurčitými projevy vysokého krevního tlaku mohou být bolesti hlavy, únava či poruchy spánku, dále rychlý srdeční tep, nadměrné pocení, poruchy vidění, šumění v uších, krvácení z nosu, závratě a poruchy vědomí, někdy také otoky kotníků a zhoršené dýchání. Druhé stadium je charakterizováno kornatěním (aterosklerózou – viz dále) tepen a ve třetím stadiu je už výrazně narušená funkce jednotlivých orgánů. Tepny špatně či nedostatečně léčených hypertoniků bývají poškozeny aterosklerózou.
Na jejím základě často vzniká ischemická choroba dolních končetin (zhoršené prokrvení tkání dolních končetin, jehož příčinou je zúžení nebo úplný uzávěr tepen). Dále hrozí cévní mozková příhoda, selhání ledvin či závažné poruchy zraku.
Hypertenze a srdce: skryté nepřátelství
Neléčený nebo špatně léčený krevní tlak může závažným způsobem poškodit ledviny nebo srdce a přivodit tak selhání těchto orgánů. Ptáte se, jak s vysokým krevním tlakem souvisí srdeční činnost? Srdce se hypertenzi přizpůsobuje zesílením (hypertrofií) své svaloviny. Pokud je zdravé, tak může svůj metabolismus „přepínat“ na spalování tuků či cukrů podle toho, který energetický zdroj má právě k dispozici.
Hypertrofovaná srdeční svalovina využívá k tvorbě energie přednostně cukry a ztrácí schopnost získávat energii z tuků. Cukry jsou však oproti tukům méně vydatným zdrojem energie, hypertrofovaná svalovina má také vyšší energetickou spotřebu. Může nastat situace, při které krevní cukry nestačí dodávat srdci potřebné množství energie a srdeční svalovina proto nepracuje tak, jak by měla – může dojít až k srdečnímu selhání. Všem těmto komplikacím lze ale zabránit účinnou léčbou.
Tichý zabiják zvaný ateroskleróza
Hypertenze také bohužel urychluje proces aterosklerózy (kornatění tepen), kdy se v jejich stěnách postupně ukládají tukové látky. V důsledku toho se pozvolna zužují, někdy se mohou úplně uzavřít. Toto postupné poškozování tepen trvá dlouho, někdy i desítky let, během nichž na sobě postižený nepozoruje žádné příznaky.
Důležité je, že vývoj aterosklerózy je výrazně urychlen při kombinaci více rizikových faktorů. Konečným výsledkem je porucha prokrvení úseku, který postupně ucpávaná tepna vyživuje. Nejzávažnější důsledky obvykle mívá postižení věnčitých (koronárních – vyživujících přímo srdeční sval) nebo mozkových tepen. Aterosklerotické komplikace jsou oproti komplikacím hypertenzním mnohem hůře ovlivnitelné a v současnosti stojí za vysokou nemocností a úmrtností hypertoniků.
Velmi vzácně se vysoký krevní tlak projeví náhlou komplikací, kterou způsobil. V případě, že je krevní tlak skutečně velmi vysoký, anebo nebyla hypertenze mnoho let léčena, může nastat infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda.
Léčit hypertenzi umíme
Cílem léčby je normalizace krevního tlaku. Lékaři mají k dispozici několik skupin osvědčených léčiv (antihypertenziv), která se mohou vzájemně různě kombinovat.
Závažnost postižení je u každého nemocného individuální, každý také na léčbu odlišně reaguje. Lékaři mají na výběr mezi monoterapií, dvoj-, troj- a klidně i čtyřkombinací antihypertenziv, která působí různými mechanismy. Diuretika podporují vylučování tekutin z organismu. Beta-blokátory především snižují tepovou frekvenci a zároveň krevní tlak, blokátory kalciového kanálu a ACE-inhibitory snižují krevní tlak cestou zablokování důležitých receptorů, které regulují jeho výši.
Ačkoli už v současnosti máme k dispozici řadu moderních přípravků, výsledky léčby bohužel nejsou úplně uspokojivé.
Důvodem je všeobecně nízká schopnost pacientů dlouhodobě dodržovat doporučení svých lékařů.
Dodržujte jednoduchá pravidla
Pokud trpíte hypertenzí, pak vám vhodnou formu terapie doporučí lékař. Jeho pokyny se přesně řiďte – to platí pro dávkování léčiv i dobu jejich užívání.
Zajímá vás, jak se v běžném životě s vysokým krevním tlakem vypořádat a co pro sebe můžete udělat v rámci úpravy životosprávy sami?
Existuje řada možností, kterými je možné oddálit či držet pod kontrolou nežádoucí důsledky tohoto onemocnění. Patří mezi ně udržení optimální tělesné hmotnosti, aktivní a pravidelný pohyb, snížení příjmu alkoholu na minimum, stejně tak i soli. Ne nadarmo téměř všichni lékaři také opakovaně brojí proti kouření a zdůrazňují škodlivost stresu.
Tlak systolický a diastolický K tomu, aby krev mohla obíhat v krevním řečišti a dodávat orgánům kyslík a živiny, je nutný optimální tlak v tepenném řečišti. Zjednodušeně řečeno – tlak naměřený v okamžiku, kdy se srdeční sval stáhne, se nazývá systolický, tlak naměřený v okamžiku, kdy se svalovina srdce uvolní, se nazývá diastolický.
Tyto dvě hodnoty společně tvoří hodnotu krevního tlaku, udávají se jako dvě číselné hodnoty oddělené lomítkem. Pokud je krevní tlak delší dobu nebo opakovaně zvýšen nad hodnotu 140/90 mm rtuťového sloupce (u nemocných s cukrovkou nad hodnotu 130/90 mm), pak hovoříme o hypertenzi neboli vysokém krevním tlaku.