- Nemocnice Na Bulovce patří k největším zdravotnickým zařízením v Praze i celé České republice. Zaměřuje se na široké spektrum oborů, známá je například zdejší úrazová chirurgie, ortopedická klinika, neurologie či oční oddělení. Specifické postavení má infekční klinika, která je jako jediná v ČR schopná zajistit péči v celém rozsahu spektra infekčních nemocí včetně importovaných. Léčí se zde i pacienti s virem HIV, ale i lidé, kteří trpí parazitárními a tropickými chorobami.
- Do prosince 2011 nesla nemocnice přízvisko fakultní, které dostala v 50. letech, kdy se také stala státní nemocnicí. Přišla o ně spolu s Thomayerovou nemocnici v Krči, výuka mediků zde ovšem zůstala zachována i nadále. Zřizovatelem nemocnice je ministerstvo zdravotnictví, v posledních dekádách se opakovaně hovořilo o tom, že by ji mohlo převzít hlavní město. Praha je totiž majitelem asi tří čtvrtin areálu nemocnice, v posledních letech do ní investovala 600 až 700 milionů korun.
- Nevyjasněná pozice nemocnice přitom již od 90. let, kdy se o možném převodu začalo vážně uvažovat, dlouho ovlivňovala ochotu města i státu do areálu investovat. Pro Prahu je přitom Bulovka lákavá i proto, že hlavní město nedisponuje velkým zdravotnickým zařízením. Nejblíže k realizaci měly tyto plány zhruba před pěti lety, když ministerstvo zdravotnictví vedl Leoš Heger (TOP 09) a primátorem byl Bohuslav Svoboda (ODS). Nakonec ovšem z chystaného převodu sešlo.
- Nedlouho poté, v prosinci 2013, převzala vedení nemocnice nyní odvolaná Vrbovská (51), původním vzděláním anestezioložka, která byla třináctým ředitelem zařízení od roku 1989. Na Bulovku se tehdy vrátila po osmi měsících, do jara 2013 působila jako náměstkyně pro léčebně preventivní péči. Jako manažerka působila Vrbovská také v soukromé nemocnici v Lounech, kde byla náměstkyní, pracovala také v managementu Ústřední vojenské nemocnice. Do funkce ji uvedl ministr zdravotnictví Rusnokovy vlády Martin Holcát na základě doporučení výběrové komise, stalo se tak ovšem již po sněmovních volbách na podzim 2013.
- Nemocnice se řadu let potýká se ztrátovým hospodařením, v roce 2014 jí například vláda poslala jednorázovou podporu 200 milionů korun, protože hrozilo, že bude ohrožena péče o pacienty. O rok později už zařízení opět vykázalo zisk 31,5 milionu korun, za rok 2016 pak 1,3 milionu korun. Obrat nemocnice se přitom v těchto letech pohyboval mezi 2,6 a 2,8 miliardy korun. Před rokem se pak nemocnice po mnohaměsíčních sporech dohodla s Prahou na nové nájemní smlouvě, uzavřené na 20 let s desetiletou opcí. Nájemné se podle ní zvedlo zhruba čtyřikrát na 28 milionů korun ročně.
- Dnešní areál byl otevřen v červnu 1931, historie nemocnice ale sahá mnohem dále. První pacienti se tu léčili už v roce 1896, když v dolní části jižního svahu bývalé usedlosti libeňská obec postavila nemocnici o dvaceti lůžkách. Určena byla pacientům s tuberkulózou, a toto zaměření se pak promítlo i do dalšího vývoje ústavu. V roce 1936 byla dobudována uznávaná dermatovenerologická klinika, v roce 1940 infekční pavilon, interna zahájila v roce 1941. Areál nemocnice se rozšiřoval i v dalších dekádách.
- Z doby druhé světové války je Bulovka spojena hlavně s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Postřelili ho 27. května 1942 nedaleko nemocnice, v níž pak 4. června zemřel. Nemocnice se ale také účastnila odboje. Lékaři tu pečovali o raněné z květnového povstání a po válce pomáhali při likvidaci cholery v Terezíně a dalších infekčních nemocí.
poznámka