Opozice kritizovala velké investice do projektů, z nichž některé končily u soudu.
Investice do pěti krajských nemocnic v Ústí nad Labem, Děčíně, Teplicích, Mostě a Chomutově přesáhly podle mluvčího Krajské zdravotní Jiřího Vondry v posledních čtyřech letech 1,5 miliardy korun. „Nejvýznamnější byla obnova přístrojové techniky ve všech pěti nemocnicích Krajské zdravotní. V oblasti stavebních investic byla nejvýznamnější akcí Rekonstrukce pavilonů Krajské zdravotní- Nemocnice Most, včetně optimalizace vnitřních prostor,“ řekl ČTK Vondra. V dalších letech se společnost podle Vondry zaměří na investiční akce stavebního charakteru.
Kraji se podařilo zachovat Komplexní onkologické centrum v Ústí nad Labem, kterému roky hrozil zánik kvůli nevyhovujícím podmínkám. I do něj ale Krajská zdravotní výrazně investovala.
Oprava nemocnice v Mostě, doplnění vybavení, nákup sanitek, stavba centrálního dispečinku jsou věci, které se podle hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníček. (KSČM) podařily. „Největší minus je, že se nám nepodařilo zřídit protialkoholní záchytnou stanici,“ řekl ČTK Bubeníček. Lídr opozičního hnutí PRO!Kraj Leo Steiner způsob, jakým současné vedení kraje řídí zdravotnictví, kritizuje. „Velikánský moloch Krajské zdravotní je veden politicky, nateklo do něj 1,5 miliardy z krajských peněz a peníze z Evropské unie, které ale byly využity neúčelně, což se později ukázalo u soudů,“ řekl ČTK. „My bychom chtěli tento moloch rozbít a odpolitizovat,“ uvedl.
Stejně jako nemocnice v celé České republice se i ty krajské potýkají s nedostatkem lékařů. Ten se podepisuje i na standardním provozu některých nemocnic. Krajská zdravotní musela kvůli nedostatku personálu dočasně uzavřít dětské oddělení nemocnice v Děčíně. Znovu otevřít by ho měla 1. září. Zatímco řada českých lékařů odchází díky blízkosti hranic pracovat do sousedního Německa, Krajská zdravotní získává lékaře z Východu. Jejich počet zůstává podle Vondry roky přibližně stejný. Na konci června pracovalo v krajských nemocnicích 140 lékařů ze zahraničí, nejvíce z Ukrajiny. Podle Vondry je lákají především dobré zkušenosti jejich kolegů, kteří už na severu Čech pracují. „Řada lékařů ze zahraničí pak oslovuje Krajskou zdravotní s dotazem na možné uplatnění sama. Kvalifikovaným lékařům ze zahraničí nabízí Krajská zdravotní stabilizační příspěvek, obecně pak nástup těchto lékařů podporujeme především pomocí při vyřízení složitých administrativních záležitostí spojených s výkonem jejich povolání v České republice, zajištěním ubytování a odbornou přípravou,“ doplnil Vondra.
Nedostatek lékařů řeší nemocnice motivačními programy, Ústecký kraj zřídil stipendijní programy. Medici mohou dostat 50.000 korun na rok, musí se ale zavázat, že po škole budou pracovat na severu Čech. V loňském roce takto kraj podpořil 25 studentů, stejný počet podpoří i v nadcházejícím akademickém roce. „Stipendia jsou dobrá věc, ale řešením je hlavně udělat region atraktivní, aby v něm lékaři chtěli zůstávat,“ uvedl Steiner.
Zdravotnictví v Ústeckém kraji provázejí i kriminální případy. Pět bývalých a současných manažerů Krajské zdravotní stojí před soudem kvůli obvinění z předražených nákupů přístrojů z roku 2008. Soud řeší případ od loňského září, zatím nerozhodnul. Skandál řešila před dvěma roky Lužická nemocnice v Rumburku poté, co byla nejprve z jedné a následně z pěti dalších vražd obviněna zdravotní sestra Věra Marešová. Pacienty podle policie a státního zastupitelství zabíjela draslíkem. Krajský soud však letos Marešovou obžaloby zprostil, žalobce se odvolal a o případu bude rozhodovat Vrchní soud v Praze. Jednání je nařízeno na 26. července.
Tranformaci prodělaly i sociální služby. Skončil například ústav sociální péče Domov na zámku v Liběšicích na Litoměřicku, za záchranu ústavu bojovala obec i část zaměstnanců. Část klientů přešla do chráněného bydlení, část do jiných ústavů. Kraj konec zařízení zdůvodňoval mimo jiné vysokými provozními náklady. Jen opravy historické budovy odhadoval na zhruba 100 milionů korun.