Mohla prý být vyšší, ale managementu se v poslední době podařilo zajistit mimořádné příjmy. Co bude příští rok, si předseda představenstva Radek Scherfer netroufá odhadovat, ale přiznává, že pokud se nic mimořádného nestane, bude hospodaření opět minusové.
Na konci září bylo hospodaření Krajské zdravotní v plusu, účetnictví vykazovalo zisk 47 milionů korun. Situace se ale zhorší, protože například nemocnice vyčerpala prostředky na drahou biologickou léčbu onkologických pacientů. Nyní ji bude platit ze svého, ale doufá, že peníze dostane.
„Máme pacienty, kteří jsou na tuto léčbu vhodní a lékaři jim ji musí nabídnout, i když je drahá. Kdyby to neudělali, vystavovali by se trestní odpovědnosti za to, že je správně neléčí,“ vysvětluje náměstek ředitele Jiří Madar.
Jaké bude hospodaření v příštím roce, podle Scherfera záleží na tom, jaké nakonec budou úhradové vyhlášky a další okolnosti. Jakkoli něco předjímat by prý bylo věštění. Očekává ale zápornou hodnotu, protože nemocnici přestane účetně odepisovat takzvaný goodwill. Díky němu měla v posledních letech účetně na straně zisku 133 milionů korun.
Negativně se mohou na hospodaření projevit i požadavky lékařů a dalších zaměstnanců na zvýšení platů. Podle ředitele Eduarda Raichelta by jen desetiprocentní navýšení platů zhruba 850 lékařů od 1. ledna znamenalo navýšení výdajůo 75 milionů korun.
U sester 101 milionů a dalšího personálu 45 milionů korun.
Krajská zdravotní se navíc bude muset vypořádat s kauzou nákupu přístrojů, které podle kritiků byly předražené. Za zakázku před několika dny dostala od antimonopolního úřadu pokutu 700 tisíc korun.
Podle Scherfera nyní připravuje proti udělení pokuty soudní žalobu. Společnost ji prý podá v průběhu několika dní, protože nemocnice s pokutou nesouhlasí. Stále hrozí, že přijde o část evropské dotace na nákup přístrojů.