„Výzkum zaměřený na využití pupečníkové krve a dalších prenatálních tkání či buněk, jako je placenta, pupečník či plodové obaly, se za 30 let dramaticky rozvinul a vedle onemocnění krvetvorby se zaměřuje především na oblast neurologie, imunologie a regenerativní medicíny,“ uvedl Kořístek. Vědci z Brna se zabývají také výzkumem hojení chronických ran přípravkem z buněk z pupečníkové krve.
Pupečníková krev zajišťuje výměnu potravy a kyslíku mezi matkou a plodem. Nachází se v placentě a pupeční šňůře, je krví dítěte, která se nemísí s krví matky. Po porodu se většinou likviduje, obsahuje ale kmenové buňky. Využívá se k léčbě stejných onemocnění jako jiné zdroje krvetvorných buněk, tedy nádorových onemocnění krvetvorby a vrozených poruch imunity.
„Na rozdíl od zdravých dospělých dárců však obsahuje mnohem méně buněk, takže se využívá většinou u dětí, i když úspěšné transplantace dospělých byly rovněž provedeny. To je nevýhoda pupečníkové krve,“ vysvětlil vedoucí oddělení buněčné terapie Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) Robert Pytlík. Další nevýhodou je poměrně drahé skladování krevních štěpů, které obsahují asi 100 mililitrů krve.
Pro úspěšnou transplantaci všech krvetvorných buněk je důležitá shoda dárce s příjemcem v pěti hlavních tkáňových znacích. „Jednu sadu dostane člověk od otce a druhou od matky, má tedy celkem deset sledovaných znaků. Nejlepší je plná shoda, ale v současné době se u příbuzných dárců dají použít i buňky se shodou pouze na polovině tkáňových znaků,“ dodal Pytlík. Dárcem tak může být i otec, matka nebo dospělé dítě pacienta.
Dárcovství nepříbuzné pupečníkové krve zabezpečuje v Česku od roku 1996 Banka pupečníkové krve ÚHKT. „Největší rozvoj dárcovství byl v letech 2000 až 2011, kdy bylo ročně odebíráno několik set štěpů, od roku 2012 jsou to jen desítky štěpů za rok,“ uvedl Pytlík. Banka má zhruba 4000 štěpů, k léčbě bylo vydáno jen 82, ostatní jsou nadále připravené k použití.
Důvodem poklesu je rozvoj transplantací krvetvorných buněk od rodičů, dětí nebo sourozenců, kteří mají shodu jen v polovině znaků. Od roku 2000 se také několikanásobně zvýšil počet dobrovolných dárců krvetvorných buněk v registrech.
Dárkyní pupečníkové krve může být každá matka, která se do programu přihlásí, musí ale rodit v jedné ze tří porodnic, které s bankou spolupracují, což jsou porodnice v České Lípě, Slaném a Thomayerově nemocnici v Praze.
U komerčních bank pupečníkové krve je možné za poplatek uchovat pupečníkovou krev pro vlastní potřebu. Cena odběru a 20 let uschování zmraženého materiálu stojí kolem 30.000 korun.