Zatímco ve státní správě by měly platy růst o 3,5 %, pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách by si měli polepšit minimálně o 5 %. Alespoň takto zní požadavek OSZSP, který opakovaně upozorňuje na finanční i personální problémy ve zdravotnictví.
Podle předsedkyně OSZSP Dagmar Žitníkové zdravotnictví přišlo v uplynulém období o 30 miliard korun. „Peníze, které byly ze zdravotnictví vyvedeny, jednoznačně chybí. Nemocnice šetří na personálu, šetří na lécích, šetří všude…,“ uvedla Žitníková.
V důsledku šetření prý chybí na pracovištích zaměstnanci, což se podle Žitníové odráží i v kvalitě poskytované péče. Ještě horší situace je prý v lázeňství a sociálních službách. OSZSP proto pracovníkům v těchto odvětvích doporučí, aby se pokusili vyjednat se svými zaměstnavateli ještě lepší platové podmínky – v lázeňství až 10 % a v sociálních službách 6,5 %.
Ministr chce být vstřícný
Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka je situace, tak jak ji nastiňují odbory, odpovídající. „Je skutečností, že v období minulých vlád bylo zdravotnictví připraveno zhruba o tři desítky miliard a samozřejmě že se to podepsalo na finančním zdraví nemocnic i na tom, kolik si můžou dovolit vynakládat na zdravotnický personál,“ potvrdil Němeček v rozhovoru pro ČRo.
Peníze by se do zdravotnictví a ke zdravotníkům měly vracet postupně jak skrze státní pokladnu, tak i nalézáním vnitřních úspor. Druhá varianta však bude zřejmě schůdnější, neboť rozpočet je podle Svatopluka Němečka napjatý a taktak se podařilo vyjednat prostředky na kompenzaci zrušených poplatků za hospitalizaci.
„Žiji v reálném světě, chápu, že to nepůjde vyřešit ze dne na den, že možnosti státního rozpočtu jsou velmi napjaté. Jsem velmi rád, že se podařilo vybojovat plnou kompenzaci zrušených zdravotnických poplatků, protože kdyby k tomu nedošlo, tak by to byl další citelný zásah do hospodaření nemocnic. Je jasné, že to nevyřeší chybějících 30 miliard. Budu se však i nadále snažit bojovat za finance pro zdravotnictví jednak z hlediska vnějšího prostředí, ale také zprůhledněním zdravotnictví a hledáním úspor uvnitř. Ale 30 miliard tam prostě nenajdeme,“ předeslal Němeček.
První krok – personální vyhláška
Podle Dagmar Žitníkové jsou si odbory vědomy, že možnosti ministra zdravotnictví potažmo vlády a státní pokladny jsou omezené. „Potřebujeme se s panem ministrem a vládou dohodnout na tom, jakými postupnými kroky se ta situace bude řešit,“ navrhla Žitníková a ocenila, že vláda si zdravotnictví stanovila jako jednu z priorit. Jedním z prvních kroků by podle ní měla být úprava stávající personální vyhlášky, která od samého počátku své platnosti čelí kritice odborových uskupení ve zdravotnictví i České lékařské komory. Personální vyhláška se v době před volbami nelíbila ani v současnosti vládní ČSSD.
„Chceme, abychom se s panem ministrem dohodli na tom, že se upraví personální vyhláška, že se začne znovu do nemocnic nabírat, nabírat počet personálu, který je tam nutný. Chceme se dohodnout alespoň pro příští rok na nějakém základním zvýšení platů, protože platy ve zdravotnictví meziročně klesly. A pro sociální služby chceme zvýšit platy, které se nezvyšovaly několik let,“ vyjádřila své „minimum“ Žitníková.
Ministr zdravotnictví v návaznosti na tento požadavek odborů rozhodl o ustavení pracovní skupiny, která by se měla zabývat úpravou personální vyhlášky. „Jsme domluveni i na tom, že zhruba v měsíci srpnu, kdy už bude jasný dopad kompenzace poplatků do nemocnic a do jejich hospodaření, se začneme bavit o tom, jaký reálný růst platů můžeme pro zdravotnictví pro příští rok nastavit,“ slíbil Němeček s tím, že očekává růst platů řádově v jednotkách procent. „Byl bych rád, kdyby to bylo o něco výše, než je plánován pro celou státní správu,“ dodal.