Co se dozvíte v článku
Heřmánek lékařský
Heřmánek lékařský (lat. Matricaria Chamomilla L.) je jednoletá rostlina, který dorůstá do výšky od 10 do 80 cm. Má bohatě větvený kořenový systém, vzpřímenou rozvětvenou lodyhu a střídavé, dvakrát až třikrát zpeřené listy. Charakteristickým znakem heřmánku, který jej odlišuje od rmenu, s nímž si ho někteří lidé často pletou, je duté, kuželovitě vyklenuté květní lůžko, na jehož okraji se nacházejí jazykovité bílé květy.
Heřmánek obsahuje esenciální olej chamazulen, o kterém bylo zjištěno, že má protizánětlivé vlastnosti. Kromě toho má tato bylina také antiseptické, antibakteriální a uklidňující účinky a dle některých zdrojů může dokonce snižovat krevní tlak. Už od starověku se přitom heřmánek používá jako bylinný lék a Egypťané jej dle historických poznatků používali nejen k léčení nemocných, ale také při balzamování mrtvých těl.
V dnešní době se heřmánek pro své pozitivní účinky na zdraví užívá hlavně ve formě čaje, ale naleznete jej také ve složení mnoha kosmetických a farmaceutických produktů. Jedním z takových výrobků je například heřmánkový olej, který se aplikuje na pokožku za účelem zmírnění otoků a zastavení množení bakterií. Uplatnění však nachází také například v aromaterapii nebo se využívá k relaxačním masážím.
Tato bylina se dále pěstuje třeba i pro výrobu heřmánkové tinktury, která se používá do koupelí, na obklady nebo k různým výplachům. Květy heřmánku můžete také usušit a zašít je do polštáře nebo vonných sáčků. Příjemné aroma heřmánku působí uklidňujícím dojmem a může tak pomáhat mírnit nervozitu a celkově působí relaxačně. [1, 2, 3, 4]
Kde a jak pěstovat heřmánek?
Pěstování heřmánku je poměrně snadné a měl by jej zvládnout i úplný začátečník. Tato bylina není příliš náročná na kvalitu půdy ani na klimatické podmínky, a dobře se tak přizpůsobuje prostředí, kde roste. Pokud se ale pěstuje v méně příznivých podmínkách nebo v půdě není dostatek draslíku a dusíku, může se to odrazit na množství nebo složení silic, které jsou v ní obsaženy.
Ačkoliv heřmánek není úplně náročný na složení a typ zeminy, nejlépe se mu daří v hlinitopísčitých půdách, přičemž jejich optimální pH by se mělo nacházet někde mezi hodnotami 7,3 až 8,1, nicméně mohou být i kyselejší. Pokud pěstujete bylinku ze semen, k jejich klíčení je potřeba dostatek světla a vlhka. Nejlepší jsou proto stanoviště s úhrnem srážek kolem 450 až 650 mm za rok.
Pokud rostlinu pěstujete přímo v záhoně na zahradě, je nutné jej pravidelně a řádně odplevelovat. V případě, že se v místě, kde je heřmánek vysazen, nachází příliš mnoho plevele, může se stát, že bylinu v počátečních fázích jejího růstu postupně udusí.
Heřmánku se pak bude nejlépe dařit, vysadíte-li jej do záhonu, kde jste předtím pěstovali například mátu, obiloviny, olejoviny nebo v případě pole ozimou řepku. Avšak typ této předplodiny nemá až tak zásadní vliv na to, jak bude bylinka prosperovat. [5, 6, 7, 8]
Výsev heřmánku
Heřmánek snadno vypěstujete ze semen. Ta vysévejte buď na podzim přímo na připravený záhonek, nebo je od března můžete vysadit do nádob v interiéru. Semínka přitom rozprostřete po povrchu vlhké zeminy. Jelikož heřmánek potřebuje ke klíčení světlo, semena zasypte pouze tenkou vrstvou vermikulitu či hlíny, nebo je nezakrývejte vůbec.
Jakmile vám vzejdou sazenice, které jste si předpěstovali v interiéru, rozdělte je do samostatných květináčů. Budete-li sazenice vysazovat na zahradu, musíte vždy počkat, až přejdou poslední mrazíky, aby vám rostliny nezmrzly. Heřmánek pěstovaný v květináči pravidelně zalévejte a zajistěte mu dostatečnou drenáž, aby kořeny neseděly v podmáčené hlíně. [9, 10, 11]
Sběr a sušení heřmánku
Heřmánek se obvykle sklízí v takzvané době technické zralosti, která nastává přibližně 3 až 5 dní po rozkvětu rostliny. Stejně jako jiné byliny se i heřmánek sklízí za suchého a slunečného počasí. Pokud jej máte vysazený na malé ploše, sběr lze provést ručně nebo pomocí česacích hřebenů. U rostlin pěstovaných na polích se pak využívá sklízečka.
Pijete pravidelně heřmánkový čaj?
Sklizenou bylinu je následně potřeba rozprostřít v tenké vrstvě do lísek nebo na sušící síto. Takto připravenou rostlinu pak uskladněte do dobře větrané místnosti. Samotné sušení trvá přibližně 8 až 14 dnů a bylinku je potřeba během tohoto procesu čas od času prohrábnout. U vetší produkce heřmánku, kdy sběr probíhá pomoc sklízečky, je před sušením třeba ještě rostlinu vytřídit pomocí třídičky.
Během třídění heřmánku jsou odděleny stonky od listů a následně se jednotlivé části rostliny rozdělí do takzvaných kvalitativních tříd. Zemědělci pak využívají pro sušení heřmánku obvykle komorovou sušárnu, kde rostlina vysychá zhruba 6 až 8 hodin. Tento proces je oproti tradičním metodám rychlejší, neboť je zde využíván k sušení přímo ohřívaný vzduch. [12, 13, 14]
Jak se heřmánek zpracovává?
Jakmile získáte zcela vysušený produkt, můžete jej dále zpracovat podle své libosti. Nejčastěji se tato bylina využívá k přípravě heřmánkového čaje. Rostlinu však můžete samozřejmě zpracovat i jiným způsobem. Pokud vás například trápí nějaké kožní problémy či otoky, můžete si připravit heřmánkový obklad.
Obklad z heřmánku připravíte tak, že do čtvrt litru horkého mléka nebo případně vody nasypete vrchovatou polévkovou lžíci sušené byliny. Směs necháte chvíli louhovat, následně ji přes jemné síto scedíte a do získané vlažné nebo vychladlé tekutiny namáčíte žínku nebo hadřík, který pak přikládáte na postižené místo.
Potřebujete-li se zbavit úzkosti nebo pomoci s nespavostí, zkuste si před spaním dát heřmánkovou koupel. Do napuštěné vany můžete buď přímo nasypat usušenou bylinku, nebo případně do vody nakapat několik kapek esenciálního oleje z heřmánku. Aroma, kterým tato rostlina disponuje, navodí příjemnou relaxační atmosféru a má uklidňující účinky. [15, 16]
Zdroje: webmd.com, theses.cz, gardenersworld.com, bylinkyprovsechny.cz, growveg.co.uk, zf.jcu.cz, plantura.garden, sciencedirect.com, verywellhealth.com, gardenerspath.com