Petr Hartman: O IZIP se zajímá policie

5. 9. 2012 8:21
přidejte názor
Autor: Redakce
Od června probíhá kontrola hospodaření ve Všeobecné zdravotní pojišťovně. Zatím ještě nebyla ukončena, přesto je vedení ministerstva zdravotnictví přesvědčeno o tom, že v souvislosti s financováním elektronických zdravotních knížek IZIP došlo ke spáchání trestného činu.


Při nakládání s veřejnými prostředky prý měla vzniknout škoda blížící se hranici půl miliardy korun. Ministr Leoš Heger proto prohlásil, že jeho úřad má povinnost tyto skutečnosti oznámit orgánům činným v trestním řízení.

Vzhledem k množství informací, které se v uplynulých měsících a letech objevily v médiích, je s podivem, že se na pochybný projekt IZIP nezaměřily už dříve i bez podnětu z ministerstva. Pochopitelně podezření ještě neznamená, že škoda skutečně vznikla a že za ní bude někdo pravomocně potrestán. Změny ve vedení pražského vrchního státního zastupitelství zároveň zaručují, že tento případ nebude zameten pod koberec.

V neposlední řadě se nelze ubránit dojmu, že jeho načasování může mít souvislost s blížícími se krajskými a senátními volbami. Snaha udělat kolem IZIPU pořádek totiž může přinést kladné body pro TOP 09, kterou ministr Heger reprezentuje. Zároveň může zastínit skandál, který se týká nákupu letadel CASA pro českou armádu, ve kterém se velmi a většinou nešikovně angažoval místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek a který se týká bývalé místopředsedkyně sněmovny za TOP 09 Vlasty Parkanové.

Ostatně právě s pomocí kauzy IZIP se už v červnu pokoušeli odvést pozornost od problémů s Davidem Rathem sociální demokraté.Tvrdili, že pokud by byly nasazeny prostorové odposlechy, určitě by se policie dozvěděla velmi zajímavé věci. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se zase podivoval nad tím, jak je možné, že dva poslanci za ODS dali dohromady byznys, který vnutili Všeobecné zdravotní pojišťovně a připravili tím daňové poplatníky o téměř dvě miliardy korun. Proto navrhovali zřízení parlamentní vyšetřovací komise.

S tímto požadavkem ve sněmovně neuspěli.Pochopitelně existují standardní a účinnější postupy, jak zjistit, zda byl spáchán trestný čin a případně se dobrat odpovědnosti konkrétních lidí. Je jím už zmíněná práce orgánů činných v trestním řízení, které se případu nyní ujmou. Budou se muset prokousávat poměrně spletitou historií.

Na začátku byl návrh na vznik elektronických zdravotních knížek, které měly zlepšit komunikaci mezi lékaři o jednotlivých pacientech. Aby bylo jasno, jakým způsobem byli tito lidé léčeni, co jim bylo předepsáno, případně jakými vyšetřeními a s jakými výsledky prošli. To mělo přispět k ušetření peněz i k lepší kontrole vykazované zdravotní péče.U kolébky tohoto projektu stáli tehdejší poslanci za ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký. Vznik elektronických zdravotních knížek podpořila Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Postupně byly do projektu vloženy stovky milionů korun. Většinou šlo o peníze inkasované ze zdravotního pojištění. Daňoví poplatníci tak přispěli na zmiňovaný experiment zhruba dvěma miliardami korun. Podle dostupných informací nebylo s touto sumou vždy nakládáno hospodárně. Ať už šlo o sporné odměny, nebo o podporu akcí, které neměly s elektronickými zdravotními knížkami prakticky nic společného. Kontrola, o kterou se při podání trestního oznámení opírá ministr Heger, vyčíslila takovouto škodu na téměř půl miliardy korun.

Zároveň se ukázalo, že tento projekt nefunguje. Byť myšlenka relativně snadného přístupu oprávněných osob k důležitým informacím týkajících se zdravotní péče je správná, její uvedení do praxe se nepodařilo. Zdaleka ne všichni lékaři a zdravotnická zařízení byli ochotni záznamy o zdravotní péči do elektronické formy zaznamenávat. A protože to nebyla jejich povinnost, nemohl projekt plnit původní záměr v celém svém rozsahu.

Proto ministerstvo zdravotnictví rozhodlo o jeho ukončení.Jak je patrno z nejnovějších aktivit vedení resortu, definitivní tečku za ním patrně udělají orgány činné v trestním řízení, případně soud. I když nemusí jít pouze o výrok o vině. Do soudní síně, nebo přesněji řečeno k arbitráži, se může dostat i kvůli zmařené investici.

Alespoň o takovémto řešením sporu o ukončení projektu IZIP uvažuje švýcarská firma, která v něm momentálně drží zhruba 49 procent akcií. Takže k téměř dvěma miliardám zbytečně vynaložených peněz, k asi půl miliardové škodě, by mohlo přibýt dalších 27 a půl milionu korun, které firma od státu prý bude požadovat.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?