Pojišťovny dávají centrům zálohy na úrovni loňska, takže už letos nedostávají všichni pacienti nejvhodnější péči, řekl ČTK předseda České onkologické společnosti profesor Jiří Vorlíček. Podle něj by politici měli stanovit priority, aby na drahou péči bylo peněz dost.
VZP dokládá na číslech, že platby onkologickým centrům rostou, podobně jako rostou počty jejich pacientů: v roce 2007 se léčilo v centrech 1541 lidí s rakovinou za více než půl miliardy korun, loni 4499 pacientů za téměř 1,5 miliardy. Letos mají centra zálohy na úrovni loňských plateb, VZP slibuje, že jakmile předají nemocnice všechna data k vyúčtování péče za rok 2010, aktualizuje sjednané úhradové podmínky pro rok 2011.
Onkologové nepopírají data VZP, že počty pacientů i peněz za čtyři roky stouply 2,9krát. Počáteční nárůst byl podle nich dán tím, že se zaváděla biologické léčba. Bude ji potřebovat stále víc lidí, protože se odhalí víc případů rakoviny a díky úspěšné léčbě více pacientů žije. „Počty pacientů rostou rychleji než náklady na ně. Mezi lety 2009 a 2010 stouply počty pacientů o devět procent, náklady o sedm procent,“ uvedl profesor.
Lidí s rakovinou bude podle statistik onkologů dál přibývat. Podle nejnovějších dostupných dat bylo v roce 2008 v Česku nově zjištěno 72.742 onemocnění rakovinou, to je nárůst za deset let o 28 procent, průměrně ročně o 2,5 procenta. V Česku žilo v daném roce 418.887 lidí, u kterých bylo v tom roce nebo dřív zjištěno onkologické onemocnění.
Letos podle propočtů onkologů bude 7125 nově zjištěných případů rakoviny prsu, 8573 rakoviny tlustého střeva a konečníku, 6785 rakoviny plic a 3389 rakoviny ledvin. U těchto typů rakoviny přibývá ročně pacientů o dvě až čtyři procenta, celkové počty pacientů (léčí se i pacienti odhalení v předchozích letech) o pět až sedm procent.
„Úhrada je na úrovni, která nás do jisté míry limituje a limitovat bude i v budoucnu,“ potvrdila VZP. Podle ní je nutno hledat vnitřní úspory v systému péče jako celku, například přeskupením peněz a stanovením priorit. VZP souhlasí s požadavkem onkologů, aby politici rozhodli, zda mají pojišťovny dál hradit pacientům levné léky, nebo si je pacienti zaplatí, a tak pojišťovny budou mít na drahou léčbu.
První krok k tomu už ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) udělal, když do reformních zákonů zakotvil, že pacienti si budou sami platit léky do 50 korun a pojišťovny přestanou platit podpůrné a doplňkové přípravky.