Podvýživou mohou trpět dokonce i lidé s nadváhou. Důvodem obvykle bývá nevyvážená strava

Co je podvýživa?

Podvýživa je stav, kdy lidský organismus nemá dostatečný přísun živin, a to buď základních makronutrientů, tedy tuků, cukrů a bílkovin, nebo mikronutrientů, kam patří vitamíny a minerály. Podvýživa se odborně nazývá také malnutrice.

Podvýživa není totéž co podváha, a netýká se tedy pouze hubených osob, ale i lidí s vyšší tělesnou hmotností. Podváha je oproti tomu charakterizována BMI pod 18,5. Důvodem podvýživy může být nedostatečný příjem potravy, nevyvážená strava a také poruchy vstřebávání živin, například z důvodu chronických onemocnění. [1, 2, 3]

Jaké má podvýživa příznaky?

Nejčastějším příznakem podvýživy bývá úbytek na váze, který obvykle doprovází nedostatek energie a snížená schopnost vykonávat každodenní činnosti. U osob trpících podvýživou také často dochází k rozvoji anémie neboli chudokrevnosti a dále i přidružené dušnosti. Se sníženou energií mnohdy souvisí i neschopnost koncentrace a podrážděnost. Nejčastější známky podvýživy tedy zahrnují:

• úbytek na váze,
• nedostatek chuti k jídlu,
• úbytek energie,
• únava a podrážděnost,
• neschopnost se soustředit,
• chlad,
• deprese,
• dušnost,
• suchá nepružná kůže,
• slabé vlasy a nehty,
• ztráta tuku nebo svalové hmoty,
• vyšší riziko infekcí,
• delší doba hojení ran.

Jak poznat podvyživené dítě?

U dětí je nedostatečný přísun živin charakterizován především nižším vzrůstem a dále výše uvedenými příznaky. V případech vážné akutní podvýživy dochází k rozvoji otoků břicha a změn v pigmentaci kůže. Podle WHO v roce 2019 trpělo podvýživou více než 224 miliónů dětí po celém světě. [4, 5, 6]

Příčiny podvýživy

Jak už zaznělo výše, podvýživa může být způsobena nedostatečným příjmem potravy, a to nejen z hlediska množství, ale také pestrosti. Podvýživou tak mohou trpět i lidé s nadváhou, kteří se špatně stravují. Na vině je tedy vždy nedostatek základních živin nebo vitamínů a minerálů.

Podvýživu ovšem mohou způsobit i akutní nebo chronické zdravotní problémy, které zahrnují změny metabolismu nebo nechutenství. Mezi některé zdravotní stavy, které mohou zapříčinit podvýživu, patří:

• mentální onemocnění, jako anorexie, bulimie či demence,
• alkoholismus,
• celiakie,
• chronický průjem,
• některé formy Crohnovy nemoci,
• onemocnění slinivky břišní,
• nemoci žlučových cest,
• syndrom krátkého střeva,
• a další. [7, 8, 9, 10]

Kdo je vystaven riziku podvýživy?

Podvýživa představuje riziko zejména u dětí, přičemž za kritický je považován věk od 6 do 24 měsíců, což je období, kdy matky začínají dětem podávat kromě mléka také příkrmy. Dále jsou ohroženy také:

• děti do pěti let,
• dospívající, těhotné a kojící ženy,
• lidé trpící chronickými onemocněními,
• pacienti s nádorovými chorobami,
• lidé s poruchami příjmu potravy,
• alkoholici,
• bezdomovci.
• radikálnější vegetariáni,
• osoby s nízkými příjmy.

Podvýživa u seniorů

S podvýživou se dále setkáváme také u seniorů. Jak dospělí stárnou, jejich výživa se může zhoršovat z několika důvodů, a to včetně snížené pohyblivosti, sociální izolace, umístění do ústavu, snížené chuti k jídlu a snížené absorpce živin. Rizikoví jsou pak zejména lidé trpící demencí.  [11, 12, 13, 14]

Jaké má podvýživa následky?

Pokud váš organismus nezískává potřebné množství makroživin pro správné fungování, kompenzuje nedostatek energie tím, že začne rozkládat své vlastní tkáně a omezovat některé tělesné funkce. Začíná čerpáním ze zásob tělesného tuku, poté svalové hmoty a následuje kůže, vlasy a nehty.

Jedním z prvních tělesných systémů, který přestává správně fungovat, je imunitní systém, což je důvodem, proč jsou podvyživení lidé náchylnější k infekcím a případné rány se hojí déle. Srdeční činnost se také zpomaluje, což souvisí se snížením tělesného tlaku a nízkou tělesnou teplotou.

Nedostatek mikronutrientů

Lidé s nedostatkem makroživin trpí zpravidla také deficitem mikroživin, nicméně nízký přísun minerálů a vitamínů nemusí souviset s nízkým příjmem kalorií (viz výše). Lidé mohou mít i nadváhu, ale mohou jim chybět některé minerály a vitamíny.

Komplikace související s nedostatkem mikronutrientů vždy vyplývají z deficitu konkrétních vitamínů a minerálů. Nejčastějšími následky nedostatku mikroživin u osob s nadváhou jsou:

• anémie,
• metabolický syndrom,
• inzulinová rezistence,
• vysoký krevní tlak. [15, 16]

Diagnostika podvýživy

K diagnóze podvýživy často stačí fyzické pozorování a získání anamnézy. Lékař také může vyhodnotit BMI a změřit obvod paže tzv. MUAC páskem (MUAC = mid-upper-arm-circumference) pro zhodnocení rozsahu problému.

Pokud máte vy nebo vaše dítě podezření na podvýživu, bude pravděpodobně nutné otestovat vzorek krve a moči na specifickou nerovnováhu mikroživin a přítomnost odpadních látek. Pojme-li lékař podezření, že příčinou je nějaký zdravotní problém, jako je celiakie či Crohnova nemoc, bude pravděpodobně nutné podstoupit další testy. [17, 18, 19]

Léčba podvýživy

Terapie spočívá v řešení problému, který podvýživu způsobuje. Základem je dostatečný přísun živin, tedy makro i mikronutrientů, často formou doplňků stravy přizpůsobených konkrétním potřebám. V některých případech je pak samozřejmě nutná léčba stavu, který zapříčinil poruchu vstřebávání živin. Doplňování živin by vždy mělo probíhat pod lékařským dohledem. Léčba podvýživy může obnášet:

• průběžný screening a monitorování,
• vytvoření dietního plánu, který může zahrnovat užívání doplňků,
• léčbu specifických příznaků, jako je nevolnost,
• léčbu jakýchkoli infekcí, které mohou být přítomny,
• kontrolu případných problémů s ústy nebo polykáním,
• podávání speciálních roztoků nitrožilně,
• podání speciální výživy sondou (enterální výživa). [20, 21, 22]

Prevence podvýživy

Nejlepším způsobem, jak předcházet podvýživě, je jíst dobře vyváženou stravu obsahující suroviny bohaté na makro i mikroživiny. Nedostatek některých vitamínů a minerálů bývá běžný i při stravě bohaté na bílkoviny, sacharidy a tuky, proto byste si měli ohlídat také dostatečný přísun potravin bohatých na vitamíny.

Jedním ze způsobů, jak si ověřit, zda byste měli konzumovat větší množství některých živin, případně zvážit užívání potravinových doplňků, jsou krevní testy. O vhodnosti užívání doplňků se vždy raději poraďte se svým lékařem. Starší dospělí, malé děti a lidé se závažným nebo chronickým onemocněním mohou potřebovat další podpůrnou péči, aby získali veškeré živiny. [23, 24]

Zdroje: nzip.cz, fnbrno.cz, lekari-bez-hranic.cz, hopkinsmedicine.org, stefajir.cz, medicalnewstoday.com, my.clevelandclinic.org, healthdirect.gov.au