Podzim v ordinaci ORL

22. 11. 2010 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Záněty středního ucha a rýma jsou nejčastější nemoci, s nimiž nyní pacienti přicházejí do ordinací otorinolaryngologů. Ačkoli se jedná o onemocnění u nás velmi běžná, přesto se při léčbě dopouštíme stále stejných chyb.


Akutní zánět středního ucha je častým onemocněním malých dětí, zejména pak kojenců. Zánět vzniká typicky při zánětech nosu (při rýmě), při kterých se infekce šíří sluchovou trubicí (tzv. Eustachova trubice) do středního ucha.

Příznaky zánětu

Záněty středního ucha jsou častější u dětí než u dospělých, protože i sluchová trubice je kratší a otevřená, takže k přestupu infekce do středouší dochází snadněji.
Při zánětu středního ucha dochází k prosáknutí sliznice, později často i k tvorbě hnisu, který se hromadí v malé bubínkové dutině. Bubínek se vyklenuje, napíná, a to vyvolává silné bolesti.

Zánět je obvykle provázen teplotou a bolestivostí ucha, které se nejčastěji objevují večer po ulehnutí ke spánku či v noci. Zhoršený sluch je sice také projevem zánětu, ale nebývá dominujícím příznakem. Čím je dítě menší, tím více bývají zřejmé celkové potíže - děti jsou plačtivé, nepokojné, někdy i zvrací či mají průjem.

Vyšetření v ambulanci

Děti s podezřením na zánět středního ucha by měly být odborně vyšetřeny. K vyšetření je používán přístroj ke zvětšování - tzv. otoskop nebo mikroskop, které umožňují přesné zhodnocení změn na bubínku. Kromě ucha je zapotřebí vyšetřit i nos a hltan, kde často bývají změny se zánětem ucha související.

Častým nálezem bývá pouhé vpáčení a překrvení bubínku, které jsou typické pro počínající zánět středouší. U hnisavého zánětu nacházíme ztluštělý a vyklenutý bubínek, který někdy samovolně praskne nebo jej lékař speciální jehlou prořízne, což obvykle vede k poměrně rychlé úlevě a snížení celkových potíží, klesá i horečka. Po několika dnech většinou dochází k uzavření perforace a postupnému zhojení zánětu.

Léčba Lehké a počínající záněty, které bývají provázeny pouze mírným zvýšením teploty, lze léčit pomocí léků snižujících teplotu a bolesti. Do ucha vkládáme proužek například s boralkoholem. Důležité je současné ošetřování dýchacích cest, malým dětem je třeba odsávat z nosu hlen a zlepšovat tak průchodnost Eustachovy trubice. Průchodnosti nosu napomáhají i nosní kapky (viz dále) zmenšující zduření sliznice.

Při hnisavém výtoku je důležité čistit zvukovod několikrát denně smotkem zvlhčené vaty. Léčba antibiotiky je používána u hnisavých zánětů a trvá obvykle 10 dní. Chybou je antibiotickou léčbu přerušit dříve.
Zánět středního ucha probíhá obvykle bez komplikací, ale i tak se může stát, že po zánětu vznikne porucha sluchu - obvykle však pouze přechodná.

Přesto je nezbytné sledovat každé dítě po zánětu středouší na specializovaném ORL pracovišti až do normalizace nálezu ve středním uchu. Jen výjimečně se zánět ze středouší rozšíří i na spánkovou kost, kterou je pak třeba léčit operačně.

Prevencí je i očkování proti pneumokokům

Opakované záněty středního ucha (3-4x za půl roku) se vyskytují častěji u dětí, které jsou v kolektivu nebo mají sourozence.

Prevence zánětu středního ucha spočívá především v předcházení jakýmkoli nemocem z nachlazení - vhodné oblékání (nepřehřívat, nepodchlazovat), vyhýbání se průvanu i promočení, strava bohatá na vitaminy. Jedním z opatření, která vedou často k významnému snížení frekvence zánětů středouší, snížení frekvence zánětů horních cest dýchacích, je odstranění tzv. nosní mandle (adenotomie). Tato operace neovlivňuje nepříznivě imunitní systém dítěte.

Výskyt zánětů středního ucha významně snižuje i očkování proti pneumokokům (bakterie způsobující nejčastěji zánět středouší), které významně snižuje i výskyt některých život ohrožujících infekcí (zánět mozkových blan, záněty plic).

Rýma a a záněty dýchacích cest

Rýma někdy dokáže nemocného i pořádně potrápit. Běžnou akutní zánětlivou rýmou rozumíme zánět nosní sliznice (a sliznice vedlejších nosních dutin), který je způsoben obvykle viry.
Akutní infekční rýma bývá často nazývána nemocí z nachlazení. Roznáší se nejčastěji vzduchem kapénkovou virovou infekcí, která se „dobře“ šíří při běžném smrkání, kýchání, kašli, ale i mluvením, líbáním nebo použitím infikovaných předmětů apod.

Infekce dýchacích cest se vyskytují častěji na podzim a v zimě, kdy přenosu napomáhá i to, že se lidé častěji setkávají uvnitř budov.
Také prudké změny počasí jsou ideálním prostředím pro vznik infekční rýmy neboli rýmy z nachlazení. Důležitou roli zde hraje podchlazení a oslabení organismu. Nejnáchylnější na podchlazení jsou nohy (chodidla), a proto je nutné je mít v suchu a teple.

Průběh akutní rýmy Akutní rýma trvá přibližně týden. Nástup nemoci je rychlý, před propuknutím se zpravidla objeví pocity chladu, zimnice (třesavka). Kromě zvýšené sekrece nosní sliznice (zpočátku je rýma vodnatá) onemocnění provází kýchání, kašlání, někdy i škrábání v krku, bolesti hlavy, únava a zvýšená teplota. Čirý výtok obvykle po několika dnech zhoustne (je to způsobeno přeměnou virové infekce, která oslabí sliznici nosu, na infekci bakteriální), zežloutne, až zezelená. Současně bývá huhňavost a zaléhání uší, protože se ucpává sluchová trubice, kterou se může zánět rozšířit i do středního ucha.

Bakteriální záněty v nose pak bývají spojeny se zánětem vedlejších nosních dutin, které se projevují i bolestí čela nebo tváří nad postiženou dutinou.
Léčba a pa pa prevence rýmy Léčba rýmy a nachlazení by měla probíhat klidem na lůžku, v teple (ale často větráme), zvýšeným příjmem tekutin (teplý čaj), případnou aplikací nosních kapek, při teplotách by měla být užívána i antipyretika (léky ke snižování teploty).

Samozřejmostí by měla být i strava bohatá na vitaminy. Z bylinných čajů šípkový, lipový nebo ze speciálních směsí na nachlazení.
Podložení hlavy a zad při rýmě obvykle usnadňuje dýchání. Smrkáme vždy z jedné a pak z druhé nosní dírky, kojencům často odsáváme z nosu hlen.

V rámci prevence je třeba posilovat imunitu, věnovat zvýšenou péči oblékání, vyhýbat se pokud možno prostředí, kde se může kumulovat a přenášet infekce (hromadná doprava, čekárny lékařů apod.). Organismus může posílit i otužování, přiměřený pohyb, hlavně na čerstvém vzduchu, plavání a zvýšený přísun ovoce a zeleniny.

Nosní kapky Pro rýmu je typické, že dochází ke zduření nosní sliznice, což velmi omezuje dýchání. Díky účinku nosních kapek dochází na několik hodin k oplasknutí sliznice, což přináší pro nemocného velkou úlevou.
V akutní fázi onemocnění je tato léčba indikována, doba užívání by ale neměla přesáhnout sedm, maximálně deset dní. Při delším používání nosních kapek dochází k poškození nosní sliznice, vzniká návyk na kapky (tzv. sanorinismus), kdy nemocný má stále pocit ucpaného nosu, aniž je nos ucpaný. Musí tak zvyšovat množství kapek a vzniká začarovaný kruh.

Pozor na jednostrannou sekreci

Pro infekční, ale i chronickou rýmu je typické, že výtok z nosu bývá oboustranný a potíže více nebo méně symetrické.
Jednostranný výtok, jednostranné dlouhodobé ucpání nosu, jednostranné bolesti nosu mohou být známkou vážného onemocnění, které vyžaduje vyšetření odborníkem.

Chronická rýma - Pokud není rýma dostatečně léčena, může přejít v rýmu chronickou. Původci chronické rýmy jsou stejní, jen se oslabený imunitní systém s jejich atakem nedokáže vyrovnat. Při této formě rýmy je nosní sliznice obvykle stále zduřelá a zbytnělá.

Nemocnému se obtížně dýchá (často je nucen dýchat pouze ústy), je omezen jeho čich, ale i chuť, postižení poměrně často trpí i záněty průdušek či astmatem. Někdy mohou tyto stavy vést i k určitému omezení podílu na společenském životě, protože nemocný má neustále otevřená ústa, místo mluvení spíše „huhňá“ a je mu velmi špatně rozumět.

Chronické rýmy vyžadují vždy odborné vyšetření specialistou ORL a zjištění příčiny nemoci.
Léčení chronické rýmy Léčebně jsou vhodné takzvané laváže nosu solnými roztoky či minerálními nebo mořskými vodami, které na sliznici působí velmi blahodárně. Často je nezbytné i používání místních kortikoidů, obvykle ve formě spreje, někdy je nutná ale i operační léčba, která je zaměřená na zmenšení (redukci) zduřelé sliznice.

Pokud jsou příčinou potíží různé anatomické variace (například vykřivení nosní přepážky), je třeba je operačně upravit.


Co skrývá zkratka ORL

Otorinolaryngologie (ORLORLORL) je lékařský obor zabývající se výzkumem, diagnózou a léčbou chorob ušních, nosních a krčních. Součástí ORLORLORL je také foniatrie, lékařský obor věnující se poruchám hlasu a řeči, a také například neurootologie, která se zabývá ušními šelesty a závraťovými stavy ORLORL původu.

Záněty dýchacích cest dokážou pěkně potrápit. Při jejich opakování posiluje oslabenou imunitu podpůrná léčba enzymy.


O autorovi: Doc. MUDr. Pavel Komínek, Ph. D., MBA, přednosta ORL kliniky fn Ostrava

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?