"Hlavní město je připraveno být daleko aktivnější v oblasti zdravotnictví, chceme se chovat víc jako kraj," uvedla radní. Na převzetí nemocnice městem se předběžně dohodla již minulá vedení městské části a magistrátu. Předchozí rada Prahy 1 chtěla zařízení pronajmout soukromníkovi, po kritice opozice a občanských spolků od plánu ustoupila.
Velkým kritikem plánu byl i nynější starosta Prahy 1 Pavel Čižinský (Praha 1 Sobě). "Nevidíme důvod, proč nedat nemocnici k dispozici tomu, kdo logicky má ambici dělat celopražskou, krajskou zdravotnickou politiku," uvedl k převzetí zařízení magistrátem. Pověřený ředitel nemocnice David Erhart řekl, že je rád, že ho vedení města ujistilo o zachování stávajícího charakteru a rozsahu péče. Podle Johnové je jako jeden z prvních kroků v plánu vypsání výběrového řízení na ředitele zařízení, město také vyhodnocuje, zda a jakým způsobem upravit nabídku služeb.
Budovy a pozemky nemocnice by měly zůstat svěřeny městské části, se kterou se magistrát dohodne na dlouhodobém pronájmu. Město tak bude moci investovat jak do zdravotnického vybavení, tak do areálu. Podle Johnové nyní právníci magistrátu pracují na konkrétním právním řešení pronájmu, stejně jako na dalších detailech převodu. Čižinský doplnil, že Praha 1 si chce zachovat vliv na řízení nemocnice.
Opoziční zastupitelka Jaroslava Janderová (ODS) po představení plánu kritizovala fakt, že převzetí nemocnice nebylo projednáno v magistrátních orgánech, jako je výbor pro zdravotnictví.
Provoz nemocnice v posledních letech provázely potíže, minulé vedení radnice starosty Oldřicha Lomeckého (dříve TOP 09) jej označovalo za příliš drahý, což byl i důvod původního plánu na pronájem zařízení soukromníkovi. Po jeho odmítnutí se vedení městské části domluvilo s magistrátem na tom, že Praha bude radnici každoročně přispívat na provoz nemocnice. Součástí podepsaného memoranda byl i záměr převodu na magistrát. Ředitel nemocnice Robert Zelenák loni v červenci rezignoval kvůli obvinění z manipulací s veřejnou zakázkou.
Nemocnice Na Františku se zaměřuje na akutní lůžkovou péči, v současnosti disponuje 113 akutními lůžky a 23 lůžky pro následnou péči. Nejvíce ji využívají obyvatelé Prahy 1 a Prahy 7, ale i pacienti z jiných městských částí. Kromě běžných úkonů nabízí například žádanou ortopedickou péči, plasticko-estetickou chirurgii nebo léčbu rakoviny prsu.
Hlavní město dosud žádnou nemocnici neprovozovalo, v minulosti se opakovaně objevily návrhy na to, aby vznikla tzv. metropolitní nemocnice po vzoru jiných krajů, které vlastní lůžková zařízení mají. Zvažovalo se například převzetí Nemocnice Na Bulovce, kde vlastní magistrát většinu nemovitostí, nemocnici nicméně provozuje stát. Nyní vedení Prahy mluví o tom, že by Na Bulovce mohly vzniknout byty a stát by namísto nevyhovujícího zařízení postavil a provozoval novou moderní nemocnici v Letňanech.
V Praze je 28 nemocnic, z nichž čtyři jsou fakultní, další jsou odborné ústavy a instituty nebo zařízení následné péče. Největším problémem zdravotnického systému v metropoli je nedostatek nemocničních sester. Naopak je tu velká nabídka specializované péče, za kterou se do Prahy vydává mnoho pacientů z jiných regionů, zejména Středočeského kraje.