Pokud chcete předejít dlouhodobým komplikacím, které může předkus způsobit, je nezbytné docházet na pravidelné preventivní prohlídky k zubaři. Jedině tak je možné problém včas odhalit a zahájit potřebnou léčbu. Kromě zdravotních přínosů může úprava předkusu také pozitivně ovlivnit sebevědomí pacienta, což je důležitý aspekt, zejména u dětí a mladistvých.
Co se dozvíte v článku
Co je předkus?
Předkus neboli protruze (anglicky overbite) je ortodontická anomálie, při které horní řezáky výrazně přesahují dolní řezáky v horizontálním směru. Tento stav může způsobit estetické i funkční problémy a často vyžaduje ortodontickou léčbu. Předkus je běžný jak u dětí, tak u dospělých a může mít různé příčiny, včetně genetických faktorů, zlozvyků nebo strukturálních problémů čelistí.
Estetické i zdravotní důsledky protruze mohou být významné. Esteticky může předkus ovlivnit vzhled obličeje a úsměvu, což může mít dopad na sebevědomí a sociální interakce. Zdravotně může protruze způsobit problémy s kousáním a žvýkáním, což může vést k opotřebení zubů, bolestem čelistí, nebo dokonce poruchám čelistního kloubu. [1, 2, 3, 4]
Příčiny vzniku předkusu
Tato anomálie může vzniknout z několika různých příčin, které často působí společně. Jedním z hlavních faktorů je přitom genetika. Dědičné vlastnosti, jako je velikost a tvar čelistí, mohou způsobit, že horní čelist je přirozeně větší nebo více vpředu než dolní čelist. Pokud jeden nebo oba rodiče mají předkus, je pravděpodobné, že jejich děti budou mít stejný problém. Ačkoliv se tato anomálie většinou projeví už u malých dětí, v některých případech k ní dochází až v dospělosti.
Předkus u dětí
U dětí bývá často na vině nesprávný vývoj čelistí. Růst a vývoj čelistí mohou být ovlivněny různými zdravotními stavy nebo úrazy, které ovlivňují růst kostí v obličeji. Jedná se například o určité genetické syndromy nebo hormonální problémy. Děti, které prodělaly úrazy obličeje nebo měly problémy s dýcháním, mohou také vykazovat abnormální růst čelistí.
Dalším častým faktorem, který přispívá ke vzniku protruze, jsou zlozvyky z dětství. Typicky se jedná například o předkus z dudlíku nebo z dlouhodobého sání palce. Tyto návyky vyvíjejí konstantní tlak na zuby a čelisti, což může změnit jejich přirozenou polohu a horní přední zuby se tak postupně posunou dopředu.
V některých případech může být předkus způsoben nesprávným uspořádáním zubů, což je stav známý jako malokluze. Ta zpravidla nastává, když se zuby nevejdou správně do čelistí. Problém pak může být ještě zhoršen, pokud dítě ztratí příliš brzy, nebo naopak příliš pozdě mléčné zuby, což může následně ovlivnit polohu zubů trvalých.
A nakonec mohou být za vzniklé potíže zodpovědné i dýchací návyky a špatné držení těla. Děti, které často dýchají ústy místo nosem, mohou mít tendenci držet jazyk v ústech nízko, což někdy vede k nesprávnému vývoji čelistí a vzniku předkusu. Stejně tak je důležité i správné držení těla, zvláště hlavy a krku. Všechny tyto faktory mohou jednotlivě nebo v kombinaci přispět k rozvoji předkusu a ovlivnit celkový vzhled a funkci ústní dutiny.
Předkus v dospělosti
Jak bylo výše řečeno, protruze se někdy může objevit dokonce až v dospělosti. Jednou z hlavních příčin předkusu u dospělých osob je přitom posun zubů. Zuby se totiž mohou během života pohybovat, a to zejména pokud chybí dostatečná ortodontická stabilizace po předchozí léčbě rovnátky. Bez retainerů, které pomáhají udržet zuby v nové pozici po odstranění rovnátek, se mohou zuby vrátit do původní nebo jiné nesprávné polohy.
K posunu ostatních zubů a následnému vzniku předkusu může vést také ztráta jednoho nebo více zubů. Sousední zuby se v tomto případě mohou začít posouvat směrem do mezery, což může ovlivnit celkovou rovnováhu čelistí a zapříčinit nesprávné postavení zubů. Na vině je ale mnohdy i onemocnění dásní, které je běžnější právě u dospělých osob.
Občas však za vzniklými potížemi stojí i různá traumata a úrazy úst nebo čelistí. S přibývajícím věkem pak navíc dochází ke změnám v anatomii úst a obličeje, které mohou mít vliv na postavení zubů v dutině ústní. Kostní resorpce a změny v měkkých tkáních někdy způsobují posun zubů a nežádoucí změny v okluzi (skusu). [5, 6, 7, 8, 9, 10]
Komplikace spojené s předkusem
Ačkoliv vám možná přijde tento jev jako zcela neškodný, může ve skutečnosti způsobit řadu komplikací, které se mohou týkat jak estetických, tak i funkčních aspektů ústní dutiny. Tyto komplikace mohou mít významný dopad na kvalitu života pacienta i celkové zdraví jedince. Nejčastěji se jedná o následující potíže:
- Estetické vady: jedním z nejvýraznějších problémů spojených s předkusem je estetický vzhled. Předkus může výrazně ovlivnit vzhled obličeje a úsměvu, což může vést k nízkému sebevědomí a psychickým problémům. Osoby s předkusem mohou být nespokojené se svým vzhledem a mohou se cítit nepohodlně při mluvení nebo smíchu, což může mít vliv na jejich sociální interakce a celkovou kvalitu života.
- Potíže s kousáním: jedním z nejběžnějších funkčních problémů jsou potíže s kousáním a žvýkáním jídla. Nesprávné postavení zubů může ovlivnit efektivitu kousání a žvýkání, což může vést k trávicím potížím.
- Potíže s mluvením: dále může předkus způsobit problémy s řečí, například s vyslovováním určitých hlásek, což zase může ovlivnit komunikační schopnosti pacienta.
- Opotřebení zubů: nesprávné postavení zubů způsobuje jejich nerovnoměrné zatížení během kousání a žvýkání, což může vést k jejich rychlejšímu opotřebení, nebo dokonce k prasknutí. Tento stav může následně vyžadovat častější stomatologické zákroky, jako jsou například výplně, korunky, nebo dokonce extrakce zubů.
- Bolest čelisti a poruchy čelistního kloubu: nesprávné postavení zubů a čelistí často vyvolává napětí a bolesti v čelistních svalech a kloubech, což může vést k chronickým bolestem hlavy, krku a uší. Temporomandibulární poruchy mohou také omezit pohyblivost čelisti a způsobit nepříjemné cvakání nebo praskání při otevírání a zavírání úst.
Mimo výše uvedené komplikace pak předkus také zvyšuje riziko úrazů předních zubů, zejména při sportovních aktivitách nebo nehodách. Vyčnívající přední zuby jsou více vystaveny riziku nárazu a mohou se snadněji zlomit nebo vypadnout. Kromě toho se zuby a dásně obtížněji čistí, což může rovněž zvýšit riziko zubního kazu, zánětu dásní a dalších parodontálních onemocnění. [11, 12, 13, 14]
Diagnostika
Diagnostika předkusu je komplexní proces, který provádí zubní lékař nebo ortodontista. Při návštěvě ordinace vám lékař nejprve položí řadu otázek. Zajímat ho bude rodinná historie zubních anomálií, předchozí ortodontická léčba, dětské návyky, jako je sání palce nebo používání dudlíku, a prodělané úrazy nebo zdravotní problémy, které by mohly ovlivnit vývoj čelistí a zubů. Tato anamnéza poskytuje lékaři důležité informace o možných příčinách předkusu.
Následuje obvykle klinické vyšetření, během kterého lékař důkladně zkoumá ústní dutinu a čelisti pacienta. V rámci něj zkontroluje postavení zubů a čelistí, skus a způsob, jakým se horní a dolní zuby dotýkají, a zhodnotí funkci temporomandibulárního kloubu a čelistních svalů. Zároveň vyšetří i známky zubního opotřebení, poškození nebo problémy s dásněmi.
Důležitou součástí diagnostiky je pak rentgen, prostřednictvím kterého lékař získá panoramatické nebo cefalometrické snímky. Tyto snímky poskytují detailní informace o struktuře čelistí a postavení zubů, přítomnosti skrytých problémů, jako jsou nesprávně uložené zuby nebo kostní abnormality, a stavu kořenů zubů a okolních kostí.
Pro přesnější analýzu může lékař odebrat i otisky zubů, které se použijí k vytvoření přesných modelů pacientova chrupu. Tyto modely umožňují detailní analýzu postavení zubů a čelistí a pomáhají při plánování léčby. Spolu s otisky se přitom často pořizují také fotografie ústní dutiny a obličeje, které slouží k dokumentaci stavu před léčbou a k monitorování pokroku během léčby.
Ortodontista dále pečlivě zhodnotí způsob, jakým se horní a dolní zuby setkávají při skusu. Toto vyšetření zahrnuje posouzení předkusu, hlubokého skusu, zkříženého skusu a dalších typů malokluze. Po shromáždění všech informací provede ortodontista diagnostickou analýzu a stanoví plán léčby. V rámci konzultace pak sdělí pacientovi výsledky vyšetření a probere s ním možnosti léčby. [15, 16, 17, 18]
Léčba předkusu
Z uvedeného tedy vyplývá, že samotná léčba protruze musí vždy začít konzultací s ortodontistou, který provede důkladné vyšetření a diagnostiku předkusu. Na základě výsledků diagnostiky pak ortodontista vypracuje individuální léčebný plán. Tento plán zahrnuje metody a kroky potřebné k nápravě dané anomálie, odhadovanou délku léčby a očekávané výsledky.
Nejčastěji se k nápravě předkusu používají fixní rovnátka. Ta se skládají z kovových nebo keramických zámečků, které jsou připevněny na zuby a spojeny drátem. Tento drát se postupně utahuje, aby se zuby pomalu přesunuly do správné polohy. Léčba rovnátky může trvat několik měsíců, ale i let v závislosti na závažnosti předkusu.
Nosili jste někdy rovnátka?
Pro dospělé pacienty nebo pro ty, kteří hledají estetičtější řešení léčby, jsou k dispozici takzvaná neviditelná rovnátka neboli alignery. Tato průhledná plastová rovnátka se nosí přes zuby a postupně je přesouvají do správné polohy. Alignery jsou zároveň snímatelné, což usnadňuje údržbu ústní hygieny a zajišťuje pohodlí při jídle.
V případě, že je předkus způsoben nedostatečným růstem horní čelisti, může být k jeho nápravě použit expandér čelisti. Tento ortodontický aparát pomáhá rozšířit horní čelist, aby se vytvořilo více prostoru pro zuby a čelist se správně srovnala. Tento přístup je nejúčinnější u dětí a dospívajících, jejichž čelisti ještě rostou.
U některých pacientů může být nezbytné také vytrhnout jeden nebo více zubů, aby se vytvořil prostor pro správné zarovnání ostatních zubů. Extrakce je obvykle doporučována, pokud je předkus způsoben stěsnáním zubů nebo pokud některé zuby brání ostatním, aby se dostaly do správné polohy.
U dospělých osob se závažným předkusem způsobeným strukturálními problémy v čelisti se uplatňuje ortognátní chirurgie. Tento chirurgický zákrok zahrnuje přemístění horní nebo dolní čelisti (nebo obou) do správné polohy. Zákrok se obvykle provádí v kombinaci s ortodontickou léčbou před a po operaci, aby se dosáhlo optimálního výsledku.
Po dosažení požadovaného výsledku ortodontické léčby je důležité udržet zuby ve správné poloze pomocí retenčních aparátů. Retainery mohou být fixní nebo snímatelné a pomáhají zabránit zubům v návratu do původní polohy. Ortodontista obvykle doporučí nošení retainerů po určitou dobu, která může být individuálně přizpůsobena potřebám pacienta.
Během léčby předkusu je zároveň nutné docházet na pravidelné kontroly k ortodontistovi, aby bylo možné sledovat progresi a případně provádět potřebné úpravy aparátů. Stejně tak jsou důležité pravidelné kontroly také po ukončení aktivní léčby a v průběhu retenční fáze, aby se zajistilo, že výsledky léčby budou trvalé. [19, 20, 21, 22]
Zdroje: komorazt.cz, wikiskripta.eu, lekarske.slovniky.cz, medicalnewstoday.com, healthline.com, lf.upol.cz, my.clevelandclinic.org, pvpd.com, health.com, hovedentalclinic.co.uk, juniorsmilesofstafford.com, burkeredfordorthodontists.com, hampsteadortho.co.uk, sciencedirect.com