Jaké má astma příčiny?
Přesný mechanismus, jak vzniká astma, prozatím zůstává lékařům utajený. Vědci se ovšem domnívají, že za jeho rozvojem stojí kombinace většího množství faktorů, kam patří například genetické predispozice, činitelé vnějšího prostředí, ale také vývojové vlivy. Souhra těchto faktorů pak hraje důležitou roli a výrazně ovlivňuje intenzitu příznaků a odpověď organismu na léčbu.
V dětském věku je mimo jiné často přítomen také alergický eosinofilní zánět, který způsobuje remodelaci dýchacích cest malých pacientů. Na rozdíl od dospělých však stupeň chronicity není tak vysoký, onemocnění lépe reaguje na léčbu a méně často se projevují nevratné změny a procesy, které by nebylo možné prostřednictvím vhodné terapie kontrolovat. [1, 2, 3]
Genetické predispozice
Podle lékařů je dědičnost jedním z činitelů, které jsou při rozvoji astmatu stěžejní. Geny týkající se vnímavosti k astmatu jsou spojeny s několika chromozomovými oblastmi, které ovlivňují genetickou kontrolu imunitní odpovědi, produkci prozánětlivých cytokinů, genetické dispozice k atopii nebo dispozice k hyperreaktivitě dýchacích cest.
Pokud má lékař podezření, že se pacient potýká s astmatem, vždy zkoumá jeho rodinnou anamnézu. Pravděpodobnost, že u konkrétního jedince dojde k rozvoji tohoto onemocnění, totiž stoupá s počtem případů, které se již v jeho rodině objevily. Že je náchylnost k astmatu vázaná alespoň částečně geneticky, potvrzuje také skutečnost, že pokud je některé z jednovaječných dvojčat astmatikem, u druhého existuje asi 25% šance, že jím bude také. [4, 5]
Environmentální faktory
Mezi další příčiny astmatu, které mohou mít výrazný vliv na jeho rozvoj i průběh, patří vlivy vnějšího prostředí (externí činitelé). Tyto faktory u predisponovaných jedinců podporují vnímavost ke vzniku astmatu a vedou k rozvoji perzistujících příznaků nebo exacerbací. Patří sem především alergeny vyvolávající alergické astma a látky, které dokáží senzibilovat dýchací cesty a později udržují astma v aktivní formě.
Na vině může být třeba aktivní nebo pasivní kouření, a to obzvláště v průběhu těhotenství. Pokud jde o matku a její plod, riziko představuje také užívání antibiotik v rané fázi života nebo porod císařským řezem, kdy dítě neabsolvuje normální průchod porodními cestami, takže zde nedojde ke zdravé bakteriální kolonizaci. Dále pak svou roli hraje i znečištění okolního prostředí nebo virová infekce.
Problematickým faktorem je například špatná kvalita vzduchu, která souvisí se zvýšenou přítomností dopravních zplodin a výfukových plynů nebo s příliš vysokou hladinou ozónu v okolním ovzduší. Pacienti by se ovšem měli vyhýbat také kontaktu s alergeny, které jejich organismus špatně snáší, vedlejším produktům chlorace v bazénech nebo těkavým organickým sloučeninám. K dalším možným příčinám se řadí:
- chov domácích mazlíčků v bytě,
- chemické škodliviny,
- nové druhy potravin,
- úroveň blahobytu ve společnosti.
V poslední době se stále populárnějším názorem na vznik astmatu stává hygienická teorie. Podle ní je za rozvoj onemocnění zodpovědné nižší vystavení dětského organismu neinfekčním bakteriím, což souvisí s většími nároky na pořádek, ale i s menším počtem lidí, kteří spolu sdílejí jeden příbytek. Narůstající životní úroveň je tak sice pro člověka příjemná, ale na druhou stranu si pak jeho tělo přestává vytvářet obranné látky, které by potřebovalo. [6, 7, 8]
Další vlivy
Aby toho nebylo málo, rozvoj astmatických obtíží může být zapříčiněn také dalšími faktory, které souvisí se zdravotním a mentálním stavem daného pacienta. Lékaři spojují například astma a stres, přičemž svou roli často hraje také psychická zátěž nebo přílišná fyzická námaha. Mezi onemocnění, která se mohou na vzniku astmatu podílet, se řadí například:
- alergie a atopická dermatitida,
- imunologická dysfunkce,
- imunodeficience,
- vaskulitida,
- kopřivka,
- obezita a dětská obezita,
- syndrom Churgův-Straussové.
Alergickou rýmu i atopický ekzém lékaři někdy označují jako preastmatické stavy, pro které se vžilo také souhrnné pojmenování atopický syndrom. Jestliže se pak u pacienta najednou projeví astma, atopická dermatitida, ale také alergická rinitida, hovoříme o atopii. [8, 9, 10]
Zdroje: my.clevelandclinic.org, wikiskripta.eu, medicinapropraxi.cz, medicalnewstoday.com, healthline.com, health.ny.gov, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, webmd.com, nhs.uk