„Je nutno v souladu se zákonem vyčlenit tolik peněz na stomatologii, aby byly pokryty kalkulované ceny, anebo zúžit rozsah hrazené péče v souladu s prostředky, které pojišťovny na stomatologickou péči mají,“ píše se v usnesení.
Špatná dostupnost péče podle sněmu není způsobená nedostatkem zubařů, ale právě nízkými platbami. Průměrné jsou podle dřívějšího vyjádření komory mezi 25 a 30 korunami za minutu práce. Na zubní plombu, za kterou pojišťovna hradí 270 korun, tak mají asi deset minut.
Situace bude podle stomatologů ještě horší v roce 2019 poté, co bude zakázáno používání takzvaného míchaného amalgamu na plomby. Nové materiály nejsou dramaticky dražší, práce s nimi ale trvá déle. Na mléčných zubech vyjdou asi na 390 korun, na stálých na 495 korun.
Evropská unie od poloviny letošního roku zakázala dávat amalgámové plomby na stálé zuby pro děti do 15 let, těhotné a kojící ženy. Z veřejného zdravotního pojištění jim jsou hrazené dražší bílé výplně, což systém podle dřívějších odhadů přijde asi na 600 milionů korun ročně. Od příštího roku bude zákaz platit pro i ostatní pacienty, míchaný amalgám u nich nahradí takzvaný dozovaný, tedy přesně odvážený a zabalený výrobcem. Dosud se rtuť a kovový prášek, z něhož jsou plomby vyrobené, odvažovaly přímo v ordinacích.
Ročně zubaři všech typů zubních výplní udělají přes pět milionů, ze zdravotního pojištění se na ně ročně vydá asi 1,5 miliardy korun. Zubní lékaři prosazují to, aby pojišťovny zubní výplně neproplácely, peníze mají jít spíš na prevenci. V roce 2012 to navrhl ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09), tehdejší vládní koalice to ale zamítla. Podle současného vedení ministerstva ale bude vždy jedna varianta zubní výplně hrazená.
Sněm v dalších usneseních vyzval vládu, aby uvolnila peníze na zvýšení platů učitelů zubního lékařství v zájmu zachování existence výuky, zachování akreditace oboru a zachování počtu zubních lékařů. Podle lékařských fakult si učitel stomatologie vydělá ve srovnání s kolegou z praxe méně, takže jich je nedostatek.