Jde o jednu z forem vitaminu A, který patří mezi důležité živiny nezbytné pro správné fungování lidského organismu. Podílí se na obnově buněk, podporuje zdraví pokožky, zraku i imunitního systému. Retinol se stal díky svým účinkům běžnou součástí pleťových sér, krémů a dalších přípravků.
Retinol zůstává, mění se pouze jeho limity
Retinol je už řadu let považován za jednu z nejúčinnějších látek v kosmetice proti stárnutí pleti. Podporuje obnovu kožních buněk, stimuluje tvorbu kolagenu, zlepšuje strukturu pokožky a pomáhá také při léčbě akné nebo pigmentových skvrn. Přesto se Evropská unie rozhodla jeho používání v kosmetice více regulovat.
Na základě nařízení EU 2024/996 začaly od 1. listopadu 2025 platit nové maximální koncentrace vitaminu A v kosmetických přípravcích. U produktů určených na obličej či ruce nesmí obsah retinolového ekvivalentu překročit 0,3 %, zatímco u tělových mlék a krémů je limit stanoven na 0,05 %. Výrobci budou muset své receptury těmto požadavkům přizpůsobit, přičemž starší výrobky mohou být doprodávány až do 1. května 2027.
Regulace se vztahuje nejen na samotný retinol, ale také na jeho nejčastěji používané deriváty, například retinyl acetát a retinyl palmitát. Kyselina retinová, známá jako tretinoin, přitom zůstává i nadále vyhrazena výhradně léčivým přípravkům na předpis a v běžné kosmetice se používat nesmí.
Důvodem je celkový příjem vitaminu A
Změna pravidel neznamená, že by byl retinol považován za nebezpečnou látku. Evropská regulace vychází z hodnocení Vědeckého výboru pro bezpečnost spotřebitelů (SCCS), který upozornil na takzvanou kumulativní expozici vitaminu A. Organismus totiž tuto látku přijímá nejen z kosmetiky, ale především ze stravy, doplňků výživy a v některých případech také z léčiv.
Přirozeně se vitamin A nachází například v játrech, vejcích, rybách nebo plnotučných mléčných výrobcích. Ve formě beta-karotenu ho obsahuje mrkev, dýně, batáty, špenát a další oranžová či tmavě zelená zelenina. Dalším jeho významným zdrojem jsou doplňky stravy.
Samotná kosmetika sice představuje jen malou část celkového příjmu této látky, přesto může při současném užívání doplňků stravy přispět k překročení jejího doporučeného množství. Právě proto Evropská unie přistoupila k preventivnímu omezení koncentrací tohoto vitaminu.
Jaká jsou zdravotní rizika při nadbytku vitaminu A?
Vitamin A je látka rozpustná v tucích, a proto se v organismu ukládá. Pokud je jeho příjem dlouhodobě příliš vysoký, může mít nepříznivý vliv na zdraví. Podle hodnocení SCCS je jeho nadměrná expozice spojována především se zvýšeným rizikem poškození jater, zhoršením kvality kostí a vyšší pravděpodobností zlomenin. Zvláštní opatrnosti by měly dbát ženy během těhotenství, protože vysoké dávky vitaminu A mohou negativně ovlivnit vývoj plodu.
Retinol obsažený v kosmetice se sice vstřebává do organismu jen v malém množství a většina účinné látky působí přímo v pokožce, regulace však vychází z principu celkové expozice vitaminu A. Smyslem nových pravidel je proto především prevence, nikoliv reakce na prokázané riziko běžného používání kosmetiky.
Co se změní pro spotřebitele?
Pro většinu uživatelů retinolových sér nebo krémů se každodenní péče prakticky nezmění. Koncentrace do 0,3 % je stále považována za dostatečně účinnou pro zlepšení textury pleti, redukci jemných vrásek i sjednocení tónu pokožky. Výsledky se sice mohou dostavit o něco pomaleji než u dříve prodávaných silnějších přípravků, zato ale klesá pravděpodobnost nežádoucích účinků, jako je podráždění, zarudnutí nebo vysušení pleti.
Výrobci navíc dostali několik let na úpravu receptur. Produkty uvedené na trh před účinností nových pravidel mohou zůstat v prodeji až do 1. května 2027. Spotřebitelé se tak budou ještě určitou dobu setkávat i s výrobky obsahujícími vyšší koncentrace retinolu.
Používáte kosmetiku s retinolem?
Zájem roste o retinal
Nová pravidla se vztahují na retinol a nejčastěji používané deriváty, jako jsou retinyl palmitát nebo retinyl acetát. Omezení se však zatím netýká retinalu neboli retinaldehydu. Co se týče retinalu, patří stejně jako retinol mezi retinoidy, ale v pokožce se přeměňuje na biologicky aktivní kyselinu retinovou rychleji, protože vyžaduje méně metabolických kroků.
Díky tomu může působit intenzivněji i při nižších koncentracích. Právě proto se očekává, že zájem o přípravky s retinalem bude v následujících letech růst. Vedle něj se stále častěji prosazují také rostlinné alternativy, například bakuchiol nebo extrakt z Bidens pilosa, které napodobují některé účinky retinolu, aniž by obsahovaly vitamin A. Ty bývají zároveň lépe snášeny na citlivější pokožce.
Zdroje: dtest.cz, markskinexpert.com, health.ec.europa.eu
