Slepota může být vrozená i získaná. V některých případech se dá úspěšně léčit

Jedním z hlavních aspektů života se slepotou je adaptace na novou realitu. Pro mnoho lidí to znamená naučit se využívat ostatní smysly, vyvinout nové dovednosti a spoléhat se na technologie, které jim umožňují zůstat nezávislí a aktivní. Významnou roli hraje i podpora ze strany rodiny, přátel a společnosti, která může poskytnout nezbytné zdroje a motivaci pro zvládnutí těchto změn.

Co je slepota?

Slepota je stav, kdy člověk ztratí schopnost vidění. Může se přitom jednat o úplnou nebo částečnou ztrátu zraku. Úplná slepota znamená, že člověk nevidí vůbec nic, zatímco částečná slepota zahrnuje různé stupně omezení vidění, kdy může být zrak výrazně zhoršený, ale člověk je schopen vnímat například světlo nebo obrysy objektů.

Lidé se slepotou čelí mnoha výzvám v každodenním životě, ale moderní technologie a různá asistivní zařízení jim mohou výrazně pomoci. Například čtecí přístroje, Braillovo písmo, hmatové mapy nebo hlasové asistenční systémy umožňují nevidomým lidem větší samostatnost a zlepšují kvalitu jejich života. [1, 2, 3]

Jaké existují druhy slepoty?

Slepotu lze rozdělit do několika druhů podle její příčiny, míry ztráty zraku nebo průběhu. Podle příčiny je přitom rozlišována vrozená a získaná slepota. Vrozená slepota je přítomna od narození a může být způsobena genetickými poruchami, infekcemi během těhotenství nebo komplikacemi při porodu. Získaná slepota se objevuje v průběhu života v důsledku různých faktorů, jako jsou úrazy, nemoci, infekce nebo degenerativní onemocnění očí.

Dále je možné slepotu rozdělit na dočasnou, kdy je ztráta zraku způsobena například dočasným tlakem na oční nerv, migrénou nebo chemickým poškozením rohovky, a trvalou. Trvalá slepota je nevratná a obvykle bývá způsobena vážnými poškozeními očních struktur nebo nervů.

A nakonec na základě toho, která část oka je postižená, lékaři rozlišují takzvanou periferní a centrální slepotu. Periferní slepota postihuje periferní vidění. V tomto případě pacient ztrácí schopnost vidět objekty na okrajích svého zorného pole. Tento typ slepoty je často spojován s glaukomem. Centrální slepota pak postihuje centrální vidění, což znamená, že člověk má potíže s viděním detailů přímo před sebou. Tento stav je zase často spojován s makulární degenerací.

Říční slepota

Říční slepota neboli onchocerkóza je parazitární infekce způsobená hlísticemi Onchocerca volvulus. Tato nemoc se přenáší kousnutím infikovaných černých mušek, které žijí poblíž rychle tekoucích řek, odtud název „říční slepota“. Onemocnění postihuje především kůži a oči. Parazitární červi se v těle hostitele rozmnožují a vytvářejí larvy, které mohou způsobit zánět a poškození očních tkání, což může vést k trvalé slepotě. Říční slepota je rozšířena především v tropických oblastech Afriky, ale vyskytuje se také v některých částech Latinské Ameriky a Jemenu.

Hysterická slepota

Hysterická slepota, dnes známá spíše jako funkční nebo psychogenní slepota, je stav, kdy člověk ztrácí zrak bez přítomnosti fyziologického poškození očí nebo optických nervů. Tento typ slepoty je psychogenní povahy a může být spojen s psychickými poruchami nebo stresem. Postižení jedinci často věří, že jsou slepí, přestože jejich oči fungují normálně.

Kortikální slepota

Kortikální neboli korová slepota je způsobena poškozením mozkové kůry, konkrétně tedy oblasti mozku zodpovědné za zpracování vizuálních informací. Toto poškození může být důsledkem cévní mozkové příhody, traumatického poranění mozku, nádoru na mozku, infekce nebo jiných neurologických onemocnění. Lidé s kortikální slepotou mohou mít zdravé oči a optické nervy, ale jejich mozek není schopen správně zpracovávat vizuální informace, což vede k neschopnosti vidět.

Praktická slepota

Praktická slepota se týká stavu, kdy je zraková ostrost natolik snížená, že člověk není schopen vykonávat každodenní činnosti bez pomoci, i když ještě může být schopen vnímat nějaké světlo nebo obrysy. Tento stav může být způsoben různými očními onemocněními, jako je glaukom, makulární degenerace, diabetická retinopatie a další.

Noční slepota

V případě noční slepoty (nyktalopie) má pacient potíže s viděním při nízkém osvětlení nebo v noci. Tento problém může být způsoben nedostatkem vitaminu A, což vede k nedostatečné produkci rodopsinu, což je pigment nezbytný pro vidění za šera. Dalšími příčinami mohou být genetické poruchy, jako je retinitis pigmentosa, nebo některé oční choroby.

Sněžná slepota

Sněžná slepota je bolestivý stav způsobený vystavením očí intenzivnímu ultrafialovému záření, které se odráží od sněhu a ledu. Tento stav, známý také jako fotokeratitida, je vlastně spálení rohovky. Symptomy zahrnují bolest očí, slzení, zarudnutí, citlivost na světlo a pocit písku v očích. Prevence zahrnuje nošení kvalitních slunečních brýlí nebo ochranných brýlí s UV filtrem v prostředích s vysokým odrazem světla. [4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12]

Nejčastější příčiny slepoty

Jak je vidět, slepota může být způsobena různými faktory, které nějakým způsobem ovlivňují zrakový systém. Příčin, které ji vyvolávají, tak existuje velké množství a prakticky se od nich odvíjí výše uvedené druhy slepoty. Za rozvoj úplné nebo částečné slepoty mohou být zodpovědné například tyto stavy:

• Katarakta (šedý zákal): katarakta je zakalení čočky oka, které vede k postupnému zhoršování vidění. Tento stav je často spojen s věkem, ale může být také způsoben úrazem, dlouhodobým vystavením ultrafialovému záření, některými léky nebo nemocemi, jako je diabetes. Katarakta je jednou z hlavních příčin slepoty na celém světě, zejména v rozvojových zemích, kde není vždy dostupná chirurgická léčba.
• Glaukom: glaukom je skupina očních onemocnění, které poškozují zrakový nerv a mohou vést k nevratné ztrátě zraku. Nejčastější formou je primární glaukom s otevřeným úhlem, který se vyvíjí pomalu a bez bolesti, což často vede k jeho opožděné diagnostice. Zvýšený nitrooční tlak je hlavním rizikovým faktorem, i když glaukom může nastat i při normálním tlaku. Včasná diagnostika a léčba jsou klíčové pro prevenci slepoty způsobené glaukomem.
• Diabetická retinopatie: diabetická retinopatie je komplikace diabetu, která postihuje cévy sítnice. Vysoká hladina cukru v krvi poškozuje tyto cévy, což vede k jejich zúžení, prosakování nebo úplnému ucpání. V pokročilých stádiích může diabetická retinopatie způsobit krvácení do oka, odchlípení sítnice a nakonec slepotu. Pravidelné oční prohlídky a kontrola hladiny cukru v krvi jsou zásadní pro prevenci a zvládání této choroby.
• Věkem podmíněná makulární degenerace: věkem podmíněná makulární degenerace je hlavní příčinou slepoty u starších dospělých. Tato choroba postihuje makulu, část sítnice zodpovědnou za ostré centrální vidění. Existují dvě formy této nemoci, a to suchá a vlhká. Suchá forma je běžnější a postupuje pomalu, zatímco vlhká forma je méně častá, ale může způsobit rychlou a závažnou ztrátu zraku. Včasná diagnóza a léčba mohou pomoci zpomalit progresi choroby.
• Infekce a záněty: infekce jako trachom a onchocerkóza (říční slepota) jsou významnými příčinami slepoty v rozvojových zemích. Trachom, způsobený bakterií Chlamydia trachomatis, může vést k zjizvení vnitřní strany víčka a následnému poškození rohovky. Onchocerkóza, přenášená černými muškami, způsobuje závažné záněty a poškození oční tkáně.
• Úrazy a traumata: oční úrazy mohou způsobit okamžitou nebo postupnou ztrátu zraku. Mechanické poranění, chemické popáleniny, záření nebo údery do oka mohou vést k trvalému poškození zrakových struktur. Prevence úrazů, včetně používání ochranných brýlí při rizikových aktivitách, a rychlá lékařská péče jsou nezbytné pro minimalizaci rizika slepoty způsobené úrazy.
• Genetické poruchy: některé typy slepoty jsou způsobeny genetickými poruchami, jako je retinitis pigmentosa, což je skupina dědičných onemocnění sítnice, která vedou k postupné ztrátě zraku. Tyto poruchy mohou postihovat různé části oka a zrakového systému a jejich projevy se mohou lišit od mírných až po těžké ztráty zraku. [13, 14, 15, 16, 17]

Diagnostika

Stanovení diagnózy slepoty je komplexní proces, který zahrnuje řadu testů, které zpravidla provádějí oftalmologové a optometristé. Cílem je určit příčinu a míru ztráty zraku. Prvním krokem k odhalení původce potíží je zjištění anamnézy pacienta. Oční lékař proto začne rozhovorem, během kterého se pacienta zeptá na příznaky, rodinnou anamnézu, předchozí oční choroby nebo úrazy a na jeho celkový zdravotní stav. Důležité je také zjistit, zda pacient užívá nějaké léky, které by mohly zrak ovlivnit.

Následuje vyšetření zrakové ostrosti, které je základním nástrojem pro zhodnocení schopnosti vidět detaily na různé vzdálenosti. Provádí se pomocí tabulky s písmeny (Snellenova tabule) nebo jinými symboly. K detekci případných ztrát periferního vidění se pak využívá test zrakového pole. Toto vyšetření může odhalit přítomnost glaukomu nebo poškození zrakového nervu.

Oční lékař následně vyšetří také přední část oka, včetně rohovky, duhovky, čočky a přední komory, pomocí biomikroskopu (štěrbinové lampy). Tento nástroj poskytuje detailní pohled na struktury oka a může pomoci diagnostikovat kataraktu nebo zánět. Sítnici a zrakový nerv si pak lékař prohlédne pomocí oftalmoskopu, díky němuž může zjistit, zda pacient netrpí diabetickou retinopatií, makulární degenerací, glaukomem nebo jestli nedošlo k odchlípení sítnice.

Dále se zpravidla ještě změří nitrooční tlak a při podezření na konkrétní onemocnění může lékař provést další specifické testy, jako je například fluorescenční angiografie, elektroretinografie (ERG), ultrazvukové vyšetření oka nebo genetické testování. V případě podezření na neurologické příčiny slepoty (např. kortikální slepotu) pak může být potřeba provést magnetickou rezonanci (MRI) nebo CT vyšetření mozku. [18, 19, 20, 21]

Jak se dá slepota léčit?

Možnost vyléčení slepoty vždy závisí na příčině, která ji způsobila. Některé formy slepoty lze úspěšně léčit nebo alespoň zmírnit za pomoci moderních lékařských technologií, zatímco jiné formy mohou být nevratné. Jedním z nejčastějších a zároveň nejlépe léčitelných problémů je katarakta. Její léčba se přitom zpravidla provádí chirurgickým odstraněním zakalené čočky a jejím nahrazením umělou intraokulární čočkou.

Co se týká léčby glaukomu, obvykle spočívá ve snižování nitroočního tlaku pomocí očních kapek, užívání perorálních léků, laserových procedurách nebo chirurgických zákrocích. I když není možné obnovit ztracené vidění způsobené glaukomem, včasná diagnóza a léčba mohou zabránit postupnému zhoršování tohoto stavu.

V případě diabetické retinopatie je pak terapie zaměřená na kontrolu hladiny cukru v krvi, laserové ošetření k utěsnění prosakujících cév, aplikaci léků do oka a vitrektomii (tj. chirurgické odstranění sklivce). Tyto procedury mohou zpomalit progresi nemoci, a v některých případech dokonce i zlepšit vidění.

Slepotu mohou vyvolávat různé stavy, přičemž pro každý z nich je stanovena specifická léčba, která může zahrnovat jak podávání léčiv, tak laserovou terapii či chirurgické zákroky. Například infekční příčiny slepoty se často léčí antibiotiky, zatímco u mnoha geneticky podmíněných stavů žádná účinná terapie zatím neexistuje. [22, 23, 24, 25]

Prevence slepoty

Závažným problémům se zrakem se dá v některých případech předejít dodržováním určitých preventivních opatření. Jedním z nich jsou pravidelné oční prohlídky, které jsou klíčové pro včasnou detekci a léčbu očních onemocnění. Obecně se přitom doporučuje navštěvovat očního lékaře alespoň jednou za dva roky.

Pro zdraví očí je mimo jiné důležitá také vyvážená strava bohatá na vitamíny a minerály. Konzumace potravin s vysokým obsahem vitamínů A, C, E, zinku a omega-3 mastných kyselin, jako je například mrkev, citrusové plody, listová zelenina nebo ryby a mořské plody, může částečně přispět k prevenci očních chorob.

Vyhýbat byste se pak měli dlouhodobému vystavení očí ultrafialovému záření, které může vést k poškození očí a rozvoji katarakty nebo makulární degenerace. Chránit oči může v tomto případě pomoci nošení slunečních brýlí s UV filtrem a klobouků s širokým okrajem.

Zároveň je potřeba udržovat pod kontrolou některé chronické stavy, jako je cukrovka nebo vysoký krevní tlak, které mohou také ovlivnit váš zrak. Stejně tak je rizikovým faktorem i kouření, a to zejména pro rozvoj makulární degenerace. Z toho důvodu byste s tímto zlozvykem měli v rámci prevence přestat nebo jej alespoň výrazně omezit.

A nakonec je samozřejmostí i dodržování správné hygieny. Mytí rukou před dotykem očí a používání čistých kontaktních čoček může snížit riziko očních infekcí. Preventivní opatření a zdravý životní styl jsou tak zásadní pro udržení dobrého zraku a prevenci slepoty. Včasná diagnostika a léčba očních onemocnění pak mohou výrazně snížit riziko trvalé ztráty zraku a zlepšit kvalitu života pacienta. [26, 27, 28, 29, 30]

Zdroje: stefajir.cz, zkcoo.cz, who.int, my.clevelandclinic.org, healthline.com, psychologytoday.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, rehabilitace.info, webmd.com, medicalnewstoday.com, everydayhealth.com, medicinenet.com, healthdirect.gov.au, mayoclinic.org