Co jsou to arytmie a koho postihují?
Arytmie jsou poruchy srdečního rytmu, kdy srdce tepe příliš pomalu, nebo naopak velmi rychle, případně nepravidelně. Problémy s nimi – ať již ve zjevné, nebo skryté formě, má přibližně každý desátý člověk.
Počet lidí postižených srdeční arytmií mírně narůstá, což je způsobeno jednak civilizačními faktory, především nezdravým životním stylem. Na druhé straně je to paradoxně dáno zlepšením lékařské péče, protože kardiologové dnes dokáží zachránit nemocné, kteří by dříve vůbec neměli šanci přežít. Tyto lidi pak často postihují další problémy se srdcem včetně arytmií.
Proč arytmie vznikají?
Podílejí se na nich jednak existující srdeční vady a mohou rovněž vzniknout po srdečním infarktu či srdeční operaci. Někdy ale vůbec nemají žádnou zjevnou příčinu.
Jak se od sebe liší jednotlivé typy arytmií?
Termínem bradykardie se označuje rytmus výrazně zpomalený, slovem tachykardie naopak příliš rychlý. Pokud se hovoří v souvislosti s poruchou srdeční činnosti o fibrilaci, jde o takzvané míhání, kdy srdeční pohyby nejsou vůbec koordinované.
V případě fibrilace síní se přestanou stahovat síně, při fibrilaci komor se srdce mění v chvějící se svalová vlákna neschopná účinně přečerpávat krev, což může vést k oběhové zástavě.
Jak člověk pozná arytmii sám na sobě?
Příznaky arytmií mohou být různé, nejčastěji se projevují jako bušení srdce nebo pocit občasného „vynechání srdce“. Jindy pacienti pociťují nepravidelný tep, slabost nebo může dojít k přechodné ztrátě vědomí. To, jak se pacient cítí, jak intenzívní jsou jeho pocity, nic neříká o objektivním stavu obtíží.
V nejtěžším případě – při některých komorových tachykardiích nebo fibrilaci komor – nastává zástava krevního oběhu a bez okamžité pomoci postižený během několika minut umírá. Na druhou stranu nemusí o některých arytmiích člověk ani vědět a přijde se na ně náhodně při elektrokardiografickém vyšetření (EKG).
Jak arytmii zjišťují lékaři?
Lékaři je mohou odhalit pomocí EKG. Kromě něj je často využíváno takzvaného holterovského monitorování EKG po dobu 24 a více hodin. To znamená, že pacient přístroj nosí na sobě a ten mu měří jeho srdeční rytmus.
Může při tom normálně pracovat. Použít lze také EKG záznamníky, které se implantují pod kůži, aby dlouhodobě – až jeden rok – sledovaly poruchy srdečního rytmu.
Další možností je zavedení několika speciálních katétrů do příslušných oblastí srdce, kde snímají elektrické signály srdce. Katétry jsou zjednodušeně řešeno dlouhé umělohmotné tenké trubice s průměrem dva až tři milimetry, které se zavádějí žilou, méně často tepnou do srdce.
Jak lze potíže se srdeční arytmií léčit?
Bradykardie neboli pomalý rytmus se léčí pomocí implantace kardiostimulátoru. Přístroj pak pomocí elektrod přenáší impulsy do srdce. Při léčbě život ohrožujících komorových tachykardií (zrychleného rytmu) je používán takzvaný kardioverter-defibrilátor.
Jde o přístroj podobný většímu kardiostimulátoru. Monitoruje elektrické signály ze srdce a v případě vzniku závažné arytmie zasáhne. Hlavní léčebnou metodou u ostatních tachykardií je takzvaná katetrizační ablace.
Při ní se do srdce zavede katétr, kterým se nejdříve zjistí místo, kde arytmie vzniká, a pak se „opraví“ pomocí radiofrekvenčního proudu. Ohřevem tkáně na vysokou teplotu se buňky, které způsobují arytmie, zničí.
Tímto způsobem je možno poruchy srdečního rytmu vyléčit ve vysokém procentu případů. Výjimkou zatím zůstává fibrilace síní, kde se v léčbě používají především léky.
Nicméně počet katetrizačních ablací i v případě těchto arytmií v posledních třech letech stále stoupá. Kromě srdečního selhání je fibrilace síní nejvýznamnějším problémem populace, a je mu proto věnován intenzívní výzkum. Cílem je nalézt co nejjednodušší a nejefektivnější způsob katetrizační ablace, který by mohl být široce aplikován.
Co je to kardioverze?
Kardioverze je „narovnání“ srdečního rytmu při jeho rychlých poruchách.
Může být buď elektrická – pomocí externího defibrilátoru, nebo farmakologická – za použití léků.
Nejčastěji se provádí u pacientů s fibrilací síní, život zachraňující je v případě komorových tachykardií. U fibrilace komor se pak její ukončení pomocí defibrilátoru nazývá defibrilací, které znáte z filmových scén.
Měli by být pacienti s arytmií raději léčeni ve specializovaných centrech?
Nemocní s poruchami srdečního rytmu by měli být léčeni ve specializovaných centrech.
V souladu s Národním kardiovaskulárním programem existují na úrovni jednotlivých krajů specializovaná kardiocentra, jejichž náplní je také léčba arytmií. To v praxi znamená, že tato léčba je dostupná pro všechny nemocné v rozsahu celé České republiky.
Je srdeční arytmie dědičná?
Naprostá většina arytmií není dědičná, pouze v některých výjimečných případech je u další generace zvýšené riziko výskytu.
Jak je na tom česká arytmologie
Česká republika má více než čtyřicetiletou tradici v oblasti trvalé kardiostimulace. Současný počet kardiostimulačních center v České republice (38) je přiměřený počtu obyvatel, což kontrastuje s některými západoevropskými zeměmi (například v Německu je až několik stovek implantačních center).
Česká republika je s průměrným počtem asi 560 implantací kardiostimulátorů na milión obyvatel na 6. až 7. místě v Evropě. V posledních dvou až třech letech dochází k nárůstu počtu implantací.
V oblasti implantace kardioverterů-defibrilátorů je pozice Česka asi uprostřed toho startovního pole, asi na 10. až 12. místě. Jsou země, jako třeba Německo, kde počet implantací je trojnásobný ve srovnání s námi, a jsou země, třeba Řecko, kde je toto číslo stále menší než u nás.
Česká republika se od ostatních evropských zemí liší v regulaci implantací kardioverterů-defibrilátorů. O tom, zda bude zákrok proveden, rozhoduje komise složená z 12 lékařů různých nemocnic.
Ti musí návrh schválit, a teprve pak je možné výkon provést. Jedině v tomto případě také zákrok proplatí zdravotní pojišťovny. Protože je tato technika nákladná, je třeba ji nějakým způsobem regulovat a musí ji provádět jen vybraná pracoviště.
Jde o ta, jež mají dostatečné zkušenosti v oboru arytmologie a také optimální kardiochirurgické zázemí. Centrum má mít i zkušenosti s prováděním katetrizačních ablací. V červnu proběhl v Praze významný arytmologický kongres EUROPACE 2005, kterého se zúčastnilo zhruba 3000 lékařů z celého světa.
V České republice funguje:
38 center pro implantaci kardiostimulátorů
12 center pro implantace kardioverterů-defibrilátorů
14 center pro katetrizační ablace
V roce 2004 bylo v České republice provedeno:
5000 implantací (prvních v životě pacienta) a 2000 výměn kardiostimulátorů
600 implantací kardioverterů-defibrilátorů
2500 katetrizačních ablací
Markéta Grosmanová,
Hospodářské noviny