Co je syndrom třeseného dítěte?
Co se dozvíte v článku
Syndrom třeseného dítěte je označení pro hrubé poranění hlavy, které je způsobeno nešetrným zacházením s dítětem. Poprvé byl popsán v 70. letech, kdy se používal název Shaken Baby Syndrome (SBS). Nově se mu říká Abusive Head Trauma.
V největším ohrožení jsou ty nejmenší děti do osmi měsíců věku. V poměru k tělu mají totiž hodně velkou hlavu a slabé krční svaly. Silné otřesy pak způsobí, že hlavička dítěte začne nekontrolovatelně rotovat a prudce se pohybuje z velkého záklonu do velkého předklonu.
Mozek není v lebce nijak pevně ukotven, volně plave v mozkomíšním moku. Křehká mozková tkáň proto naráží při silném třesení na lebeční kost, což může vést k vážnému poškození. Úroveň zhmoždění mozku tímto zacházením se dá svou intenzitou přirovnat k vážnému pádu ve vysoké rychlosti (například při jízdě na kole).
Jemné houpání, natřásání nebo pohupování v kočárku rozhodně není rizikové. K syndromu třeseného dítěte dochází při skutečně agresivním chování, kdy dotyčný s dítětem surově třese a pevně ho při tom drží za ruku či tělíčko. Velice nebezpečné jsou také situace, kdy je dítě po epizodě třesení pohozeno, například do postýlky. Syndrom třeseného dítěte je vážnou formou fyzického týrání. Smutné je, že pětina případů končí smrtí. [1, 2, 3, 4, 5]
Rizikové faktory syndromu třeseného dítěte
Obětmi týrání jsou hlavně kojenci, kteří mají tendenci hodně plakat. Není ale žádnou výjimkou, že se ho rodiče dopouští i na batolatech. K agresivnímu třesení se pak uchylují zejména frustrovaní rodiče, kteří nemají dostatek trpělivosti a nezvládají svůj emoční stav. Péče o malé miminko je pochopitelně velice náročná a někdy se zdá, že pláč nikdy neskončí. Jedinci, kteří nemají dostatek sebeovládání a empatie, se pak mohou snadno uchýlit k agresivnímu chování. Přispět k tomu mohou následující faktory:
- velmi mladý věk rodiče a nezkušenost,
- nepochopení miminka a nereálná očekávání,
- alkoholismus,
- užívání návykových látek,
- domácí násilí,
- finanční problémy,
- duševní potíže,
- jiný typ duševního či fyzického týrání dítěte.
Podle odhadů zodpovídají až za 90 % případů syndromu třeseného dítěte muži – vlastní otcové dítěte, případně partneři matky. Méně obvyklé je toto chování u matek, které jsou vůči dětskému pláči odolnější. Některé ale podlehnou, a to v důsledku dlouhodobého nevyspání, nervozity a úzkostí. Pachatelé se k tomuto chování většinou hned nepřiznají a před lékaři ho zatajují.
Některé rodiče ani vůbec nenapadne, že silné zatřesení způsobí miminku tak závažné zdravotní problémy, kvůli kterým pak vyhledají lékařskou pomoc. K poškození zdraví dítěte zatřesením může dojít i nevědomky. Může se stát, že dítě vdechne drobnou hračku či jiný malý předmět, a rodič s ním silně zatřese, aby se neudusilo. [6, 7, 8, 9, 10]
Jaké má syndrom třeseného dítěte příznaky?
Důsledkem hrubého zacházení a třesení s dítětem je pohmoždění mozkové tkáně a nervových či cévních struktur mozku různého rozsahu. Poškození je závažnější, pokud končí nárazem, což bývá třeba pohození na pohovku. Následně se dostaví varovné symptomy:
- apatie,
- chvění,
- křeče,
- potíže s dýcháním,
- zvýšená dráždivost,
- nechutenství,
- zvracení,
- poruchy vědomí,
- krvácení očí.
Příznaky syndromu třeseného dítěte jsou dost nespecifické a mohou se objevovat i z jiných důvodů. Pokud se rodič či opatrovník sám nepřizná, co s dítětem prováděl, nemusí se na týrání vůbec přijít.
Trvalé následky syndromu třeseného dítěte
Hrubé třesení nezanechá trvalé následky jen u 20 % dětí. U 60 % případů vzniká neurologické poškození, zbylých 20 % bohužel končí fatálně. Děti, které týrání přežijí, se pak musejí po zbytek života potýkat s trvalými následky. Nejčastěji jde o:
- mentální retardaci různého stupně,
- epileptické záchvaty,
- ztrátu zraku,
- ztrátu sluchu,
- poruchy pozornosti,
- opoždění vývoje,
- dětskou mozkovou obrnu,
- ochrnutí. [11, 12, 13, 14]
Jak utišit plakající miminko?
Rodiče často vůbec netuší, že mohou několikavteřinovým zatřesením ohrozit život svého dítěte, považují ho za neškodný. V tomto ohledu je proto velice důležitá osvěta. Rodiče by měli vědět, jaké má silné třesení následky. Dítětem zkrátka nesmíte za žádných okolností zatřást. Pokud cítíte, že je toho na vás v danou chvíli moc a přestáváte se ovládat, raději z místnosti na chvilku odejděte. Pokud můžete, poproste partnera nebo někoho blízkého, aby péči o dítě na chvilku převzal.
Pláč je u kojenců zcela normálním jevem, některé děti dokonce propláčou během prvního roku života i několik hodin denně. Tímto způsobem dává dítě najevo zcela běžnou nespokojenost, takže tím signalizuje, že má hlad, potřebuje přebalit, je mu horko, bolí ho bříško apod. Nenormální by naopak bylo, pokud by dítě vůbec neplakalo a bylo apatické. Ne vždy je ale snadné poznat příčinu rozrušení, pokud nevidíme špinavou plenu. Pláčem dítě reaguje i na přemíru smyslových podnětů, únavu či prořezávání zoubků.
K utišení miminka mohou rodiče vyzkoušet několik postupů, které sice nemusí stoprocentně zabrat, ale jsou naprosto bezpečné a dítěti nijak neuškodí.
- Monotónní zvuky a bílý šum: broukání, ukolébavky, zvuk fénu či vysavače může miminko uklidnit.
- Poloha „na tygříka“: pokud dítě trpí na bolesti bříška a nadýmání, doporučuje se ho položit polohy „na tygříka“. Dítě při ní leží na předloktí rodiče a obličej směřuje dolů.
- Pevné zavinutí: pokud dítě zabalíte do deky, dodáte mu tím pocit bezpečí. Podobný účinek má i usazení do autosedačky.
- Lehké houpání: mírné a rytmické kolébání je zcela bezpečné.
- Přitulení: položte si děťátko na hrudník, zhluboka dýchejte a jemně ho hlaďte.
- Úleva hračkou či masáží: prořezávání prvních zoubků poznáte podle toho, že dítě začne zvýšeně slinit a je hodně neklidné a plačtivé. Částečnou úlevu od bolesti mohou poskytnout kousací hračky či jemná masáž dásní. [15, 16, 17, 18, 19]
Zdroje: nih.gov, aans.org, atrainceu.com, clevelandclinic.org, sciencedirect.com, kidshealth.org.nz, nhs.uk, healthychildren.org, mayoclinic.org, nct.org.uk, rozhlas.cz, nemkyj.cz, sancedetem.cz, pediatriepropraxi.cz