Činnosti by mohl provádět širší okruh lidí než nyní. Předpokládá to novela zákona o zdravotnických prostředcích poslance KDU-ČSL Víta Kaňkovského, kterou včera Sněmovna postoupila do závěrečného schvalování. Uskutečnit by se mohlo v září.
Kaňkovského úprava by prakticky znamenala návrat k dřívější praxi. Měla přinést úspory, ve zdravotnictví by mohlo jít podle odhadů o stamiliony korun ročně. Zdravotnický výbor ji podpořil.
Poslankyně ANO Jana Pastuchová navrhla v druhém čtení další rozšíření předlohy. Bezpečnostně technické kontroly a opravy nejméně rizikových přístrojů by mohla zdravotnická zařízení provádět vlastními vyškolenými pracovníky, tedy zejména biomedicínskými techniky nebo inženýry.
Nyní může školit zdravotnické zaměstnance i pracovníky dovozců a distributorů přístrojů výhradně osoba poučená výrobcem, což pro ně znamená podle Kaňkovského neúměrnou finanční zátěž. Výrobci jsou mnohdy zahraniční a jejich instruktoři musejí přijíždět třeba do nemocnic i několikrát do měsíce. Nově by mohli vést školení lidé, kteří by k této činnosti dostali od výrobce zplnomocnění, mohli by navíc pověřit i jiné osoby.
Pokud by předloha platila, stejně jako v minulosti by stačilo, aby byl proškolen jeden zaměstnanec, který by pak školil další pracovníky. Úspora by spočívala v tom, že nemocnice by po přijetí nového zaměstnance, který se obvykle musí proškolit v ovládání většího počtu přístrojů, nemusela povolávat školitele výrobců.
Zatímco nyní může provádět i běžný servis jen pracovník firmy, která přístroj dodala, do budoucna by se o něj mohli starat kmenoví zaměstnanci zdravotnických zařízení. Výrobce by musel s takovým postupem souhlasit, tito zaměstnanci by museli být pro servisní práce proškoleni. Šlo by například o technické kontroly, výměny pojistek a revize, nikoli třeba o náročné opravy složitých přístrojů.
poznámka