Nyní jsou velké urgentní příjmy, ministerstvem označované jako prvního typu, ve 12 velkých nemocnicích, zejména fakultních a velkých krajských. Přibýt by měly v Karlových Varech, Jihlavě a Pardubicích. "Dosud byl vznik urgentního příjmu vázaný na traumacentrum s heliportem, to chceme změnit," uvedl náměstek ministra Roman Prymula. Traumacentrum je specializované pracoviště zaměřené na pacienty po nejvážnějších úrazech.
Krok ministerstva přivítala předsedkyně Rady Asociace krajů ČR Jana Mračková Vildumetzová (ANO). "Musím konstatovat, že se konečně našel ministr, který toto začal řešit systémově. Nemocnicím to pomůže v hospodaření, protože většina z nich dodnes na provoz urgentních příjmů nedostávala ani korunu. Pacienti s akutními zdravotními problémy tak budou mít dostupnou potřebnou péči 24 hodin denně, sedm dní v týdnu," sdělila. Například v Karlovarském kraji, v němž je Mračková Vildumetzová hejtmankou, by si díky zvýšení plateb polepšila jak nemocnice v Karlových Varech, tak nemocnice v Chebu.
Urgentní příjem funguje jako centrální místo, kam dorazí pacienti vlastními silami i kam je vozí sanitky. Lékaři urgentního příjmu pak pacienty roztřídí a případně odešlou na další oddělení. Jednodušší případy vyřeší pohotovost sloužící praktický lékař, složité budou mít komplexní péči včetně vyšetřovacích metod. Oddělení má i vlastní lůžka pro ty, kteří nemohou být přeloženi na specializovaná oddělení.
Kromě 15 urgentních příjmů prvního typu by měly síť tvořit urgentní příjmy druhého typu na úrovni okresních nemocnic, celkem zhruba 80. "Cílem je zkoncentrovat lékařské kapacity do výše uvedených center, kde je v případě potřeby přímý vstup ke specializované péči, vybavení a odborníkům," uvedl ministr Adam Vojtěch (za ANO).
Zdravotní pojišťovny zaplatí urgentním příjmům prvního typu příští rok paušální úhradu 30 milionů korun, druhého tři miliony. Už v příštím roce ale budou nemocnice vykazovat i jednotlivé výkony, od roku 2021 budou jednotlivě i hrazené pojišťovnami. Dalších 1000 korun mohou nemocnice získat za každého pacienta přijatého od zdravotnické záchranné služby. "Tím předejdeme případům, kdy pacienta nechce přijmout žádná nemocnice v jeho okolí," dodal ministr.
Z evropských fondů by v příštím programovacím období po roce 2021 mohlo jít na vybudování centra prvního typu 150 až 200 milionů korun, druhého typu 20 až 30 milionů. Chybí zatím zejména v okresních nemocnicích, nyní je jich asi 15. Vytipovat by je podle Prymuly měly kraje spolu se zdravotními pojišťovnami.
U každého urgentního příjmu s nonstop provozem bude zároveň lékařská pohotovostní služba, kde budou mezi 16:00 a 22:00 a o víkendech od 9:00 do 16:00 sloužit praktičtí lékaři. "Nebude ale suplovat péči registrujícího praktického lékaře pro ty, kteří k němu nestihli přijít přes den," upozornil náměstek. Sloužit by tam měli lékaři dobrovolně. Pokud se v některém regionu služby nenaplní, musela by se podle Prymuly upravit povinnost zákonem.
Dětská pohotovost zůstane na dětských odděleních nemocnic, stomatologická bude v ordinacích zubních lékařů. Obsazování služeb bude organizovat Česká stomatologická komora.