Ústavní soud ve středu oznámí, jak rozhodl o protikuřáckém zákonu

18. 4. 2018 7:13
přidejte názor
Autor: Redakce
Ústavní soud (ÚS) ve středu oznámí, jak rozhodl o návrhu na zrušení několika bodů takzvaného protikuřáckého zákona. Jde například o úplný zákaz kouření v restauracích nebo zákaz prodeje alkoholických nápojů v automatech.


Návrh na zrušení podala skupina senátorů, podle nichž veřejná moc v liberálním státě nemá vnucovat lidem životní styl, který momentální držitel moci považuje za správný. Návrh podepsalo 20 členů horní komory z různých klubů, jednali za ně Jaroslav Kubera (ODS) a Ivo Valenta (za Soukromníky). Soudcem zpravodajem, který před hlasováním pléna připravil návrh nálezu, je předseda ÚS Pavel Rychetský.

Na vyhlášení nálezu čeká také Sněmovna, která má příští týden začít projednávat poslanecký návrh na zmírnění protikuřáckého zákona, oficiálně zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Vláda se zmírněním nesouhlasila. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) v březnu novinářům řekl, že mezi ministry převážil názor, že je příliš brzy na posouzení dopadů zákona, který platí od loňského května.

Asi nejdiskutovanější část zákona říká, že kouření se zakazuje „ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb, s výjimkou užívání vodních dýmek“. Pokud by ÚS sporné ustanovení škrtl, na restaurace a hospody by patrně začalo dopadat obecnější ustanovení, které připouští kouření ve stavebně oddělených prostorách vyhrazených pro kuřáky.

Senátoři zkritizovali také zákaz prodávat tabákové výrobky a alkoholické nápoje na akcích určených převážně dětem. Poukázali na českou tradici dětských dní na místních sportovištích či zábavních akcí na hradech, kde si děti hrají a rodiče si zatím dají pivo nebo víno. Ani normalizační režim podle senátorů nereguloval to, zda si na akci pořádané pro děti nějakou místní sportovní jednotou „taťka ve stánku s občerstvením může koupit pivo“.

Zákon podle senátorského návrhu, který připravoval advokát a bývalý poslanec ČSSD Zdeněk Koudelka, také v podstatě zavádí „trestnost ohrožení sebe sama“. Stanovuje totiž, že člověk při výkonu činnosti potenciálně ohrožující zdraví jeho nebo jiné osoby nesmí požívat alkohol. Sankce by tak klidně mohla dopadnout i na neúspěšné sebevrahy, naznačuje návrh.

Dalším zpochybněným okruhem je zákaz prodávat a podávat alkohol lidem, u kterých existuje předpoklad, že budou například řídit auto nebo vykonávat jinou činnost, kde ovlivnění alkoholem znamená hrozbu pro zdraví či majetek. Návrh směřuje také proti části právní úpravy hrazení nákladů lékařského vyšetření nezletilých pod vlivem a proti povinnému hlášení zemí, kde se nacházejí potenciální spotřebitelé při přeshraničním prodeji.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?