Odborníci varují, že nemocní s vážným průběhem chřipky i vážným průběhem covidu-19 potřebují v nemocnicích stejná lůžka s kyslíkem nebo plicními ventilátory. Může jich být proto při souběhu případné druhé vlny pandemie koronaviru a sezonní chřipky nedostatek. Lidé nemocní chřipkou budou navíc oslabení a případná nákaza koronavirem pro ně může být rizikovější. Stát proto chce očkování v příští chřipkové sezoně podpořit.
Prymula uvedl, že meziročně není možné dosáhnout ideální proočkovanosti populace proti chřipce, která činí 75 procent. „Meziročně je to prakticky vyloučené, my jsme měli garantováno nějakých 800.000 dávek, a po vyjednáváních dojde k navýšení o dalších deset procent. Takže kdyby hypoteticky šlo vše, jak má, tak bychom se mohli dostat na proočkovanost devět procent,“ řekl. Výrobní kapacita je podle něj omezená a o vakcíny proti chřipce mají zájem i jiné země.
Podle Prymuly je navíc v ČR nešťastně nastavený systém, kdy si praktičtí lékaři musí vakcíny předobjednat, poté očkují pacienty, kteří mají zájem. „A oni mají logicky obavy, že když se lidé nenechají očkovat, tak jim vakcíny zbudou a nikdo jim je neproplatí,“ řekl Prymula. „Budeme rádi za devět procent, protože to bude historicky nejvyšší číslo,“ dodal.
Podle epidemiologa Jiřího Berana leží hlavní odpovědnost právě na praktických lékařích, kteří by měli své pacienty k očkování přesvědčit. Upozornil, že chřipka je vážná nemoc, a ačkoli očkování nemusí zamezit chřipce jako takové, zmírňuje závažnost onemocnění a snižuje pravděpodobnost úmrtí. Připomněl také, že senioři nad 65 let mají očkování proti chřipce zdarma.
Vakcínu proti novému typu koronaviru vědci zatím vyvíjejí. Ze 140 vakcín po celém světě se 16 už testuje na lidech. Poté, co bude vakcína vyvinuta, podle Prymuly není nutné ihned nechat očkovat celých 75 procent lidí, aby byl díky kolektivní imunitě chráněn i zbytek populace, který očkován být nemůže. Základem je podle něj to, aby byly rychle očkovány rizikové skupiny, v ČR tedy do tří milionů lidí.