Nákaza má podle liberijských činitelů první oběť také mezi místními lékaři. Podlehl jí Samuel Brisbane z největší nemocnice v zemi, který patřil k liberijským lékařským kapacitám.
Virem se v Africe nakazilo přes 1000 lidí, v Sieře Leone, Libérii a Guineji virus od února usmrtil 672 osob. První případ úmrtí má metropole Sierry Leone Freetown. Zemřela tam žena, kterou z nemocnice přes odpor personálu odvezli ve čtvrtek příbuzní.
Brantly je ředitelem centra spravovaného organizací Samaritan's Purse v Libérii. Na několika snímcích je zachycen, jak ošetřuje nemocné v plastovém obleku, v němž trávil několik hodin denně.
Při svém nedávném veřejném vystoupení upozornil, že mezi nakaženými a mrtvými je mnoho zdravotníků, kteří přišli do styku s nemocnými. Podle mluvčí humanitární organizace Brantlyho manželka a děti žily s lékařem v Africe, ale právě nyní jsou v USA.
Další oběť nákazy, špičkový liberijský lékař Samuel Brisbane podle AP v minulosti působil jako lékařský poradce bývalého liberijského prezidenta Charlese Taylora. Ebolou se podle zpráv nakazil před třemi týdny a nemoci nakonec podle představitele liberijského ministerstva zdravotnictví podlehl.
Ebolou se nakazil také hlavní lékař v Sieře Leone. Tamní prezidentský úřad ve čtvrtek oznámil, že devětatřicetiletý virolog Sheik Umar Khan, který léčil více než stovku pacientů nakažených ebolou, byl převezen do lékařského zařízení organizace Lékaři bez hranic.
Nejvíce případů nakažení v Sieře Leone připadá na východní oblasti u hranice s Guineou. Virus tam usmrtil už 219 lidí. Saudatu Koromaová byla z Freetownu na západě země a v tamní nemocnici zjistili, že je nakažená virem eboly. Když z nemocnice odešla, úřady vyhlásily pátrání a obrátily se se žádostí o pomoc na veřejnost. Žena se nakonec sama přihlásila a byla přijata k léčbě na východě země, kde zemřela. V západoafrické Libérii má ebola podle Světové zdravotnické organizace (WHO) 129 obětí.
Na ebolu neexistuje žádná vakcína ani lék. V pátek ohlásila první případ úmrtí Nigérie, kde zemřel Liberijec po příletu do Lagosu. Ve snaze zabránit šíření nemoci Nigérie vyhlásila pohotovost v přístavech, na letištích a pozemních hraničních přechodech.
Virus eboly v roce 1976 identifikoval jako první mladý belgický virolog Peter Piot. Bylo mu 27 let a dostal za úkol objasnit příčinu velkého počtu úmrtí v Kongu, někdejším Zairu, které bylo do roku 1960 belgickou kolonií.
Piot popsal, že když letadlo jeho tým dopravilo z Kinshasy do asi 1000 kilometrů vzdálené Bumby, nechal pilot zapnuté motory a rozloučil se nikoli výrazem na shledanou, ale sbohem, protože tým se dostal do míst, kde umíraly desítky lidí.
Cílem skupiny byla tehdy vesnice Yambuku. Členové tamní katolické mise se stáhli do domu, kolem nějž vytvořili sanitární kordon s nápisem, Prosím nepostupujte dále, hrozí vám smrt. Čtyři členové mise totiž už zemřeli a ostatní se modlili a čekali na smrt.
Piotova skupina systematicky získávala informace o šíření viru v celém regionu a zjistila, že virus se šíří pouhým dotykem těla zemřelého. Tým pak zavedl karantény v nemocnicích a izolaci všech, kdo přišli do kontaktu s nakaženými.
Jméno pak onemocnění dostalo podle nejbližší řeky Eboly. Piot do Yambuku zavítal podruhé letos v únoru a sešel se tam s ošetřovatelem, který se nakazil v roce 1976 a přežil. Belgický virolog, který se později v životě zabýval výzkumem AIDS, řekl, že pro nynější epidemii eboly má tutéž radu, jaká platila v 70. letech: „Mýdlo, rukavice, izolace pacientů, používání jednorázových injekčních jehel a karanténa všech nemocných.“ „Teoreticky by mělo být snadné ebolu zvládnout. Neměli bychom zapomínat, že je to nemoc související s chudobou a nefunkčním zdravotnickým systémem,“ dodal.