Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

Zdravotnictví je neobvyklé uvádět nové číslo nekrologem, a medicína ale dnes učiním výjimku. Donesla se ke mně smutná zpráva, že zemřel doc. MUDr. Oldřich Vinař, DrSc. Pan docent byl uznávaný psychofarmakolog, dlouholetý odborný pracovník Výzkumného ústavu psychiatrického, vedoucí Společné Zdravotnictví laboratoře Státního ústavu pro kontrolu a medicína léčiv a Ústavu chemie a biochemie AV ČR, soukromý psychiatr. Byl mým velkým vzorem, rádcem a přítelem. V rozmluvách nad tématem lidské duše jsme postupně doputovali od farmakologické léčby duševních nemocí přes psychoterapii až k lingvistice, jíž se docent Vinař zabýval v posledních letech života. A v této filosofické sféře jazyka paradoxně ztrácím schopnost vyjádřit slovy hloubku osobnosti a lidskosti docenta Oldřicha Vinaře, od něhož se mi v průběhu našich terapeuticko-kolegiálních setkání dostalo tolik porozumění. Jak pan docent s úsměvem říkával, aby terapie byla účinná, musí mezi psychoterapeutem a klientem dojít ke sladění hladin oxytocinu – hormonu důvěry a lásky. S odchodem docenta Oldřicha Vinaře ztrácí česká psychiatrie nejen významného vědce, který i po své devadesátce zůstával duševně svěží a svými vynikajícími znalostmi z oblasti neurověd obohacoval nejeden český i zahraniční kongres – připomeňme například jeho pravidelnou účast na psychofarmakologických konferencích v Jeseníku. Především ale ztrácíme výjimečnou osobnost a lékaře duše, k