Nový výzkum je významný svým rozsahem zvažovaných faktorů. Vědci mapovali míru konzumace alkoholu a její dopady u lidí ve věku 15 až 95 let ve 195 zemích v období od roku 1990 až do 2016. V předloňském roce podle nich alkohol způsobil smrt 2,8 milionu lidí a byl globálně sedmým nejvýraznějším rizikovým faktorem pro předčasná úmrtí nebo invaliditu. U věkové kategorie od 15 do 49 byl dokonce hlavní příčinou úmrtí.
Vědci dále porovnávali výskyt některého z 23 zdravotních problémů spojených s konzumací alkoholu (rakovina, tuberkulóza, nehody,…) u abstinentů s výskytem u osob s určitou denní konzumací. Pro jednu jednotku denně (deset gramů čistého etanolu, neboli čtvrt litru piva o 4,5 procentech alkoholu) bylo riziko potíží vyšší o 0,5 procenta. U dvou „standardních nápojů“ denně už pravděpodobnost narůstá o sedm procent a u pěti o 37 procent.
„Jeden drink denně představuje malý nárůst rizika, ale při projekci na celou populaci Británie to znamená mnohem větší číslo. Navíc většina lidí si nedá jen jeden drink denně,“ řekla webu BBC jedna z autorek výzkumu profesorka Sonia Saxenaová. Podle další z autorek Emmanuely Gakidouové z Washingtonské univerzity způsobí po celém světě denní spotřeba jedné sklenice alkoholu na 100.000 úmrtí ročně.
V Česku se přitom podle studie průměrná spotřeba alkoholu v roce 2016 pohybovala mezi dvěma a třemi jednotkami denně u žen a mezi čtyřmi až pěti jednotkami denně u mužů. Nejvíce alkoholu konzumují ženy na Ukrajině (v průměru přes čtyři jednotky denně), mezi muži vypijí nejvíce Rumuni (v průměru přes osm jednotek denně), dále Portugalci, Lucemburčané, Litevci a Ukrajinci.
Míra konzumace alkoholu, která minimalizuje zdravotní rizika, je míra nulová, uvádí závěry studie. Autoři doporučují v tomto duchu přehodnotit politiku omezení spotřeby alkoholu po celém světě. „Mýtus, podle něhož jsou jedna nebo dvě sklenice denně dobré pro zdraví, není nic než mýtus,“ řekla agentuře AFP Gakidouová.
Profesor Cambridgeské univerzity David Spiegelhalter se ale na výsledky studie dívá z jiného úhlu. „Vzhledem k předpokládanému požitku spojenému se střídmým pitím se neexistence 'bezpečné' míry nejeví jako argument pro abstinenci. Neexistuje žádná bezpečná míra řízení aut, ale vláda nedoporučuje, aby se lidé řízení vyhýbali. Když nad tím tak přemýšlím, neexistuje ani žádná bezpečná míra žití, ale abstinenci by nikdo nedoporučil,“ řekl Spiegelhalter BBC.