Kromě nemocnic by měly postupně přejít na běžný režim i ambulance. Ministerstvo ale v souvislosti s tím doporučuje protiepidemická opatření, například elektronické objednávání, aby se co nejméně lidí potkalo v čekárnách. "V tuto chvíli i z hlediska toho, že máme národní dispečink kapacit intenzivní péče a sledujeme intenzivní péči na denní bázi, tak jsme schopni toto už akceptovat a vyhodnocovat kapacity tak, aby je poskytovatelé mohli využít částečně pro jiné pacienty než s nemocí covid-19," řekl Vojtěch. Obnovení péče podle něj bude trvat dny až týdny, ale je nezbytné, neboť řada pacientů čeká na plánované operace.
Kromě elektronického objednávání by měli poskytovatelé ambulantní péče podle ministerstva při obnovení běžné péče využívat také elektronické recepty a neschopenky. Pro pacienty s covid-19 by měli vyhradit oddělenou ordinační dobu a také by měli zajistit dezinfekční přípravky. Lůžková zařízení by pak měla podle ministerstva ponechat i po obnovení standardní péče dostatečné rezervy pro případnou péči o pacienty s koronavirem. O možnosti obnovit lůžkovou péči i v lázních ministerstvo zatím nerozhodlo. "U lůžkové lázeňské léčebně rehabilitační péče bude ke konci dubna zhodnocena epidemiologická situace, na jejímž základě bude rozhodnuto o podmínkách její obnovy," oznámil večer úřad v tiskové zprávě.
Nemocnice musely v polovině března nařízením ministerstva omezit poskytovanou péči jen na nezbytně nutná vyšetření a operace. Kvůli tomu přicházejí i o peníze. Odborníci na zdravotnictví varovali před tím, že větší škody než nemoc covid-19 může napáchat zanedbání péče o lidi s dalšími chorobami. Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí, umírá na ně polovina zemřelých. V zemi je také skoro milion diabetiků a každý rok je nově diagnostikováno na desítky tisíc případů rakoviny.
Nemocnice vyhradily pro pacienty s covid-19, kteří budou péči potřebovat kvůli vážnému průběhu nemoci, ale i pro nakažené, kteří budou mít jiné zdravotní potíže, zhruba 2000 lůžek. Hospitalizováno bylo v pondělí 428 pacientů s koronavirem. U 92 z nich mělo onemocnění těžký průběh vyžadující intenzivní péči. Zhruba 320 nakažených, kteří byli v nemocnici, se už uzdravilo nebo bylo propuštěno do domácí karantény.
Lékařů intenzivní péče je v Česku asi 4000, sester 15.500. Lůžek na odděleních intenzivní péče (JIP) je kolem 4450, plicních ventilací je na nich 2080. Z celkových 60.328 lůžek ve 194 nemocnicích je akutní péče poskytovaná na zhruba 48.000 lůžkách. Na 10.000 obyvatel ČR tak připadá zhruba 57 lůžek akutní a následné péče.
Kraje zřizují asi 38 procent lůžek, města necelých osm procent. Ve státem řízených nemocnicích pracuje asi 20 procent ze zhruba 50.000 lékařů a zubařů a téměř 25 procent nelékařských zdravotníků. Dalších 20 procent lékařů a 29 procent zdravotníků pracuje v krajských nemocnicích.