Zásadní je podle něj u dětí prevence a osvěta, u adolescentů se výjimečně přistupuje k operaci, kdy se žaludek zmenší a pocit nasycení je i po menším množství potravy.
S obezitou či nadváhou se potýká 13 procent českých dětí od šesti do deseti let, ve věku 11 až 15 let je to 14 procent chlapců a deset procent dívek. Normální váhu má v dospělosti jen 22 procent z těch, kteří měli v dětství kila navíc, zatímco 78 procent si nadbytečná kila nese i do dospělosti. S tím se pojí vyšší riziko cukrovky, infarktu či rakoviny.
„Výskyt obezity záleží hodně na životním stylu, u dětí se bariatrické operace neprovádějí, u adolescentů zcela výjimečně,“ řekl Fried. U dětí zdůraznil prevenci, ve školách a doma, a také působení na ně a jejich rodiny, aby se alespoň částečně změnil jejich životní styl.
Psycholožka Zuzana Douchová doplnila, že děti se učí hlavně nápodobou. Pokud jim zdravý životní styl nevštěpují rodiče, je pro ně v dospělosti velmi těžké něco měnit. „Jestliže dítě vidí u svých blízkých nezdravé jídelní návyky a málo pohybu, bude se chovat stejně,“ upozornila.
Pokud tedy rodiče chtějí vést dítě ke zdravému životnímu stylu, musejí začít u sebe. Budou-li jíst klobásy a dítěti nabízet zeleninu, neuspějí. K aktivnímu životnímu stylu by měli vést dítě od malička. Společně s ním by měli stolovat, to posiluje u dětí zdravé postoje k jídlu.
Děti je také potřeba zapojovat do vaření a příprav jídla. Podporuje to jejich samostatnost a kreativitu spojenou s jídlem. Při společném nákupu se děti naučí vybírat potraviny zdravé, vodítkem jim může být logo Vím, co jím. U stolu by rodiče neměli trvat na dojídání za každou cenu, pokud umožní dítěti, aby se rozhodovalo samo, vede to u něj ke zdravé sebekontrole a přirozenému pocitu hladu a sytosti.
Chybou je dítě jídlem odměňovat či trestat. Jídlo tak pro ně získá nezdravý emocionální aspekt. Dítěti je třeba nabízet pestrý jídelníček, nezakazovat striktně některé potraviny, protože je o to víc bude chtít.
„Dětská psychika je zranitelná a citlivá ke kritice. Pokud tedy je dítě silnější, nebo naopak hubenější než ostatní, nekritizujte ho za to. Je-li dítě často za svou postavu kritizováno, naučí se negativnímu postoji k sobě a může to vést až k sebedestruktivnímu chování,“ řekla odbornice.